Průchodem proudu zemnícím obvodem vznikají dílčích odporech úbytky napětí., Zapletal M. vzdálenostech nad
zhruba protéká proud tak rozlehlou plochou, zemina proudu neklade žádný
odpor potenciál klesá nulu.
Napěťové stavy lze měřit jejich hodnot velikosti procházejícího proudu pak přísluš-
ný odpor vypočítat. Především pojímá odpor mate-
riálu zemniče, dále přechodový odpor mezi zemničem půdním okolím jako hlavní
součást reprezentován skutečný odpor zeminy obklopující zemnící soustavu. Různorodost nehomogenita půdního prostředí,
v němž zemní elektroda nachází, nutí hledat charakteristický element tohoto uložení. proto odpor půdy vzdálenosti přibližně m
považovat odpor zemní elektrody. Nejvyšší potenciál nachází bezprostřední blízkos-
ti zemnící elektrody vzdáleností potenciál postupně klesá. praxi využívá metod dvou pomocných proudo-
vých sond nebo jedné pomocné proudové druhé pomocné napěťové sondy. 71.-
4 Měření zemničů
Kvalita uzemnění schopnost zemniče vypořádat požadavky připojeného technic-
kého zařízení závisí jeho uložení.1
Obr.: Zemnění bezpečnost, str.
1
Osolsobě J.
V
~
proudová
sonda
pomocná napěťová
sonda
A
.
Společným prvkem pro všechna uzemnění hodnota zemního odporu.
2
Kolektiv autorů: Revize elektrických zařízení hromosvodů, str. 4.1 Testování potenciálového spádu povrchu země
2
Zemní odpor uzemňovací elektrody nedá oprostit ostatních vnějších působení,
proto jej nelze měřit přímo, ale pouze metodami nepřímými, prostřednictvím vhodně
umístěných pomocných zemničů.
Celkový zemní odpor zahrnuje několik dílčích složek. 636. homogenním prostředí byl úbytek napětí rovnoměrně rozložen
v kruhovém tvaru kolem zemniče
