vzdálenostech nad
zhruba protéká proud tak rozlehlou plochou, zemina proudu neklade žádný
odpor potenciál klesá nulu.
Průchodem proudu zemnícím obvodem vznikají dílčích odporech úbytky napětí. Různorodost nehomogenita půdního prostředí,
v němž zemní elektroda nachází, nutí hledat charakteristický element tohoto uložení.
Napěťové stavy lze měřit jejich hodnot velikosti procházejícího proudu pak přísluš-
ný odpor vypočítat. 71., Zapletal M.-
4 Měření zemničů
Kvalita uzemnění schopnost zemniče vypořádat požadavky připojeného technic-
kého zařízení závisí jeho uložení.1 Testování potenciálového spádu povrchu země
2
Zemní odpor uzemňovací elektrody nedá oprostit ostatních vnějších působení,
proto jej nelze měřit přímo, ale pouze metodami nepřímými, prostřednictvím vhodně
umístěných pomocných zemničů.
Společným prvkem pro všechna uzemnění hodnota zemního odporu.: Zemnění bezpečnost, str. Především pojímá odpor mate-
riálu zemniče, dále přechodový odpor mezi zemničem půdním okolím jako hlavní
součást reprezentován skutečný odpor zeminy obklopující zemnící soustavu. 4.
1
Osolsobě J.
Celkový zemní odpor zahrnuje několik dílčích složek.
V
~
proudová
sonda
pomocná napěťová
sonda
A
.
2
Kolektiv autorů: Revize elektrických zařízení hromosvodů, str. Nejvyšší potenciál nachází bezprostřední blízkos-
ti zemnící elektrody vzdáleností potenciál postupně klesá. praxi využívá metod dvou pomocných proudo-
vých sond nebo jedné pomocné proudové druhé pomocné napěťové sondy. 636.1
Obr. proto odpor půdy vzdálenosti přibližně m
považovat odpor zemní elektrody. homogenním prostředí byl úbytek napětí rovnoměrně rozložen
v kruhovém tvaru kolem zemniče
