Ochrana před bleskem

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

1. Pulzní prepetí, jeho vznik a rozdelení2. Normalizace v oblasti ochrany pred bleskem3. Ochrana pred bleskem3.1 Obecné principy3.2 Rízení rizika3.3 Hmotné škody na stavbách a nebezpecí života3.3.1 Vnejší systém ochrany pred bleskem - hromosvod3.3.2 Vnitrní systém ochrany pred bleskem3.4 Elektrické a elektronické systémy na stavbách3.4.1 Ochrana proti prepetí4. Rady, jak se chovat pri bource

Vydal: VŠB – Technická univerzita Ostrava Autor: Ctirad Koudelka

Strana 2 z 33

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
2 1. letních měsících červenci srpnu průměru pětkrát více bouřek než zimním období. Blesk podstatě elektrický výboj mezi elektrickým nabitým mrakem a zemí (zemní blesky), mezi dvěma více mraky navzájem, nebo mezi jednotlivými částmi jednoho mraku. středu bouřkové buňky existuje silný vzestupný proud, který způsobuje oddělení pozitivních a negativních nábojů. Pouze nepatrná část výbojů uskutečňuje mezi mraky zemí. Důležitým parametrem, který uváděn při klasifikaci bouřkové činnosti, tzv. PULZNÍ PŘEPĚTÍ, JEHO VZNIK ROZDĚLENÍ Přepětí napětí, které přesahuje nejvyšší hodnotu provozního napětí elektrickém obvodu. intenzita bouřkové činnosti, neboli četnost úderu blesku km2 za rok. blízkosti země dochází nabíjení bouřkových buněk pozitivním nábojem důsledku sršivých výbojů především lesních porostů. Pozitivní náboj většinou váže krystalky ledu horní části buňky, zatím negativní náboj většinou vázán vodní kapky dolní části. Každá bouřková buňka aktivní nejvýše dobu minut generuje průměrně dva tři blesky za minutu, které vznikají při intenzitě elektrického pole řádově stovky kV/m. Blesky vznikají bouřkových buňkách, které dosahují průměru několika kilometrů. Četnost bouřek závisí ročním období. Kromě bouřkových buněk vznikajících letních veder, tvoří bouřkové buňky také frontální oblačnosti důsledku pohybu velkých vzduchových mas. podzim dodává potřebnou energii pro vznik bouřek nad mořem teplá voda blízkosti pobřeží. Vznik letních bouřek podporován ohřevem krajiny sluncem. našich zeměpisných šířkách se četnost úderu blesku pohybuje úderů km2 za rok, subtropické tropické oblasti úderů km2 za rok. Příčinou vznikajících atmosférických přepětí může být (obr. Patří mezi nejvýraznější nejškodlivější projevy elektromagnetické interference (rušivých vlivů) a ohrožuje zvláště elektronické zařízení obsahující polovodičové součástí. Pulzní přepětí krátkodobé přepětí, trvající řádově nanosekundy milisekundy. Bouřky podle vzniku rozlišujeme na: - bouřky tepla, kdy určitém místě země zahřívá intenzivním slunečním zářením a ohřáté vrstvy vzduchu nad povrchem země jako lehčí stoupají vzhůru - bouřky frontální, při nichž následkem postupu studené fronty vytlačuje studený vzduch teplý vzduch směrem nahoru - bouřky orografické, při nichž jsou teplé vrstvy teplého vzduchu následkem terénního vyvýšení vytlačovány větrem vzhůru. 1): Přímý (blízký) úder blesku hromosvodu budovy, bezprostředního okolí budovy, kovové konstrukce, nebo elektricky vodivých inženýrských sítí (destruktivní účinek bleskového proudu dán vysokou energií uvolněnou krátkém okamžiku) ozn. Pulzní přepětí podle původu rozlišujeme na: - atmosférická přepětí (LEMP Lighting ElektroMagnetic Pulse) - spínací přepětí (SEMP Switching ElektroMagnetic Pulse) - přepětí vzniklá při výbojích statické elektřiny (ESD ElektroStatic Discharge) - přepětí způsobená nukleárními výbuchy (NEMP–Nuclear ElektroMagnetic Pulse) Atmosférická přepětí (LEMP) jsou nejnebezpečnější jsou vyvolaná především bouřkami s výboji blesku. který vyvolá: