1. Pulzní prepetí, jeho vznik a rozdelení2. Normalizace v oblasti ochrany pred bleskem3. Ochrana pred bleskem3.1 Obecné principy3.2 Rízení rizika3.3 Hmotné škody na stavbách a nebezpecí života3.3.1 Vnejší systém ochrany pred bleskem - hromosvod3.3.2 Vnitrní systém ochrany pred bleskem3.4 Elektrické a elektronické systémy na stavbách3.4.1 Ochrana proti prepetí4. Rady, jak se chovat pri bource
podzim dodává potřebnou energii pro vznik bouřek nad mořem teplá
voda blízkosti pobřeží. Blesky
vznikají bouřkových buňkách, které dosahují průměru několika kilometrů. blízkosti země
dochází nabíjení bouřkových buněk pozitivním nábojem důsledku sršivých výbojů
především lesních porostů. Vznik letních bouřek podporován ohřevem
krajiny sluncem. Kromě bouřkových buněk vznikajících letních veder, tvoří
bouřkové buňky také frontální oblačnosti důsledku pohybu velkých vzduchových mas.
Důležitým parametrem, který uváděn při klasifikaci bouřkové činnosti, tzv. Blesk podstatě elektrický výboj mezi elektrickým nabitým mrakem a
zemí (zemní blesky), mezi dvěma více mraky navzájem, nebo mezi jednotlivými částmi
jednoho mraku. Patří mezi
nejvýraznější nejškodlivější projevy elektromagnetické interference (rušivých vlivů) a
ohrožuje zvláště elektronické zařízení obsahující polovodičové součástí. středu
bouřkové buňky existuje silný vzestupný proud, který způsobuje oddělení pozitivních a
negativních nábojů. Bouřky podle vzniku rozlišujeme na:
- bouřky tepla, kdy určitém místě země zahřívá intenzivním slunečním zářením a
ohřáté vrstvy vzduchu nad povrchem země jako lehčí stoupají vzhůru
- bouřky frontální, při nichž následkem postupu studené fronty vytlačuje studený
vzduch teplý vzduch směrem nahoru
- bouřky orografické, při nichž jsou teplé vrstvy teplého vzduchu následkem terénního
vyvýšení vytlačovány větrem vzhůru. Každá
bouřková buňka aktivní nejvýše dobu minut generuje průměrně dva tři blesky za
minutu, které vznikají při intenzitě elektrického pole řádově stovky kV/m.
Četnost bouřek závisí ročním období.
Příčinou vznikajících atmosférických přepětí může být (obr.
Pulzní přepětí krátkodobé přepětí, trvající řádově nanosekundy milisekundy. PULZNÍ PŘEPĚTÍ, JEHO VZNIK ROZDĚLENÍ
Přepětí napětí, které přesahuje nejvyšší hodnotu provozního napětí elektrickém obvodu.
Pulzní přepětí podle původu rozlišujeme na:
- atmosférická přepětí (LEMP Lighting ElektroMagnetic Pulse)
- spínací přepětí (SEMP Switching ElektroMagnetic Pulse)
- přepětí vzniklá při výbojích statické elektřiny (ESD ElektroStatic Discharge)
- přepětí způsobená nukleárními výbuchy (NEMP–Nuclear ElektroMagnetic Pulse)
Atmosférická přepětí (LEMP) jsou nejnebezpečnější jsou vyvolaná především bouřkami
s výboji blesku. 1):
Přímý (blízký) úder blesku hromosvodu budovy, bezprostředního okolí budovy,
kovové konstrukce, nebo elektricky vodivých inženýrských sítí (destruktivní účinek
bleskového proudu dán vysokou energií uvolněnou krátkém okamžiku) ozn.2
1. který
vyvolá:
. našich zeměpisných šířkách
se četnost úderu blesku pohybuje úderů km2
za rok, subtropické tropické
oblasti úderů km2
za rok. Pozitivní náboj většinou váže krystalky ledu horní části buňky,
zatím negativní náboj většinou vázán vodní kapky dolní části. intenzita
bouřkové činnosti, neboli četnost úderu blesku km2
za rok. Pouze nepatrná část výbojů uskutečňuje mezi mraky zemí. letních měsících červenci srpnu průměru
pětkrát více bouřek než zimním období
