Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.
Možno předpokládat, tomu tak ne
bylo. 1958 13,00 hod.
* *
Případ jiného druhu přihodil podle novinářské zprávy dne 11. 1954 sjel blesk tímto přetrženým drátem na
půdu, kde přeskočil elektrický rozvod celé délce jej spálil. Jisté však je, nebylo dodrženo
ustanovení normy ČSN 1390 ochraně antén. druhé straně vypukl budově požár, kde
bylo poškozeno elektrické zařízení jiné věci. Blesk udeřil po
dle všeho elektrické venkovní přípojky, přeskočil štít budovy, který za
pálil, poškodil elektrický rozvod domě ,
která vyztužovala venkovní omítku, zemi, přičemž usmrtil vlčáka. těchto okolností dosti
obtížné dodatečně určit, udeřil-li blesk stromu nebo přímo antény, což
by mělo pro správné hodnocení svůj význam. 1959 13,45
hod. 1958 8,00 hod. Svědčí tom případ, který upozornil Doc. 51.
Způsob škody tedy dosti kombinovaný ukazuje opět význam venkov
ních vedení jako nositelů atmosférických přepětí.též potřebnou bleskojistku. Také nevzňala případu do
šlo dne 26.
70
. blesk kravína; podle všeho byl zachycen hromosvodem. Dům byl dřeva, omítnutý. 66), úderem blesku budovy byl
usmrcen kůň; chceme však ještě poukázat to, blesk může udeřit bu
dovy způsobit usmrcení živého tvora, který budovu:
Dne 31. elektrická rozvodnice. bouřky dne 11. Nejde však zemědělský ob
jekt tak jej uvádíme zvlášť:
Shora jsme zaznamenali (na str. Pravděpodobně však šlo kombinaci přeskokem uvedenou drátěnou
síťovinu; blesk byl takto sveden zemi tím zahubil psa.
Z a
Uvedeme případ budovy bez hromosvodu.
Ze zprávy nebylo patrno, zda byla budova opatřena náležitým hromosvo
dem zda byla anténa řádně chráněna. Není také vyloučeno, dře
věný štít vzňal přímo nechráněného průchodu elektrického vedení stěnou
domu.
Případ jasně ukazuje, jak nutno přesně dodržovat příslušná ustanovení,
o kterých bylo pojednáno str. Nebyla bleskem rozštípnuta, ale
sloupla kůra její proužky byly rozmetány.).
U i
Povšechně převládá mínění, ustájený skot dostatečně chráněn před
úderem blesku hlavně nutno chránit výběhy. Nakonec projevuje souhra: hromosvod elektrická
instalace budově. Nad světnicí, kde byl rozhlasový přístroj, byl půdní
prostor slámou, kde požár rychle rozšířil. Horní část
budovy byla valnou měrou poškozena. uhodil blesk povalu obytné budovy Kraj
ského výboru Svazarmu Žilině. Kravín dlou
hý různých místech kravína zabil blesk celkem krav. Avšak případ jinak pozoruhodný, poněvadž svědčí nutnosti řádného
provedení antén stránce mechanické: anténa působila jako hromosvod,
a velmi nebezpečně. 1954
v Brankovicích (okres Bučovice): Vichr přetrhl anténní drát, který zůstal ležet
na střeše. Tento názor však není
správný. Jindřichův Hradec) udeřil dne 22. Vidíme tedy, jedné stra
ně byla bleskovým proudem zasažena jabloň. RNDr Pavel Uhlíř:
V JZD Kunějov (okr. Byla
zničena mj. Při kontrole hromosvodu bylo zjištěno, že
je celkový odpor uzemnění ohmů drážky dojačky nebyly správně
zemněny
