Ochrana před bleskem (1961)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.

Vydal: Státní pojišťovna, hlavní správa, Praha Autor: Josef Postránecký

Strana 27 z 85

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tím při dostatečně silném blesku může důsledku odporu uvedeného styku kov trubky místně rozehřát tavící teplotě; je-li poblíž takového místa snadno zápalná hořlavina, může tím vzniknout požár. P Indukovaný náboj mohl mít následek úraz. 3. Někdy stane, bouřky vypukne některé budově požár, aniž byla zasažena bleskem, což lze vysvětlit takto: Táhnou-li nad budovou bouřkové mraky, dostanou všechny její větší kovové předměty (pokud nejsou dobře zemněny) značný indukovaný náboj. Je to sice proti zdravému rozumu, ale: nám ještě nikdy ne­ chytlo” pak nutno vyložit, bylo štěstí připojit poučení o blesku studeném horkém. Podle toho ujal název blesk s (který nezapálí) (jenž zapálí); celý rozdíl je však jen době trvání blesku. úderem bles­ ku, někam mimo budovu, zanikne dosavadní vzájemná vazba ná­ boje mraku indukovaného náboje kovových předmětů; takto uvolněný náboj pak hledá cestu zemi, což děje přeskokem nebo jiskřením. Je-li však dlouhotrvající, např. normy ČSN 34 1390, str. 21t . Hromosvod sám může být nejlepším pořádku; jsou však okapy žlaby postačí, aby okapová trubka byla některém místě špatně nastrčena na druhou. 35. Jiskra pak může snadno zapálit vznětlivé hořla­ viny podobně, jak bylo právě uvedeno bodě Hledíme tomu zabránit tím, větší kovové předměty budovách nebo nich a) buď samostatně zemníme, b) nebo náležitě spojíme hromosvodem, c) nebo postaráme již při návrhu dostatečnou vzdálenost mezi hromosvodem kovovou hmotou, kterou mimo ještě vhodně uzemníme. tomu zabraňujeme zemněním kovového předmětu, jak právě uvedeno. Takový blesk nejenže rozmetá, ale zapálí kupku sena poli. 4. Vybije-li náboj mraku, např. P Pokud snad čtenáři nebylo docela jasné, dešťový okap společného bouřkou ochranou před bleskem, nutno zde uvést, sou­ stava okaipů žlabů působí vždy jako hromosvod. Důležitá otázka styků dotyků. 200 více, pak malá vrcholová hodnota blesku přivodí požár, již přímo nepřímo. Zemněním již samostatným nebo dosaženým spojením kovového předmětu hromosvodem odvedeme uvolněný náboj k zemi zabráníme tak možnosti vytvoření zápalné jiskry.účinek měl následek ještě požár. Viz též čl. Jistě mnohý nás zná případy, pro nedostatek místa se na dvoře aspoň přechodně uskladňuje palivové dřevo, na­ rovnané pěkných hranicích právě kolem svodu hromosvodu. Palivo nutno ihned odstranit