Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.
městech ochrana před bleskem vy
datnější než venkově; práce uvnitř budov tom ohledu
bezpečnější než práce poli. Konečně první pomoc městě
spíše ruce než venkově, kde postižený někdy docela sám
a mnohdy není nikoho, kdo byl dostatečně obeznámen první
pomocí. Někdy zanechává blesk jen silné popáleniny a
jsou též případy, kdy úder blesku nezanechal trvalých následků. Také lékaře povolat venkově obtížnější.JAKÉ ŠKODY VZNIKAJÍ
ÚDEREM BLESKU
Š m
Udeří-li blesk člověka neb zvířete přímo, bývá úder
mnohdy smrtelný. řetízků od
hodinek, mincí apod. Povšechně jsou. Blesk jakoby tyto předměty ofotografoval. Lidé kromě toho spíše myslí promoknutí než ne
bezpečí blesku chrání se, jak právě dá: pod stromy, kup
kách sena, panácích obilí, pod zemědělskými stroji atp. Předpokládejme, b'esk
uhodí země určité vzdálenosti člověka (týká továr
ních dvorů apod., neodloží
mnohdy ani pracovní nástroje, jako kosy, podávky, vidle aj„ ne
uvědomují nebezpečí blízkých kovových předmětů, jako trak
torů, kombajnů apod., nejen přímých zemědělských prací), nebo že
člověk nedopatřením stojí bouřky blízko svodu hromosvodu do
19
. lidé městech tom směru bezpečnější
než venkově, poněvadž při práci poli, lukách vůbec ve
volném prostranství není mnohdy možné chránit správně před
bleskem.
Někdy zůstává pokožce člověka, zasaženého bleskem, obraz
kovových předmětů, které měl při sobě, jako např.
K í
Při pobytu venku však není třeba ani přímého zásahu, aby
došlo zranění neb usmrcení bleskem.
Přímý úder blesku člověka neb zvířete přihodí dosti
zřídka
