Obrazce tyto udávají nám zajisté dráhu, kud}T elektřina na
povrchu těla aneb bezprostředně pod povrchem brala.-
patrně seděl roztaženýma nohama, pročež stehna zůstala neporušena,
blesk prošel pravou patou, již poranil, zemi.
30.
Meteorologická observatoř Upsale několik roků fotografii
takovéhoto kapradí (pteris aquilina), jež velmi přesně vykreslilo na
rameně hocha bleskem zasaženého. Schulze měl pravou nohu
přes levou přeloženu, proto pravé stehno poraněno; kotníku nohy pravé
přeskočil blesk zemi. pravém předloktí shledán puchýř velikosti
tolaru Při usmrcení elektřinou uměle vyvozenou shledávají místech
kontaktů podobné pruhy, jež bývají někdy rýhovitě vtlačeny. usmrcen Karlově bleskem vojín hradbách stráží
stojící. Vojín zasažen čela. Měl prý při tom pocit, jakoby byl trhán na
kusy; jinému bylo, jakoby byl někdo kolem udeřil vazu, pamatoval
se ještě, jak jeho soused smrt bled klesal.
Dr.
Od posledního obratle krčního byla mezi rameny kůže kruhu
přesně omezeném tmavo červeno-modře zbarvena.
Budiž ještě podotknuto, zprávách novinářských čteme často
o ůu, jež se
bleskem těle osoby zasažené vytvořily,
g pověru vyvraceti pokládám za
zbytečno. Zbarvené místo bylo
asi dlouhé počínalo stopkou dlouhou, l/2 širokou, jež
se dole pojednou rozšířila obrazec trojhranný, vrcholem dolů obrácený. Uvnitř trojúhelníka byl obrazec, jenž vznikl opětným
trojdílným rozvětvením prodloužené stopky,'tak celek vypadal dosti
pravidelně byl podoben listu pteris aquilina. Prozkoumav stav ženy, přesvědčil jsem se, nabyla zcela
vědomí, volně vládne všemi údy. odpolední udeřil blesk olše mlýna
Janderovského (Chrudim) hned domku Tresích.
Horní základna trojúhelníka, jejíhož středu stopka vycházela, byla
5—6 dlouhá. rány čele
vybíhal 2—3 široký hnědý pruh, místy zaschlý, pravé horní
polovině obličeje, pravé horní končetině hrotkům prstů po
pravé polovici hrudníku.
Roku 1886. června byl jsem povolán
k paní Eriksonové Porpu, poněvadž byla zasažena bleskem. Byla odnesena sousední světnice, kdež brzy
zotavila. večer, dojel 8'j2 hod.
13. června těchto obrazcích nebylo stopyu. Žena zmíněná byla
v kuchyni, chtíc vařiti kávu. Vojíni těžce ranění o
o jeden lehce raněných vyprávěl, byl vědom,
že bleskem zasažen, klesá. Blesk sjel komínem zasáhl tak, že
bez vědomí klesla. Naříkala toliko velikou citlivost
v celém těle značnou únavu. Kol jeho strážní budky nalézala řada kolen bleskosvody
opatřených, budka stála vyvýšeném náspu skoro téže výši, jako
hroty bleskosvodň kolnách. Obrazce vznikly vesměs pod šatem, jenž zůstal zcela neporušen. hod. Elis Wingard, lékař Gothenburgu píše (dle zprávy meteoro
loga Hildebranda Hildebrandssona): „Dne 21. Blesk
udeřiv korouhvičky, sjel oknem světnice zasáhl stolu sedícího
majitele hrdle, rozdělil proudy,
z nichž jeden středem druhý levé straně prsou zanechaly zřetelné
tmavé obrazce dvou stromů, jak lékař při kříšení omráčeného konstatoval. Třetí podobný, méně
zřetelný list, nalezl jsem pravé straně břišní, byl též vrcholem dolů
obrácen.
. Neštěstí
přihodilo 6'/4 hod. Června 1892
