Že také elektrickou jiskrou našich hustičů lze dosíci značných
účinků mechanických, dokázal Van Marum pomocí leydenské batterie
Teylerova ústavu Harlemského. Mnozí, jako Gehler, Canestrini domnívali proto, blesk
sám tentýž tvar, což jest mylné, správné jest asi vysvětlení, jež dává
Baumgartner, totiž, blesk béře směrem vláken, nalézaje menšího
odporu než jinde; však vlákna průběhem Času nabývají tvaru závitnice,
vysvítá mnohých Braunem pozorovaných případů. července 1893. udeřil
blesk Kroměříži podzámecké zahradě jívy, jež třemi jinými
stála těsné skupině. Pomocí této batterie 135 láhvích, jež
má účinné plochy, roztříštil rovnostranný váleček tvrdého
dřeva 108 dlouhý.
Při zmíněné bouři noci 11.-
na stromy bývají Často svědectvím ohromné energie blesku. jež
vyvrátila odklidila silný dubový kmen době tak krátké, koruna
padající ani nezavadila.
Muncke vypravuje dubu bleskem zasaženém toto: Dub bvl při
zemi průměru asi 3', koruna tvořená třemi téměř stejné úhly svírajícími
větvemi, jež při kmenu měly 1*5 —
2° průměru, sražena bleskem tak, že
zmíněné 3%větve téměř svisle snadlv, jakoby velmi tupou sekerou jedním
rázem byly useknuty, kůra. 12. Druhá část blesku šla mezi kůrou pněm. Strom bleskem zasažený nebyl nich nejvyšší
a byl zasažen 2/„ své výšky. Kmen bvl roztrhán množství
kusů různé velikosti, jež bvlv daleko široko rozházeny, některé byly
ve vlákna rozloženy, spáleninách nikde stopy. oloupala
kůru délce asi nejméně jedné třetinv obraěru, asi 1'A, od
země rozdělila opět dvě části, jež širokými rýhami kůře sjely
k zemi, nezanechavše patrných otvorů.
.
Tak prudké bouře létě 1897. udeřil blesk nedaleko Nitkovic Ho
dubu, srazil korunu, vyvrátil odhodil kmen, koruna pak dopadla
do otvoru vyvrácením stromu vzniklého. Dřevo bylo zcela zdrávo, spáleninách nikde stopy,
mezi oběma částmi stromu vznikla štěrbina, níž bylo možno pohodlně
vložiti malíček.větví byla neporušena.
Cím vyšší mladší šťavnatější strom jest, tím snáze bývá
bleskem zasažen. Poranění stromů bývá nej častě tvaru vlnitého neb
spiralního.
Kousky kůry, třísky 'různě veliké ano dřevěná vlákna rozmetena vůkol
do vzdálenosti nejméně m. Okamžitým odpařením
šťáv lze snadno roztrhání kůry dřeva vysvětli ti. Kmen dubu téměř
zmizel, kůře zbvteíeh nezůstalo ani stopy, bylať malé kousky
rozdrobena daleko široko rozmetena.
Jedna část, voli vší cestu téměř osou mohutného stromu (průměr země
obnášel přes rozštípla jej celé délce, středový úhel menší výseče
Činil asi 140". Kůra roztrhána kusy em,
až veliké, při zemi odtržen kus kůry 1!A
> dlouhý, ’/<
» široký. Často blesk vnikne
do stromu několika větvemi současně; tak rýha, kterou spůsobil blesk
na dubu více než stoletém, každé bleskem zničené větve byla sesílena.
Proťěssor Miiller sdělil mně, srpnu 1892 udeřil blesk poblíž
Mondsee silné jedle asi */, výšky vrcholu; vvrazil celé
délce třískli tak silnou, jako rameno mužské, ostatní část stromu pak
úplně roztříštil částky tak rozmetal, nalezeny korunách
okolních stromů. Blesk bral patrně dvěma cestami. Jaká musila byti síla.
Blesk volí také stromech vždv dráhu nejmenšího odporu, tedy
částkami nej šťavnatějšími: zhusta nalézá míze mezi korou pněm
dráhu tak vodivou, ani dřeva nevnikne
