O bouřích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Jindřich Slovák v Kroměříži Autor: Jaroslav Simonides

Strana 27 z 77

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Hrubá tráva byla místě onom asi vysoká, každé stéblo, každý list byl silně ozářen, ano zdál liořeti. Eliáše vypravuje Procházka. srpna nad Paříží strhla, psal jsem při otevřeném okně list. V krajinách tropických také tento úkaz jest daleko skvělejším než u nás. U nás bouří velmi prudkých také podobné úkazy pozorovány. Zvlášť velkolepá přečastá jsou světla tato horách koloradských. Světla ta vznikla různých částech domu; pes, jenž náhodou takovým plame­ nem proběhl, zapištěl, plamen nijak neublížil. srpna 1876 nad Paříží rozzuřila bouře, jež rána 18. Eliáše pozorováno každé zimy několikráte (často při tom slyšán zvláštní praskot), neníf polohách vyšších úkazem vzácným. Pojednou uslyšel jsem několik prudkých úderů hromových, jakoby byl blesk sousedství udeřil, týmže okamžikem spustilo můj papír několik malých světlých sloupů, nichž jeden byl metr dlouhý, sloupy vypadaly jako hořící plyn. Žádný výbuch, žádný hluk nebylo slyšeti, také žádných jiných účinků nebylo znáti. Zádný výbuch nenastal; než zhasly, usíyšel jsem ne­ patrný šramot. Jda přes louku, uviděl jsem úkaz elektrický, jehož svědkem jsem byl toliko jedenkráte svém životě. letní bouře 1865 udeřil blesk Čtyřikráte blízko Grommerova hotelu na Schafsber-ku země, úderem pátým zasažen hotel sám témž oka­ mžiku objevily uvnitř hotelu světla sv. Snažíce marně -plameny setřásti, zpozorovali, že větve okolních stromů stožáry lodí taktéž pokryty jsou plaménky. O zvlášť skvělém světle sv. Náhle byl jsem oslněn jasným leskem, jenž jakoby zenithu byl sjel chvíli zdálo vše kolem oblasti 15' el. Stone vykládá, sykot praskot ježení vlasů jest tam úkazem zcela obyčejným, jenž tamnějším havířům působí mnoho kratochvíle, .) velmi prudké bouři, jež se 18. Eliáše asi vysoká, dolní jich Čásť byla jasně bílá, dále žlutavá, pak následovala čásť žlutozelená, po světle modrá, stropu světlo mizelo barvou tmavomodrou.-r kryty jsou ohněm. února 1817, uši koně kraj jeho klobouku světélkují, svit uších koně zmizel, když kůň byl zmokl, svit klobouku zmizel teprvé, když tento skrz skrz promokl. Na observatořích, zbudovaných temeni Puy Dome Sonn- blicku, bývá světlo sv. Za památné bouře, jež 24. sršely nesčetné jiskry uším koně kraji klobouku. Pes tento při každé příští bouři zalezl kouta nej odlehlejšího. Než nastal dešť. Tak píše Trécul (Comptes rendus 83. února 1884 nad Amiens-em zuřila při níž blesk kulový divadlo několik jiných budov zasáhl, seděl jakýsi zřízenec Gamand-a společnosti jiných osob hostinci 590 od divadla vzdáleného. V okamžiku, kdy blesk udeřil kostela, úkaz zmizel. James Braid Leadhills zpozoroval při jízdě, již podnikl 20. Bezprostředně před ranou hromovou (provázející blesk kulový) viděl, jak malý, modrý plamen rychlostí značnou přes stůl pohybuje. Není známo, kudy hostince vnikl, bezpochyby komínem. Burchell vypravuje svém cestopise (po jižní Africe): „Vracel jsem večerem návštěvy missionářů. Dále než 15* jsem úkaz nemohl sledovati. Plamen zmizel bez hluku, nezanechav sobě žádné stopy. všech stran oblohy zdály vycházeti blesky, jež rychle po sobě následovaly bez hromu, kolkolem hrobové ticho, jen řídké kapky padaly mraku nesmírně hustého temného. hmotou jakoby zapáleno