8*
.
Většina bouří vzniká mezi polednem půlnocí, hodinách ranních
jsou vzácný.
Bouře zimní jest nám přesně rozeznáváti našich bouří letních,
jež vznikají atmosféře klidné, poněkud vlhké, počasí jasného.
„ 439.
„ •
„ 111.—
Od 12— hod. Zengera hrozné převrat}”
v atmosféře sluneční.
květnu v
červnu „
červenci „
srpnu „
září 8. ráno; počet
bouří mezi hod.
Jinak však mají věci, počne-li tlakoměr bouři opět stoupati,
tu byl stav atmosf.
Druhé maximum jest však tak nepatrné, může býti také naho
dilé, jak sám Fritsch připouští, maximum první však jest nezvratně
dokázáno.
" £
„ 414. e
b mní Lid nich říká, mu, tvořit ony
přechod počasí mírného drsnému. večerní hod. bouří porušen. odpol. Celkový
stav atmosfér, bouří změněn nebyl; proto vznikají bouře často několik
dní sobě; lid náš, jehož pozorovací talent jest znamenitý, říká bou
řích těchto (rozuměj takový, jaký byl před bouří,
krásný). odpoledne, nejmenší (1'5'Vo) dobu 2—5 hod.
n r
» •
„ 365. ranní udává '/o všech.
n •
„ 231.
Bouře tyto přicházejí pravidla průvodu buranů *), ony nevzni
kají nikdy bezvětří, neboť vzduch obsahuje zimě málo par, pročež
prudká kondensace jest možná jen bouře, také jen tehdy, jestli
za poměrně značné vlhkosti značné snížení teploty nastane. Jelikož ve
') Příčinou buranů těchto jsou dle hypothesy proť.
Hegyfoky, uherský meteorolog, udává základě svých pozorování,
že největší počet bouří nížině uherské (32"/o) připadá dobu od
2—5 hod. odpoledne bouří 161.
Třeba povrchu země byl klid, vyšších vrstvách není, klesající
zvolna tlakoměr jest důkazem odtoku vzduchu vyšších vrstvách,
klesání trvá dále, když bouře prošla zenithem, bouře byla lokální,
obyčejně osamocena, nýbrž několika místech zároveň. Fritsch stanovil pozorování Pražských Kremsmůnster-
ských, -maximální počet bouří připadá v
Praze Kremsmůnsteru
v měsíci hodiny hodiny
dubnu odpol
