Několik let válce pak velmi rychle lidstvu ukázalo, hospodářské
možnosti světa jsou omezené. Společnost
národů, dělnické průmyslové internacionály svazují proplétají lidstvo
na zeměkouli tak, jak toho dosud nikdy nebylo, svět světem slojí.
Celkem dnes států své národní normalisační korporace. Před jednou generací byla ještě svoboda obchodu
a podnikání tabu. národní normalisační korporace, které mají účel nor-
malisovati soustavně rozsahu svého státu. Tak vznikla normalisační
společnost 1916 Holandsku, 1917 Německu, 1918 Švýcarsku,
Francii Spojených státech.“
Světová válka však ukázala také, výroba své meze hos
podářské, může býti spojena plýtváním, hromadná vý
roba musí opírali účelné cílevědomé odborné badání zkoušení.
Můžeme říci, charakter dvacátého století zmnohonásobení styků
jednotlivce ostatním světem.Jaký převrat myšleni způsobila válka jed
notlivců, charakterisují dobře slova jednoho brněnského průmyslníka,
jenž asi polovici války řekl: „Výroba šrapnelů ukázala, jak
klesá režie velkovýrobou.Světová válka,, která byla ohromná pánev, niž slily smíchaly
národy pronárody, kultury nekullury celého světa, která vybičovala
výrobu střeliva, zbraní všech vozidel silenému tempu, donutila jak
státy válčící, tak obchodující neutrály mimořádným počinům zá
sahům oboru výroby. Změnu myšlení dnešního člověka, prů
myslníka dělníka, obchodníka technika charakterisuje převrat, jaký
prodělává klasické heslo „laissez faire, laissez passer“ proti názorům
nedávno skalopevným. Téhož roku přeměnil zmíněný britský vý
bor dnešní British Engineering Standards Associalion (BESA) pod
egidou Board Trade (ministerstva obchodu).
Po válce vlivem ohromné průmyslové konkurence rychle následo
valy státy ostatní: 1919 Belgie, Kanada, 1920 Rakousko, 1921 Itálie,
Japonsko, Maďarsko, 1922 Austrálie, Československo, Švédsko, 1923
Dánsko, Norsko Rusko, 1924 Finsko Polsko, 1928 Rumunsko.
. Dnes nejosvicenější národní hospodáři, nejbystřejší
politikové, geniální hlavy průmyslu obchodu, nejmocnějši vůdci děl
nictva nestydí prohlásili, toto heslo patří starého haraburdí!
Tyto hlavy chápou ohromný národohospodářský, politický, technický,
civilisační kulturní význam kartelů, trustů monopolů, státních či
soukromých, kapitalistických dělnických, politických kultur
ních, dnes, kdy telefon, rádio, letadlo, auto, elektrický drát. zv. . Tato rychlá komunikace, toto nebývalé
spřažení lidstva spolu navzájem vytvořilo nové potřeby všeobecnou
výměnnost šroubů peněz, paliva myšlenek, hodinkových sklíček
i korespondenčních lístků, pneumatik lístků notesu, žárovek desek
na gramofony novou soustavnou činnost normalisací!
Z tohoto myšlenkového prostředí nutnosti války vznikly pak
t
