NORMALISACE

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Česká matice technická Autor: Vladimír List

Strana 149 z 227

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vracet však středověku neb feudalismu, jak snad chtěli někteří estéti, lze jen myšlenkách při čtení románů dobře vytopeném elek­ tricky osvětleném pokoji; dnešní pracující lidstvo těch dob však nechce vrátit! Hledíme-!i však, jak píše Brady, zpět dějin, vidíme, velké kulturní činy, jako doby faraónů, Daria Persii, Asoka Indii, Perikla v Athénách, Augusta Římě, Mediceů Florencii, Ludvíka Francii, Viktorie Anglii, vznikaly jen, když aspoň některá vrstva národa měla blahobyt pohodlí, aby měla čas energii věnovali jiným otázkám, než dobývání hmotné existence. 10* . Americká civilisace přivoděna hlavně mládím země, dravosti čerstvého dosud osudy nepoučeného národa. Proto nastávají nyní hlavní úkoly filosofii, politice uměním, neboť technika jim otevřela zcela nové výhledy, zcela nové možnosti zcela nová pole. Nejsou tedy příznaky severoamerické specifickými příznaky nějaké „norma!“ insanity. To, technický pokrok nečiní lidstvo tak šťastným, jak na prvý pohled zdálo, nezpůsobili technikové, ale posledním důsledku filosofie, hlavně politická, umění nejširším smyslu slova, neboť zů­ staly technickým pokrokem, dosud nestrávily nesvládly. nich sotva lze tvrdili, technická kultura zavedla.Jirásek stejně liči život románu nás“; průmyslový velikán německý Rathenau vzpomíná, idylických Gartenlaube bylo jeho mládí po čertech málo, přesto, jimi hemží německé básně, právě nyní filosofický americký fysik Millikan upozorňuje ty, kteří myslí, plynulá výroba Fordových aut otupí lidstvo, skoro každému tomu autu je třeba šoféra, který jistě vyšší inteligenci vyšší životní úroveň, než bývalý drožkář, komická ubohá figurka všech velkých měst. Baťa pak před dvěma lety vystavoval výstavě Brně, jak bídně žil Zlíně švec před lety, jak žije nyní při normalisované výrobě. Duhamel svém skvělém spise Scěnes vie future odvrací se sice právem dosavadních výsledků civilisace americké, však nesprávné mém soudu, přičítá-li technickému pokroku nor­ malisaci. Vždyť Goethe sám přál: Weiss nicht, was die Leute besseres erřinden konnten, ais wenn die Licbter ohne Putzen brennten! G. Vidíme tam nejen poměrný bla­ hobyt vysoké mzdy, ale vysoce vyspělou demokracii srdečnou ve­ selost. G. Duhamel zapomíná také, Evropě jsou Švýcary stát vy­ spělou normalisaci technicky nejpokročilejších. jestli technický pokrok normalisaci zevšeobecní blahobyt pohodlí, otevírají neobyčejné prospekty kul­ turní renaissanci světa. Jisto však, ame­ rický dělník bez normalisace nebyl úrovni, které dnes, že Edison svou žárovkou lidstvu mnoho práce usnadnil ušetřil