To, technický pokrok nečiní lidstvo tak šťastným, jak na
prvý pohled zdálo, nezpůsobili technikové, ale posledním důsledku
filosofie, hlavně politická, umění nejširším smyslu slova, neboť zů
staly technickým pokrokem, dosud nestrávily nesvládly. Americká civilisace přivoděna hlavně mládím země, dravosti
čerstvého dosud osudy nepoučeného národa. Duhamel svém skvělém spise Scěnes vie future odvrací
se sice právem dosavadních výsledků civilisace americké, však
nesprávné mém soudu, přičítá-li technickému pokroku nor
malisaci. Jisto však, ame
rický dělník bez normalisace nebyl úrovni, které dnes, že
Edison svou žárovkou lidstvu mnoho práce usnadnil ušetřil.
10*
.
G.
Vracet však středověku neb feudalismu, jak snad chtěli někteří
estéti, lze jen myšlenkách při čtení románů dobře vytopeném elek
tricky osvětleném pokoji; dnešní pracující lidstvo těch dob však
nechce vrátit!
Hledíme-!i však, jak píše Brady, zpět dějin, vidíme, velké
kulturní činy, jako doby faraónů, Daria Persii, Asoka Indii, Perikla
v Athénách, Augusta Římě, Mediceů Florencii, Ludvíka Francii,
Viktorie Anglii, vznikaly jen, když aspoň některá vrstva národa měla
blahobyt pohodlí, aby měla čas energii věnovali jiným otázkám,
než dobývání hmotné existence. Nejsou tedy příznaky severoamerické specifickými příznaky nějaké
„norma!“ insanity. Vždyť
Goethe sám přál:
Weiss nicht, was die Leute besseres erřinden konnten,
ais wenn die Licbter ohne Putzen brennten!
G. Baťa
pak před dvěma lety vystavoval výstavě Brně, jak bídně žil Zlíně
švec před lety, jak žije nyní při normalisované výrobě. jestli technický pokrok normalisaci
zevšeobecní blahobyt pohodlí, otevírají neobyčejné prospekty kul
turní renaissanci světa. Proto
nastávají nyní hlavní úkoly filosofii, politice uměním, neboť technika
jim otevřela zcela nové výhledy, zcela nové možnosti zcela nová pole. Vidíme tam nejen poměrný bla
hobyt vysoké mzdy, ale vysoce vyspělou demokracii srdečnou ve
selost. Duhamel zapomíná také, Evropě jsou Švýcary stát vy
spělou normalisaci technicky nejpokročilejších. nich sotva lze
tvrdili, technická kultura zavedla.Jirásek stejně liči život románu nás“; průmyslový velikán německý
Rathenau vzpomíná, idylických Gartenlaube bylo jeho mládí po
čertech málo, přesto, jimi hemží německé básně, právě nyní
filosofický americký fysik Millikan upozorňuje ty, kteří myslí, plynulá
výroba Fordových aut otupí lidstvo, skoro každému tomu autu je
třeba šoféra, který jistě vyšší inteligenci vyšší životní úroveň, než
bývalý drožkář, komická ubohá figurka všech velkých měst
