NORMALISACE

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Česká matice technická Autor: Vladimír List

Strana 111 z 227

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
V 1926 přispěl stát švédskou korporaci 59. Švédsko pověřeno mezinárodními normalisačními pracemi pro kuličková ložiska; práce jsou již 90% hotovy Švédsku pravdě­ podobně podaří dojednat první skutečně velkorysou mezinárodní normu kuličkových ložisek. Organisační formy probíhají celou škálu různých stupňů centra- lisace etatisace. Kč. Ústav pro vědeckou organisaci právě založil zvláštní normali- sační komisi ou- carest), která pracuje hlavně předpisech tříděni zemědělských výrobku důležitých pro vývoz (na př. Pro rok 1927 1928 povolil stát subvence 50. Předsedu švédské normalisačni společnosti jmenuje královským dekretem sám král; normy prohlašuje SIS, ale nesou znaku král, koruny, majíce tak charakter oficiosní. Z přehledu vidno, jak každý stát hledá nejvhodnější formu pro soustředění normalisačních prací jednom výkonném účinném středisku. ŠVÝCARY. ŠVÉDSKO. velkou zásluhou strojnického průmyslu švýcarského, tímto způsobem půdu pro normalisaci Švýcarsku připravil. Později přeměnila tato úplně strojnická komise Schweizerische Nor- m Baden, která 1928 zabývá také norma- lisací všeobecnou; přispívá ostatní průmysl, vydatně podporuje i stát. Nejúřednějším způsobem normalisuje Rusko, které má vlastně státní departement pro normalisaci normy jsou vládními .000 korun pod­ mínkou, průmysl privátní zájemci přispějí normalisačni práce toutéž částkou.RUMUNSKO. Celkem vydal strojnický prů­ mysl prvých let normalisaci strojnickou 4’3 mil. Ve Švýcarsku založil Verein schweizerischer Maschinenindu- strieller zvláštní kancelář pro normalisaci její vedení svěřil zvláštní VSM Normenkommission. vejce).000 š. Společnost Svenska Industriens Standardiseringscom- mission (SIS) financuje jednak stát, jednak průmysl jednotlivci. PŘEHLED. Nyní zabývá švédská normalisace hlavně tě­ mito otázkami: strojní součásti, sporáky, hospodářské stroje nářadí, trubky, brousicí kotouče, dřeva, cement, měděné dráty, hnací řemeny. Tato komise soustředila brzy hlavní švýcarské strojírny společné práci velmi brzo vypracovala velkou řadu norem strojnických formě jednotlivých listu. korun. Ve Švédsku rozděluje normalisace normalisaci rozměrovou a normalisaci komerční. Dosud vyšlo volných listech formátu asi 330 norem