Pro Východní Indii založili samostatnou komisi: Normalisa-
tieraad Weltevreden (Java). Tato korporace rozšířením svých prací další obory
průmyslové přeměnila roku 1928 „Enté Nazionale per FUnifica-
zione delľ Industria (U. Normy jsou zde britském vzoru ucelené sešity, obsahující
obyčejně názvy, definice, jakostní předpisy, zkušební metody, rozměry,
tolerance bezpečnostní předpisy.
JAPAN.
Italská normalisační korporace vydává dosud hlavně normy rozmě
rové; jsou normy převážně oboru strojního: strojní elementy, líco
vání, potrubí, automobily jiné.)“.
Kanadská normalisační korporace g
Association Ottawa byla založena 1917 podnět britského
ministerstva obchodu britské normalisační korporace. 1925
financovalo jen kanadské ministerstvo průmyslu obchodu, přesto že
není institucí státní. 1925 přispívá kanadský průmysl
a obchod. Normálisována smaltovaná
a obyčejná stavební litina, výlevky, klosety, splachovače, lapače písku
a kalu, domovní vpusti, kanálové příklopy atd.
Vedle toho tam vyspělá normalisace stavitelství, takže všeobecně
na stavbách používá normálních elementů. Příslušná vládní nařízení, nazývaná
„Lex UN1M“ podepisuje předseda vlády, viz obr.
KANADA. Vydává normy způsobu listů, japonsky
(obr.) anglicky hlavně oboru metalurgie, strojnictví elektro
techniky.
. Tamní kancelář zaměstnává úředníků, což na
malé Holandsko pozoruhodné. Normalisuje nejvíce oboru lodním. Tamní činnost rozšířila oborů: stavební inženýrství,
strojnictví, elektrotechniku, automobily letadla, železnice, železářství
a hornictví. I.
Národní normalisační korporace vznikla Itálii roce 1921 při
Národním svazu strojního průmyslu příbuzných oborů pod názvem
„C generále per c-
canica (UNIM)U.
Vláda vytvořila svůj náklad, avšak spolupráce tamějších
inženýrů zvláštní normalisační výbor li
tí Tokio.
ITÁLIE. Celkem vydalo asi 100 listů norem. Některé normy, vydávané italskou nor
malisační korporací, přijímá tamní státní správa své prohlašuje je
za závazné pro státní dodávky. 26. Hlavní zájem normy jakostní
a předpisy, jež upravují obchodní styk výrobce spotřebitelem. 27.105
tuce průmyslová, již stát podporuje subvencemi; nyní jedná větší
finanční účast státu
