A.
Venkovní vedení.
Na venkovní vedení radno užívati pro
místní sítě četnými odbočkami polotvrdé
mědi, přespolní vedení polotvrdé neb
tvrdé mědi aneb hliníku, zvláštních pří
padech (na př.
9ľi
.
Hliník smí svirati pouze nástroji čelist
mi vyloženými hliníkem neb dřevem. Měkké vy-
žíhané mědi smí užívati jen vázání. Hliník nesmí venku stýkati
se žádným jiným kovem leč hliníkem.
8 y.
Na venkovní vedení užívá většinou ho
lých drátů neb lan, které kladou zásadně
tak, aby nepovolané osoby nemohly
dotknouti. Hliníku nebuď užíváno blíz
kosti chemických továren hutí, vyvinují
cích plyny.III. Ne-
ní-li možno vyhnouti takovému styku,
musí býti dokonale chráněn proti vlhku. l’žije-li vodičů isolovaných,
buď isolace napuštěna proti povětrnosti
*
aneb chráněna celistvým olověným pláštěm;
vodiče bez olověného pláště kladou jako
holé.
8 y.
8 Všeobecné. isolace Schnetzorova neb líackethalova.
Při lze užiti měděného neb železného
drátu nejméně krátké přípojky do
20 bez sloupů hliníkového lana
•) i>ř. při velkých rozpětích) bronze
neb ocele^Pro kráJduí-euJd^^ lze pro úspo
ru Užiti pozinkovaného železa.
Při tvrdé mědi nesmí tvrdý pevný
povlak drátu neb lan poškodili vláčením
po zemi aneb dřením podpěrách; platí
i hliníku. Vodiče
