ESČ: Předpisy a normálie (1920)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Elektrotechnický svaz český (ESČ)
Vydal: Pražská akciová tiskárna

Strana 195 z 245

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
výstup vikýře komínu při jeho čištění. Obvyklým užíváním střech rozumí na př. Při vedeních visutých isolátorech je třeba volnou výšku zvětšiti, protože při ne­ rovnoměrném omrznutí vodičů řetězce visutých isolátorů vykloní prohnutí ve­ dení rozdělí nerovnoměrně. Tato přetížení viz 7. Na sklonu měří prohnutí svislou vzdá­ leností mezi spojnicí závěsných bodů a rovnoběžnou tečnou vedenou vodiči, rozpětí pak vodorovnou vzdáleností závěs­ ných bodu. poměr mezi celkovou vahou vodiče zatíženého sněhem, větrem nebo isolací k váze jednoho metru prostého vodiče. Za­ tížení způsobené větrem působí vodorovně a skládá vahou vodiče, působící svisle, rovnoběžníkem sil výsledné zatížení. g Vzdálenost mezi vodiči, určená dří­ vějšími rakouskými předpisy, podle americké praxe příliš malá, rovnice nedbá mimo prohnutí vodiče, němž vlastně vzdálenost vodičů závisí, takže pro velká 194 .Výšku vedení nad zemí určíme vý­ počtem prohnutí pole, jež máme zřeteli. Prohnutí smyslu pro střední pod­ nebí počítáme rovnicí: a- qz h~~^ této rovnici značí: prohnutí vodiče m, a rozpětí pole váha jed­ noho metru vodiče, jehož průřez mm tedy pro měď 00089, hliník 000284, železo 0 00765, ocel 000795 kg, přetížení vodiče, t