ESČ: Předpisy a normálie (1920)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Elektrotechnický svaz český (ESČ)
Vydal: Pražská akciová tiskárna

Strana 195 z 245

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Výšku vedení nad zemí určíme vý­ počtem prohnutí pole, jež máme zřeteli. výstup vikýře komínu při jeho čištění. Při vedeních visutých isolátorech je třeba volnou výšku zvětšiti, protože při ne­ rovnoměrném omrznutí vodičů řetězce visutých isolátorů vykloní prohnutí ve­ dení rozdělí nerovnoměrně. g Vzdálenost mezi vodiči, určená dří­ vějšími rakouskými předpisy, podle americké praxe příliš malá, rovnice nedbá mimo prohnutí vodiče, němž vlastně vzdálenost vodičů závisí, takže pro velká 194 . Za­ tížení způsobené větrem působí vodorovně a skládá vahou vodiče, působící svisle, rovnoběžníkem sil výsledné zatížení. Na sklonu měří prohnutí svislou vzdá­ leností mezi spojnicí závěsných bodů a rovnoběžnou tečnou vedenou vodiči, rozpětí pak vodorovnou vzdáleností závěs­ ných bodu. Obvyklým užíváním střech rozumí na př. Prohnutí smyslu pro střední pod­ nebí počítáme rovnicí: a- qz h~~^ této rovnici značí: prohnutí vodiče m, a rozpětí pole váha jed­ noho metru vodiče, jehož průřez mm tedy pro měď 00089, hliník 000284, železo 0 00765, ocel 000795 kg, přetížení vodiče, t. Tato přetížení viz 7. poměr mezi celkovou vahou vodiče zatíženého sněhem, větrem nebo isolací k váze jednoho metru prostého vodiče