“
Kdyby projekt vedení silnoproudých nebyl
doložen výpočtem indukce podle přiložené
183
.zorňujeme současně článek Braunse
v sešitě 31. Kdyby později ukázaly j>o-
ruchy způsobené silnoproudým vedením na
vedeních železničních, jest stavebník po
vinen učiniti svým nákladem rychlá opa
třeni, jimiž vzniklé závady odstranily,
nebo případně nahraditi železničním sprá
vám výlohy opatření, která uznají za
nutná provedou svých vedeních.
Při jednoduchých telefonních vedeních
s paralelně zapiatými telefony nebudiž
na uzemění mezilehlých telefonů zhřán
zřetel. délku
souběhu předpisovali tak, jako tam te
lefonní vedení bylo. téhož časopisu roku 1920.
Při komisionelních šetřeních stavbách
vedení silnoproudých pozemcích mimo-
železničních blízkosti dráhy dlužno zá
stupcům státních drah uvésti příslušném
protokolu následující:
„Vedení silnoproudé budiž zřízeno, pro
vozováno případě potřeby změněno tak,
aby každé poškození telegrafních, telefon
ních návěstních zařízeni železničních, ja
kož každá porucha jejich provozu byla
vyloučena.
Podle výše uvedených (Ivou článků byla
sestavena přiložená pomůcka (příloha B)
pro číselný výpočet indukce telefonních
vedeních, podle níž dlužno stanovití pří
pustné vzdálenosti délky souběhu vedení
i případech, nichž jedná jedno
duchá telefonní vedení.
Všeobecně dlužno říditi zásadou, že
v tratích, kterých není dosud telefonního
vedení, dlužno vždy vzdálenost resp
