Jejich
přípustná velikost závislá druhu rozvodu (občanský, zemědělský, průmyslový,
podzemní, jeřábech apod. Činný odpor vedení můžeme ovlivnit jeho průřezem (čím silnější
vodič, tím menší odpor), reaktance dána prostorovým rozložením vodičů délkou
vedení[7].
U střídavého rozvodu dochází úbytku napětí nejen činném odporu vedení, ale
také jeho reaktanci.
Dovolené meze úbytků napětí jsou:
vnitřní rozvody objektech občanské vybavenosti podle druhu odběru,
průmyslové rozvody podle druhu odběru,
elektrické zařízení podzemí 10%, motory podzemí při těžkém rozběhu 0%,
stroje, pohony elektromotory 7%,
jeřáby zdvihadla 2%,
venkovní osvětlení 8%.
Nejmenší dovolený průřez jednotlivých vedení ohledem mechanické namáhání uváděn
v řadě ČSN[7].
5. moment
motoru, světelné spotřebiče) proto jsou dovolené úbytky síťového napětí limitovány. Tento
pokles napětí mohl ovlivnit některé důležité provozní vlastnosti spotřebiče (např.) uvedena normě ČSN 1610. kabelových rozvodů jsou vodiče
mechanicky namáhány zejména při pokládce kabelů, při zatahování vodičů trubek apod.47
Tento způsob výpočtu používá, je-li více než 1000 hodin.
.
Úbytek napětí můžeme dále zmenšit samostatným napájením spotřebičů, volbou
převodu regulovatelných transformátorů, vložení paralelních kompenzací apod.
5.4 Dimenzování vodičů podle úbytku napětí
Rozvodem elektrické energie vedením, venkovním, nebo kabelovým dochází
vlivem průchodu proudu úbytku napětí vedení tím poklesu napětí spotřebiči.3 Dimenzování vodičů podle mechanické pevnosti
Vodiče kabely mají být dimenzovány tak, aby odolaly mechanickým namáháním,
kterým mohou být vystaveny při běžném provozu
