Poznámky redaktora
• Možnost kombinace větracího systému
budov rekuperací tepla teplovzduš-
ného systému vytápění (případně cir
kulačního „solárního“ přes prosklenné
pasívní zákryty, zimní zahrady, skleníky
atp.
Podle použití rozeznáváme nucené větrá
ní nízkotlaké, které rozděluje celkové
(podtlakové, rovnotlaké, přetlakové), oblastní,
místní havarijní.).
Nespornými výhodami těchto vzduchotechnic
kých systémů nuceného větrání vůči přiroze
nému jsou:
• Ideální možnost zpětného získávání
tepla odváděného vzduchu pro pře-
dehřev vzduchu přiváděného. přitom první
pohled paradoxní, při „revizi“ původních
projektů vzduchotechniky kombinovaným
přetlakovým větráním dochází při „redesignu“
na rovnotlaké systémy rekuperací podstat
ným provozním úsporám snížení původ
ních pořizovacích nákladů nároků prostor.
Místní větrání používá především pro lokali
zované odsávání zdrojů škodlivin (digestoře
kuchyňí laboratoří, štěrbinové odsávací zá
kryty galvanických lázní), dále pro vzducho
vé clony oasy. Často lze
instalací rekuperace odpadního tepla
zcela vyloučit nutnost dalšího dohřevu
přiváděného vzduchu, neboť zá
roveň využívá veškerých teplotních
zisků budovách metabolismu osob,
osvětlení, technologie, apod.elektrodesign.
892 www.
Oba systémy kombinovaného větrání pro
větší výkony mají společnou zásadní nevýho
du není zde možnost instalace zařízení pro
zpětné získávání tepla, které současné
energeticky vypjaté době mělo být již samo
zřejmostí prakticky všech moderních vzdu
chotechnických systémů. Náklady
na větrání představují často nejvyšší
provozní položku, při stále zvyšují
cích cenách tepelné energie.
• Podstatně úspornější dimensování
potrubních rozvodů, jednoduchým
zaregulováním systému.
• Dokonalá filtrace přiváděného, případ
ně cirkulačního vzduchu speciálních
tkaninových nebo elektrostatických
filtrech, zachycujících mikročástice ve
likosti mikronu účinností až
99 %.
Zadané údaje:
Celkové vnitřní zdroje restauraci:
E QP, 4,85 kW, kde:
QP- tepelná produkce (metabolismus)
od lidí 100 kW
QS- solární zátěž transmisí okny (neuvažována)
QL- tepelná produkce instalovaného osvětle
ní ostatních tepelných zdrojů (chladící
agregáty, hrací automaty, atd.) 1,85 kW
N0- základní účinnost rekuperace
r objemová hmotnost vzduchu 1,2 kg/m3
c specifické teplo vzduchu 1,1 kJ/kg/°C
ti teplota místnosti
te 5°C venkovní teplota
Výpočet:
Potřebné množství větracího vzduchu:
Ve m3/h/os 1800 m3/h 0,5 m3/s
Pro ohřev vzduchu vnitřních zdrojů platí:
Q [kW]
odkud zvýšení teploty vnitřních zdrojů činí:
Dt Q/(V 4,85/(0,5 1,2 1,01) +8°C
Odhadneme teplotu odsávaného vzduchu se
zahrnutím tepelných zisků: ti1 +25°C
Potom teplota přiváděného vzduchu míst
nosti rekuperaci: te2 (ti1 te1) te1 =
0,6 (25 +17°C
Závěr:
Rozdíl teplot ti1 ti2 8°C odpo
vídá přesně zvýšení teploty vnitřních zdro
jů, není tedy nutný další dohřev přiváděného
vzduchu při větrání restauračního provozu (při
venkovní teplotě +5°C). Při nutně
vysoké teplotě přiváděného vzduchu pra
covní oblasti hygienických hledisek) dochází
k stacionárnímu rozvrstvení teplot odtahu
nejteplejšího vzduchu bez využití.
Oblastní větrání speciálním případem větrá
ní průmyslové hale, kdy oblast pohybu člo
věka (tzv. homosfera) oddělena oblasti
škodlivin (tzv. směnnost)
• úspory investičních nákladů jinak
nutné zvýšení výkonů zdrojů tepla
• entalpie odsávaného vzduchu (teplota,
vlhkost)
• provozní vícenáklady systém re-
kuperací tepla, vůči běžným větracím
systémům
• roční amortizace, návratnost investič
ních prostředků
• cena tepelné elektrické energie
Základní účinnost rekuperace (bez pře
nosu vlhkosti)
N0= te2 tel
til tel
Příklad výpočtu, zadání:
Pro restaurační provoz pro obsazení lidí
(kuřáků) navrhnout větrání rekuperací. kuchyní, kdy
postačí pouze podtlak, umožňující efek
tivní použití rekuperačních výměníků tepla,
dále nebezpečných provozech, atd. Dále větrání vysokotlaké,
používané pro vysoké rychlosti proudění, hlav
ně pro klimatizaci.
SYSTÉMY KOMBINOVANÉHO VĚTRÁNÍ
V bytové občanské výstavbě používa
jí především kombinaci nuceného odtahu
s přirozeným přívodem vzduchu okny dveřmi
(např.).
• Možnost instalace výměníků pro chla
zení, případně vlhčení přiváděného
vzduchu.O.
SYSTÉMY NUCENÉHO VĚTRÁNÍ
Zajišťují nucený přívod současně nucený od
vod vzduchu vnitřních prostor budov, pomo
cí mechanických strojních zařízení, nejčastěji
ventilátorů.Rekuperace větrání
Všeobecné informace
EUKTRODESKNVENTILÁTORY S.
• Zaručená funkce systému při nepříz
nivých tlakových podmínkách budo
vě (např.cz
.
podle počtu osob prostoru) zákla
dě vyhodnocení údajů čidel vlhkosti,
čidel odérů, CO2nebo senzorů pohybu
osob.cz
elektrodesign@elektrodesign. Při dosažení ochranné rychlosti prou
dění pod zástěnou 0,2 0,5 vylučuje
kontaminace přívodního vzduchu škodlivinami
z výrobní technologie.
• Dislokované jednotky lze situovat do
pomocných prostor, např. noxosféry) zástěnami stropu
až nezbytně manipulační, nebo podchodné
výšky. Zde totiž dochází nasávání buď
silně znečištěného teplého vzduchu digestoří
z přilehlých nečistých prostor, dokonce WC,
nebo studeného nefiltrovaného vzduchu oken.). Tím dána možnost úplné her-
metizace oken budově, čímž zcela
vyloučí nežádoucí infiltrace prachu
a výrazně sníží přenos hluku ulic
do vnitřního prostředí budov (zvlášť vý
znamné škol, frekventovaných ulic
a pod. Tato koncep
ce vyžadovala velmi dlouhé náročné rozvody
po budově rozlehlými strojovnami proble
matickým zaregulováním výústek.
Větrání všech budov obytných, průmys
lových občanských používá převážně
v rovnotlakém systému při vyrovnané bilanci
množství přiváděného odváděného vzduchu. odsávání sociálních zařízení přívodem
z předsíní chodeb, místní odsávání kuchy
ních apod.). velkých plynových kotelen).
REKUPERACE ODPADNÍHO TEPLA
A CHLADU PŘI VĚTRÁNÍ BUDOV
Ekonomie rekuperačních systémů
Obecně rozhodující faktory:
• tepelná účinnost rekuperace
• výše pořizovacích nákladů
• doba využití systému (např. Celé VZT
zařízení obsluhovalo několik rozdílných sekcí
budovy odlišným časovým využitím, bylo
tak zcela neekonomicky provozováno.
Podtlakové nucené větrání, charakterizované
nižším výkonem přívodních ventilátorů vůči
odsávacím, používá hlavně při požadavku
na lokalizaci škodlivin (např. při Ietní inverzi).
Moderní systémy dnes preferují spíše disloko
vané větrací systémy, celkového rovnotlakého
větrání, které přináší řadu výhod:
• Ekonomický provoz regulace vzdu
chotechniky pouze pro jednu funkční
zónu objektů (obdobně halových
objektů větrání pouze uceleného pra
coviště systémem nástřešních, nebo
nástěnných větracích jednotek reku-
perací tepla). „čistých
provozů“) tam, kde požadováno sterilní
ovzduší, zajišťované speciální filtrací přivádě
ného vzduchu.
Oba případy způsobují personálu silný pocit
diskomfortu, odsávací zařízení obsluha vypíná.
Poměrně jednoduchý systém odsávání běžně
používaný pro malé výkony však způsobuje
potíže větších výkonů, například při odsávání
v kuchyních. „činnost
rekuperace běžně dosahuje až
80 Tyto systémy plně osvědčily
při větrání rodinných domů, škol, bazé
nů, plynových kotelen, atd. podstrop-
ním uspořádání, bez jakýchkoli nároků
na prostorově drahé strojovny.
Dříve byly převážně používány centrální vzdu
chotechnické sestavné jednotky pro přívod
a odvod vzduchu celé budovy.
V průmyslu pro větrání současně vytápění
používá naopak systém centrálního přívo
du teplého filtrovaného vzduchu gravitační
odvod střešními ventilačními otvory, nebo
aeračními světlíky atmosféry.
Havarijní větrání předepsáno bezpečnost
ními předpisy pro rychlé odvedení škodlivin
z budovy (např.
Přetlakové větrání používá naopak hygi
enicky nejnáročnějších prostředí (tzv.
• Snadná automatická regulace výkonu
podle momentálních požadavků (např.R
