Poznámky redaktora
IONIZAČNÍ MIKROKLIMA
Je charakterizováno toky ionizujícího záření
z přírodních radionuklidů umělých zdrojů. 17,5 min.
VÝZNAM VĚTRÁNÍ BUDOV
Zajištění dostatečné výměny vzduchu budo
vách jedním základních úkolů projektantů. 17,5
relativní vlhkost (%) 30-55 20-70 -
rychlost proudění vzduchu (m/s) max. Samotný radon inertní plyn, ale
závažné jsou jeho dceřinné produkty vdecho
vané spolu nosnými pevnými kapalnými
aerosoly plic.Rekuperace větrání
Všeobecné informace
EUKTRODESKNVENTILÁTORY S.
V obytných občanských stavbách se
doporučuje dodržet hodnoty dle tabulky. základní veličinou při hodnocení
mikroklimatu
rhi relativní vlhkost vzduchu interiéru (uvádí
se procentech udává stupeň nasycení
vzduchu vodní parou)
x měrná vlhkost vzduchu interiéru, vyjadřu
je hmotnost vodních par suché
ho vzduchu
tr teplota rosného bodu (°C)
Zajištěním optimální teploty (ti) místnostech
se dosahuje tepelné rovnováhy při odvodu
tepla organismu člověka okolního pro
středí korekcí dané roční období), při
konkrétním vývinu metabolického tepla.
Základními veličinami určujícími kvalitu tepel-
ně-vlhkostního mikroklimatu budovách jsou:
tai teplota vzduchu (ve °C), měřená rtuťo
vým teploměrem (prakticky nezohledňuje
tepelné sálání okolních ploch)
tG výsledná teplota (ve °C), měřená kulovým
teploměrem uprostřed místnosti, regis
trací tepelného sálání ploch okolních stěn
a oken (je aritmetickým průměrem mezi tai
a průměrnou teplotou všech vnitřních po
vrchů).
Současně při vyšších relativních vlhkostech
vzduchu nad zvyšuje dvojnásobek
procento přežívajících mikroorganismů (např. min.
VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ BUDOV
Složky vzduchového prostředí budov záměrně
vytvářeného pro pobyt člověka uzavřených
prostorách lze obecně charakterizovat jako
interní mikroklima:
• tepelně-vlhkostní
• mikrobiální
• ionizační
• aerosolové
• odérové
• toxické
TEPELNĚ-VLHKOSTNÍ MIKROKLIMA
Patří nejdůležitějším složkám pro zajištění
vnitřního prostředí hlediska zdraví spoko
jenosti lidí.
Dosud nejúčinnějším způsobem, jak snížit
mikrobiální koncentrace budovách, doko
nalé větrání přívodem kvalitního venkovního
vzduchu, dále lze výhodně použít deodorisace
vzduchu proti hmyzu jako přenašeči mikrobů
rozprašováním slabého roztoku oleje hima
lájského cedru. 0,8 1,0 /h-1/.
Hlavními nositeli mikroorganismů jsou kapalné
aerosoly, vznikající pračkách klimatizačních
zařízení pevné aerosoly (prachy, suchý ptačí
trus, atd. Nárazová
množství vlhkosti jsou pohlcena sorbcí omítek,
a postupně odvětrána větším, menším
efektem při absenci jiných větracích systémů
pouze spárovou infiltrací oken.
Staphylococus, Streptococus) při porovnání
výskytu mikroorganismů při relativní vlhkosti
30 Při poklesu relativní vlhkosti na
opak snižuje výhodně počet roztočů textiliích
a výskyt následných alergií (astma).
V řadě vyspělých zemí těchto důvodů
předepisuje nucené větrání bytů rekuperací
tepla, intenzitou výměny vzduchu až
n 0,8 1,2 /h-1/.R.
Zejména při požadavku snížení spotřeby
energie vytápění tato okolnost opomí
jena.
Při lokálním vytápění každé místnosti odvo
du spalin komínů, fungovala výměna vzdu
chu přisáváním spárami oken bez problémů
a plísně výjimky nevyskytovaly.
Zatímco zajištěním optimálních teplot bu
dovách většinou nebývají obtíže, díky součas
ným kvalitním regulacím pružných otopných
soustav zateplování obvodových stěn budov
bývá často problematické dosáhnout vyhovu
jící relativní vlhkosti. Použití chemické fyzikální
sterilizace vzduchu (trietylenglykolem, těkavý
mi rostlinnými fytoncidy, germicidními výboj
kami, ionisací) již speciálním úkolem instalo
vaných vzduchotechnických zařízení.
V současnosti nabývá tento fenomén nebýva
lých rozměrů při nezodpovědném utěsňování
okenních spár celém rozsahu bez alternativní
náhrady.O.),
hlavně chladných nevětraných rozích míst
ností, nadpražích ostěních nebezpečnými
zárodky patogenních spor.
Doporučené parametry
vnitřního prostředí
v topném období
optimální přípustné
v letním období
optimální přípustné
výsledná teplota (C) 20,8 +/-0,8 18-24 +/-0,5 22-28
teplota podlahy (C) min.
Kvalita mikrobiálního mikroklimatu hodnotí
podle únosné koncentrace mikrobů. vliv životnost stavebních
materiálů, budov, výrobních technologií, atp. 0,20 max.
V průmyslových provozech stanoví opti
mální teploty závislosti druhu vykonávané
práce člověkem (lehká těžká, metabolic-
kým vývinem tepla 130 700W/osoba). min. radioaktivních
popílků obsahem radia (Gama záření udáva
né jednotkách mikrosievert hod) emanaci
radioaktivních plynů podloží, případně sta
vebních hmot interiérů budov. Důsledkem pak je
zvýšená nemocnost obyvatel, časté nevolnosti,
alergie, záněty průdušek, aj.), usazené vzduchovodech. Zvláš
tě nebezpečné jsou pak bakterie tyčinkové
(iegionelly), vázané kapalné aerosoly, způ
sobující smrtelná onemocnění plic. Je
proto velmi důležitá pravidelná kontrola vý
měna filtrů závislosti druhu prostředí.
Hlavním představitelem Radon 222Rn,
a následným rozpadem vzniklé dceřinné pro
dukty radiové nebo thoronové Řady 218Po
(RaA), 214Pb (RaB), 214Bi (RaC), 214Po (RaC)
a 220Th (Rn). Zde řada hledisek vzá
jemně odporuje. Budovy utěsňují přirozená výměna
vzduchu klesá hodnoty
n 0,05 0,15 /h-1/.0,20
890 www.cz
elektrodesign@elektrodesign. 200 500 mikrobů m3,
v operačních sálech max.
V běžných podmínkách bytových občanských
staveb jedná převážně zdroje ionizujícího
záření stavebních hmot, např.cz
. Pro obyt
ná prostředí činí max. Ve
venkovním prostředí měst jsou koncentrace až
1500 mikrobů m3.elektrodesign. 0,15 max.
MIKROBIÁLNÍ MIKROKLIMA
Je vytvářeno mikroorganismy bakterií, virů,
plísní, spor pylů, které vyskytují interiéru
budov, přímými účinky člověka. mikrobů m3..), protože hrozí
výskyt virů plísní neomezenou životností.
Hygienicky doporučovanévyššírelativnívlhkosti
vzduchu rozsahu zabraňujícívysy
chání sliznic totiž pravidelně vedou vzniku
plísní (například rodu Alternaria, Aspergillus, .
Obdobně nutné zabránit zvlhnutí usazené
ho prachu uzavřených těžko přístupných
vzduchovodech (pomocí zpětných klapek,
garantovaného přetlaku atd. 0,15 max..
Přitom hygienický požadavek větrání ji
ných státech bývá 15-ti násobně vyšší
tj.
Ve všech typech filtrů zachycují především
prachové částice, ale všechny druhy mikro
organismů, které při silném zašpinění, pří
padně vlhnutí filtrů, intenzivně rozmnožují
a pronikají zpětně větracího vzduchu. Přirozená výměna vzduchu pak by
tech často klesá pod 0,1 /h-1/.
Mezi hlavní zdroje vlhkostí budovách patří:
• metabolismus člověka (produkce
50 250 vodní páry podle
druhu činnosti)
• koupelny (produkce 700 2600 g
vodní páry h)
• kuchyně (produkce 600 1500 vod
ní páry h)
• sušení prádla (produkce 200 500 g
vodní páry kg)
Pro průměrný byt tak dosáhne celková pro
dukce vodní páry den.
Pro větrání venkovním vzduchem předpo
kládá, kvalita vzduchu budovách horší
než kvalita vzduchu venkovního. Zde usazují zářením alfa
ozařují plicní epitel, čímž vytváří potenciální ri
ziko pro vznik plicního karcinomu.
Teplota vlhkost vzduchu budovách úzce
vzájemně ovlivňují podmiňují. Vážným
problémem dnes stávají alergické syndro
my způsobené sporami různých druhů, plísně
mi pylovými částicemi. výskytu
plísní bytech však dochází pravidelně již od
ustálených relativních vlhkostí nad %
