Obrázek 5., střída smax 0,46.4. Pro zvýšení frekvence byl tedy snížen odpor
časovacího členu hodnotu RRT= 8,2 kΩ.
Po odstranění této poruchy přiložení napětí začal UC3844 fungovat, při
poklesu napětí pod reagovala podpěťová ochrana vypnul.4 Laboratorní pracoviště vytvořené pro oživování měření na
měniči
5.2. již zmíněném
přiložení napětí začal UC3844 generovat PWM pulzy.5.
Přitom byla odhalena porucha špatně polarizované zenerovy diody (chyba osazování),
kdy při napětí 0,9 laboratorním zdroji byl odběr cca 0,3 což mnohem více než
1 mA, uváděný jako typický startovací proud [9]. Generované pulzy úpravě jsou patrné
z obrázku 5. Spínací frekvence 98,7 kHz.
. Toto pracoviště zahrnovalo stejnosměrný
laboratorní zdroj, čtyřkanálový osciloskop (použity měřící sondy) oddělovací
transformátor (napájení měniče), zatěžovací odpor, digitální voltmetr pro měření
napájecího střídavého napětí, digitální voltmetr pro měření stejnosměrného napětí na
výstupu digitální ampérmetr pro měření zatěžovacího stejnosměrného proudu.2 Oživení měniče, měření
Před začátkem oživování (uvedení měniče provozu) bylo připraveno laboratorní
pracoviště, znázorněné obrázku 5.1 Kontrola fungování UC3844
Nejdříve bylo testováno, zdali připojení napájení laboratorního zdroje)
k řídicímu obvodu nedojde přílišnému odběru proudu, což mohlo signalizovat zkrat. Jejich frekvence byla dle
měření osciloskopu (sonda gate MOSFETu) cca kHz, což neodpovídalo hodnotě,
na kterou byl měnič dimenzován (100 kHz).63
5
