MOELLER Výkonové jističe katalog 2009-10

| Kategorie: Katalog  | Tento dokument chci!

Výkonové jističe xtnerau Spolehlivé a bezpečné spínání, ovládání a rozvod elektrické energie. Katalog 2009-2010 Platnost od 1. 3. 2009 Výkonové jističe NZM Výkonové jističe LZM Vypínače N, PN, LN Výkonové jističe IZM Rozváděčové systémy Záskokové automaty Moeller ...

Vydal: EATON Elektrotechnika s.r.o. Autor: Moeller Elektrotechnika

Strana 158 z 343







Poznámky redaktora
Jelikož zmíněnému jističi PL7 obvykle předřazen jistič výkonový, lze při jeho vhodné volbě dosáhnout požadovaných vlastností bez jakýchkoliv dalších zásahů. Navíc takovéto situaci nemusí projevit selektivita jističů tudíž může vybavit předřazený jistič. praxi pak znamená, že při daném zkratu zaručeno vybavení pouze nižšího jisticího stupně (tzv. Problémem ovšem je, jeho vypínací schopnost kA, což pro danou aplikaci nedostatečné. Předřazený jistič poté opětovně uzavře kontakty nedojde jeho vybavení tím odpojení os­ tatních částí instalace. Prvním před­ pokladem to, aby obloukové napětí předřazeného jističe omezilo zkratový proud pod úroveň vypínací schopnosti. Např. Následkem destrukce tohoto jističe. Dojde-li zkratu obvodu přiřazeného jističe, začne tento jistič daný obvod odpojovat. Navrženým prvkem bude malý instalační jistič řady PL7. Výsledkem je, přiřazený jistič scho­ pen vypnout maximální zkrat obvodě, kde impedanční poměry indikují vyšší zkratový proud než vypínací schopnost tohoto jističe.nernu Kaskádování jističů NZM Jisticí komponenty Moeller jsou koncipovány jako vzájemně provázaný systém. zmíněný jistič PL7 může vhodné kaskádě jis­ tičem NZM pracovat obvodu zkratovým proudem kA. Jištění nízkých jmenovitých proudů instalacích vysokým zkratovým proudem Při návrhu sítí poměrně často řešen problém, kdy větvi jištěné jističem jmenovitým proudem např. ovšem nutné opětovně zdůraznit, tyto vlastnosti jsou dány vzájemně uzpůsobenou konstrukcí použitých jističů byly navíc ověřeny detailními zkouškami. nebezpečí vysokého zkrato­ vého proudu např. Příslušné kombinace přiřazených jisticích prvků vhodných pro kaskádování jističi NZM lze nalézt str. Tím zaručena vyšší užitnost systému složeného více prvků, než prostý součet užitných hodnot jednotlivých komponentů. Pro kombinaci různých řad jisticích prvků pak slouží tabulky, které definují selektivitu konkrétních dvou prvků podobě maximálního zkratového proudu, kterého tato selektivita zaručena. Typickým jeho řešením předřazení pojistky před tento jistič, případně omezení průřezu přívodních kabelů tím zvýšení impedance zkratové smyčky. toto napětí sníženo napájecí napětí zkratové smyčky tudíž omezen maximální zkratový proud. Jelikož předpokládáme, že původní maximální zkratový proud převyšuje vypínací schopnost přiřazeného jističe, mohou praxi při reálném zkratu nastat tři odlišné si­ tuace. Selek­ tivita mezi jednotlivými typy jedné řady jisticího prvku obvykle udávána pomocí třídy selektivity. Druhý možný případ hlediska možných škod méně závažný, nicméně pohledu návrhu opět špatný. systémů jištění umožňujících kaskádování lze využít elegantnější řešení, které odpovídá třetí možnosti z předchozího příkladu. kaskádování jističů. V prvním případě nedojde vlivem obloukového napětí předřazeném jističi dostatečnému omezení zkratového proudu pod úroveň vy­ pínací schopnosti jističe přiřazeného. Tím zajištěna vyšší provozní spolehlivost, neboť při zkratu odpojena pouze postižená část rozvodu elektrické energie. 165 (pro NZM1), str. Základním požadavkem pro konstrukci jakýchkoliv jistících systémů jejich vzájemná selektivita. Pokud jsou oba dílčí jističe výrobcem navrženy, zkonstruovány odzkoušeny jako systém vhodný pro kaskádování, může přiřazený jistič správně fungovat obvodu maximálním zkratovým proudem převyšujícím vypínací schopnost tohoto jističe. Předřazený jistič dokáže svým oblou­ kovým napětím omezit zkrat pod úroveň vypínací schopnosti přiřazeného jističe. Obecně ale opět není dodržena selektivita, dojde vybavení předřazeného jističe. spojena ome- zovací schopností jističů. Ani jeden těchto způsobů však nelze považovat optimální, jak pohledu výsledné ceny sys­ tému, tak provozních vlastností potřebného instalačního prostoru. Jelikož byla překročena hodnota vypínací schopnosti, nemusí vy­ pínací čas tomto případě odpovídat běžným parametrům. přiřazený jistič), stupeň nadřazený zůstává při definovaném zkratu nevybavený. Optimálním postupem právě využití schopnosti kaskády jističů. Funkce založena vzájemné součinnosti předřazeného přiřazeného jističe. Druhou nezbytnou pod­ mínkou selektivita obou jističů případě takovéhoto zkratu. Důležitým souvisejícím parametrem tzv. Tato funkce specifickou vlastností daného jisticího systému. stejné chvíli ovšem začne rozepínat kontakty jistič předřazený. Tento parametr definuje chování dvou za sebou řazených jisticích prvků zaručuje pro dané konfigurace zkratové proudy časovou součinnost těchto jističů. Tím zaručeno nezničení tohoto jističe. Následkem výpadek napájení pro nezasažené části rozvodu. kA. namísto zmíněného jis­ tiče PL7 jiný jistič očekávat, kaskáda bude fungovat správně. Celý princip vychází omezovací charakteristiky předřazeného jističe. aplikacích, kde dovoluje jmenovitý proud, dalším možným postupem použití výkono­ vého jističe danou vypínací schopností. 211 (pro NZM3). jeho kontaktech vzniká oblouk příslušným oblou­ kovým napětím. Připojený obvod pak může být vystaven zkratovému proudu dobu delší, než je schopen vydržet. Oba předchozí případy pochopitelně možno vyloučit použitím přiřazeného jističe vyšší vypínací schopností definovanou selektivitou pro takovéto proudy předřazenému jističi. hlediska aplikace toto samozřejmě špatně navržený systém jištění. Splňuje-li systém tyto požadavky, dojde při zkratu jednak omezení zkratového proudu přiřazený jistič definovaně vybaví.Technické údaje xt. tedy nepřípustné použít např. 188 (pro NZM2), n str. 156 oeller (m)