Princip proudového chrániče Základní konstrukce proudových chráničů Vybavovací charakteristiky proudových chráničů Základní typy proudových chráničů dle jejich charakteristik Druhy reziduálních proudů z hlediska kombinace jejich původu a účinku Ochrana proudovými chrániči s ohledem na typ distribuční soustavy Selektivita proudových chráničů - kaskádování ochran Provozní spolehlivost instalací s proudovými chrániči Koordinace proudových chráničů a svodičů přepětí Zapojení proudových chráničů v aplikacích s neúplným počtem vodičů Normativní požadavky na použití proudových chráničů Pravidelné kontroly a revize proudových chráničů Základní provedení proudových chráničů Použití proudových chráničů v typických aplikacích Mýty a polopravdy týkající se proudových chráničů ...
Poznámky redaktora
4 b). předřadit jim nadproudový ochranný prvek!
Uvedená možnost použití proudového chrániče zásadní význam zejména pro sítě TT.4, poznámku 411.6.
V běžných situacích musí automatické odpojení požadovaném čase zajistit nadproudový ochranný prvek. jsou praxi typicky stovky mA. Nicméně nutné opět zopakovat, postup vhodný pro nezbytné případy, nikoliv návrhářské
pravidlo.4. Druhou skupinou jsou
proudové chrániče, jež reagují přímo rozdílový (reziduální, poruchový) proud. Výskyt
nebezpečného dotykového napětí neživých částech totiž zpravidla způsoben méně více dokonalým jednofázovým
zkratem neživou část. Pro včasné odpojení kritická hodnota
impedance poruchové smyčky.
Síť
50 120 V
s
120 230 V
s
230 400 V
s
Uo 400 V
s
AC DC
TN 0,8 Poznámka 0,4 0,2 0,4 0,1 0,1
TT 0,3 Poznámka 0,2 0,4 0,07 0,2 0,04 0,1
Pokud síti dosaženo odpojení pomocí nadproudového ochranného přístroje ochranné pospojování spojeno se
všemi cizími vodivými částmi rámci instalace, možno uplatnit maximální dobu odpojení předepsanou pro sítě . tuto možnost samozřejmě pamatuje i
ČSN 2000-4-41. Maximální doby odpojení sítích pro koncové obvody A. rozlehlých soustavách zejména
na konci vedení může být problematika příliš vysoké impedance poruchové smyčky těžko řešitelným problémem. [2]. rovnici značí vybavovací proud ochranného prvku,
což pro nadproudové přístroje zpravidla několikanásobek proudu jmenovitého, ale pro proudový chránič uvažuje
pětinásobek jmenovitého reziduálního proudu. Ochranný
vodič sítích totiž obecně zaručuje nižší impedanci příznivější rozdělení napětí (tj. Zde ale lze ovlivnit impedanci ochranného
14
. zkrat živé části neživou, který bez včasného odpojení znamená nepřípustně
vysoké dotykové napětí původně neživé části tím ohrožení osob) lze dnešní době využít podstatě dvou skupin
přístrojů.
V sítích primárním řešením problému vysoké impedance poruchové smyčky snížení této impedance.5. Základní požadavky jsou uvedeny ČSN 2000-4-41 ed.
Poznámka Pokud odpojení zajišťováno pomocí proudového chrániče, viz poznámku 411. Impedance smyčky totiž může být značně vyšší. Tyto hodnoty platí pro koncové obvody jmenovitým proudem
do Pro ostatní obvody zejména distribuční soustavy požadovaná doba odpojení sítích sítích TT. Provozní spolehlivost nadproudových prvků spolu poruchovou smyčkou dostatečně nízké impedance totiž
obecně vyšší, než tomu proudových chráničů.
Pro automatické odpojení poruchy (např. Podstatnou
poznámkou taktéž je, jak dle předmětových norem pro proudové chrániče [21], tak dle [2] nutné proudové chrániče
chránit před přetížením zkratem, tj.
Požadované doby odpojení pro sítě udává Tab.3
a poznámku 411. Mezi patří pojistky jističe. Tak jako síti TT
lze některých případech snížit impedanci fázového vodiče (zvětšení průřezu). nadproudové ochranné prvky. Požadavek její maximální velikost lze shrnout jednoduchého vztahu Zs= U0/ Ia, kde Zsje
impedance poruchové smyčky, maximální dovolené dotykové napětí vybavovací proud ochranného prvku, jež
zaručuje odpojení požadované době, viz Tab.
Uo jmenovité střídavé nebo stejnosměrné napětí vodiče vedení vůči zemi.Ochrana proudovými chrániči
s ohledem typ distribuční
soustavy
Proudové chrániče nalézají uplatnění všech třech základních soustavách TN, IT. První skupinou jsou tzv. Pro prostředí normální nebezpečné volí V.
Přísnější požadavky dobu odpojení síti oproti vyplývají horšího rozdělení napětí poruchové smyčce. Pro automatické odpojení lze pak výhodou použít
proudového chrániče (za vybavovací proud pro rychlé odpojení volí souladu [2] pětinásobek jmenovitého reziduálního
proudu). nižší očekávané dotykové napětí
neživých částí) než uzemnění soustavě TT. Právě použití proudových chráničů pak přináší optimální
řešení, neboť maximální požadované impedance jsou řádově vyšší. Podstatnou skupinou ochran jsou ochrany
automatickým (dříve samočinným) odpojením zdroje. určitých
podmínek jistě možno zvětšit průřez fázových vodičů, nicméně hodnotu impedance uzemnění lze ovlivnit jen těžko. Nicméně jejich použití každé nich
má svá specifika. Navíc
je nutné mít paměti sezónní vlivy hodnotu zemního odporu. Čili nutné posuzovat všechna ochranná opatření jako celek.
Tab. Zde často není možno dosáhnout
včasného odpojení pomocí nadproudových ochranných prvků. Toto však může být problematické zejména rozsáhlejších sítích jejich konci, kde nepříznivým
způsobem může impedanci poruchové smyčky ovlivnit impedance fázového vodiče.
Poznámka Odpojení může být vyžadováno jiných důvodů než ochrana před úrazem elektrickým proudem
