MOELLER Tiskoviny (4.)

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Princip proudového chrániče Základní konstrukce proudových chráničů Vybavovací charakteristiky proudových chráničů Základní typy proudových chráničů dle jejich charakteristik Druhy reziduálních proudů z hlediska kombinace jejich původu a účinku Ochrana proudovými chrániči s ohledem na typ distribuční soustavy Selektivita proudových chráničů - kaskádování ochran Provozní spolehlivost instalací s proudovými chrániči Koordinace proudových chráničů a svodičů přepětí Zapojení proudových chráničů v aplikacích s neúplným počtem vodičů Normativní požadavky na použití proudových chráničů Pravidelné kontroly a revize proudových chráničů Základní provedení proudových chráničů Použití proudových chráničů v typických aplikacích Mýty a polopravdy týkající se proudových chráničů ...

Vydal: EATON Elektrotechnika s.r.o. Autor: Moeller Elektrotechnika

Strana 16 z 310

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.







Poznámky redaktora
Tak jako síti TT lze některých případech snížit impedanci fázového vodiče (zvětšení průřezu). zkrat živé části neživou, který bez včasného odpojení znamená nepřípustně vysoké dotykové napětí původně neživé části tím ohrožení osob) lze dnešní době využít podstatě dvou skupin přístrojů. tuto možnost samozřejmě pamatuje i ČSN 2000-4-41. Požadované doby odpojení pro sítě udává Tab. předřadit jim nadproudový ochranný prvek! Uvedená možnost použití proudového chrániče zásadní význam zejména pro sítě TT. rozlehlých soustavách zejména na konci vedení může být problematika příliš vysoké impedance poruchové smyčky těžko řešitelným problémem. První skupinou jsou tzv. Právě použití proudových chráničů pak přináší optimální řešení, neboť maximální požadované impedance jsou řádově vyšší.4. Pro automatické odpojení lze pak výhodou použít proudového chrániče (za vybavovací proud pro rychlé odpojení volí souladu [2] pětinásobek jmenovitého reziduálního proudu). Pro automatické odpojení poruchy (např. nadproudové ochranné prvky. V sítích primárním řešením problému vysoké impedance poruchové smyčky snížení této impedance. jsou praxi typicky stovky mA. Ochranný vodič sítích totiž obecně zaručuje nižší impedanci příznivější rozdělení napětí (tj. Toto však může být problematické zejména rozsáhlejších sítích jejich konci, kde nepříznivým způsobem může impedanci poruchové smyčky ovlivnit impedance fázového vodiče. V běžných situacích musí automatické odpojení požadovaném čase zajistit nadproudový ochranný prvek. Poznámka Pokud odpojení zajišťováno pomocí proudového chrániče, viz poznámku 411. Mezi patří pojistky jističe. Nicméně nutné opět zopakovat, postup vhodný pro nezbytné případy, nikoliv návrhářské pravidlo. Podstatnou poznámkou taktéž je, jak dle předmětových norem pro proudové chrániče [21], tak dle [2] nutné proudové chrániče chránit před přetížením zkratem, tj. Provozní spolehlivost nadproudových prvků spolu poruchovou smyčkou dostatečně nízké impedance totiž obecně vyšší, než tomu proudových chráničů.Ochrana proudovými chrániči s ohledem typ distribuční soustavy Proudové chrániče nalézají uplatnění všech třech základních soustavách TN, IT. Čili nutné posuzovat všechna ochranná opatření jako celek. určitých podmínek jistě možno zvětšit průřez fázových vodičů, nicméně hodnotu impedance uzemnění lze ovlivnit jen těžko.4 b). Tab. Tyto hodnoty platí pro koncové obvody jmenovitým proudem do Pro ostatní obvody zejména distribuční soustavy požadovaná doba odpojení sítích sítích TT. Síť 50 120 V s 120 230 V s 230 400 V s Uo 400 V s AC DC TN 0,8 Poznámka 0,4 0,2 0,4 0,1 0,1 TT 0,3 Poznámka 0,2 0,4 0,07 0,2 0,04 0,1 Pokud síti dosaženo odpojení pomocí nadproudového ochranného přístroje ochranné pospojování spojeno se všemi cizími vodivými částmi rámci instalace, možno uplatnit maximální dobu odpojení předepsanou pro sítě . Zde často není možno dosáhnout včasného odpojení pomocí nadproudových ochranných prvků. Navíc je nutné mít paměti sezónní vlivy hodnotu zemního odporu. Impedance smyčky totiž může být značně vyšší.4, poznámku 411. Podstatnou skupinou ochran jsou ochrany automatickým (dříve samočinným) odpojením zdroje. Nicméně jejich použití každé nich má svá specifika. Přísnější požadavky dobu odpojení síti oproti vyplývají horšího rozdělení napětí poruchové smyčce.5. nižší očekávané dotykové napětí neživých částí) než uzemnění soustavě TT. Pro včasné odpojení kritická hodnota impedance poruchové smyčky.3 a poznámku 411. [2]. Základní požadavky jsou uvedeny ČSN 2000-4-41 ed. Pro prostředí normální nebezpečné volí V. Uo jmenovité střídavé nebo stejnosměrné napětí vodiče vedení vůči zemi. Výskyt nebezpečného dotykového napětí neživých částech totiž zpravidla způsoben méně více dokonalým jednofázovým zkratem neživou část. Poznámka Odpojení může být vyžadováno jiných důvodů než ochrana před úrazem elektrickým proudem.6. Druhou skupinou jsou proudové chrániče, jež reagují přímo rozdílový (reziduální, poruchový) proud. Maximální doby odpojení sítích pro koncové obvody A. Požadavek její maximální velikost lze shrnout jednoduchého vztahu Zs= U0/ Ia, kde Zsje impedance poruchové smyčky, maximální dovolené dotykové napětí vybavovací proud ochranného prvku, jež zaručuje odpojení požadované době, viz Tab. Zde ale lze ovlivnit impedanci ochranného 14 . rovnici značí vybavovací proud ochranného prvku, což pro nadproudové přístroje zpravidla několikanásobek proudu jmenovitého, ale pro proudový chránič uvažuje pětinásobek jmenovitého reziduálního proudu