Princip proudového chrániče Základní konstrukce proudových chráničů Vybavovací charakteristiky proudových chráničů Základní typy proudových chráničů dle jejich charakteristik Druhy reziduálních proudů z hlediska kombinace jejich původu a účinku Ochrana proudovými chrániči s ohledem na typ distribuční soustavy Selektivita proudových chráničů - kaskádování ochran Provozní spolehlivost instalací s proudovými chrániči Koordinace proudových chráničů a svodičů přepětí Zapojení proudových chráničů v aplikacích s neúplným počtem vodičů Normativní požadavky na použití proudových chráničů Pravidelné kontroly a revize proudových chráničů Základní provedení proudových chráničů Použití proudových chráničů v typických aplikacích Mýty a polopravdy týkající se proudových chráničů ...
Poznámky redaktora
Podstatnou skupinou ochran jsou ochrany
automatickým (dříve samočinným) odpojením zdroje. určitých
podmínek jistě možno zvětšit průřez fázových vodičů, nicméně hodnotu impedance uzemnění lze ovlivnit jen těžko. Toto však může být problematické zejména rozsáhlejších sítích jejich konci, kde nepříznivým
způsobem může impedanci poruchové smyčky ovlivnit impedance fázového vodiče. [2].
V sítích primárním řešením problému vysoké impedance poruchové smyčky snížení této impedance. Základní požadavky jsou uvedeny ČSN 2000-4-41 ed. nižší očekávané dotykové napětí
neživých částí) než uzemnění soustavě TT. Zde často není možno dosáhnout
včasného odpojení pomocí nadproudových ochranných prvků. Nicméně nutné opět zopakovat, postup vhodný pro nezbytné případy, nikoliv návrhářské
pravidlo.
Poznámka Odpojení může být vyžadováno jiných důvodů než ochrana před úrazem elektrickým proudem.
Tab. rozlehlých soustavách zejména
na konci vedení může být problematika příliš vysoké impedance poruchové smyčky těžko řešitelným problémem.
Poznámka Pokud odpojení zajišťováno pomocí proudového chrániče, viz poznámku 411.4 b). tuto možnost samozřejmě pamatuje i
ČSN 2000-4-41. Maximální doby odpojení sítích pro koncové obvody A.6.
V běžných situacích musí automatické odpojení požadovaném čase zajistit nadproudový ochranný prvek.
Pro automatické odpojení poruchy (např.5. Nicméně jejich použití každé nich
má svá specifika. Požadavek její maximální velikost lze shrnout jednoduchého vztahu Zs= U0/ Ia, kde Zsje
impedance poruchové smyčky, maximální dovolené dotykové napětí vybavovací proud ochranného prvku, jež
zaručuje odpojení požadované době, viz Tab. zkrat živé části neživou, který bez včasného odpojení znamená nepřípustně
vysoké dotykové napětí původně neživé části tím ohrožení osob) lze dnešní době využít podstatě dvou skupin
přístrojů. Druhou skupinou jsou
proudové chrániče, jež reagují přímo rozdílový (reziduální, poruchový) proud.4, poznámku 411. jsou praxi typicky stovky mA. předřadit jim nadproudový ochranný prvek!
Uvedená možnost použití proudového chrániče zásadní význam zejména pro sítě TT. Tyto hodnoty platí pro koncové obvody jmenovitým proudem
do Pro ostatní obvody zejména distribuční soustavy požadovaná doba odpojení sítích sítích TT. rovnici značí vybavovací proud ochranného prvku,
což pro nadproudové přístroje zpravidla několikanásobek proudu jmenovitého, ale pro proudový chránič uvažuje
pětinásobek jmenovitého reziduálního proudu. Impedance smyčky totiž může být značně vyšší. Zde ale lze ovlivnit impedanci ochranného
14
. Ochranný
vodič sítích totiž obecně zaručuje nižší impedanci příznivější rozdělení napětí (tj. nadproudové ochranné prvky. Provozní spolehlivost nadproudových prvků spolu poruchovou smyčkou dostatečně nízké impedance totiž
obecně vyšší, než tomu proudových chráničů.3
a poznámku 411. První skupinou jsou tzv. Pro prostředí normální nebezpečné volí V.
Uo jmenovité střídavé nebo stejnosměrné napětí vodiče vedení vůči zemi. Mezi patří pojistky jističe. Navíc
je nutné mít paměti sezónní vlivy hodnotu zemního odporu. Pro automatické odpojení lze pak výhodou použít
proudového chrániče (za vybavovací proud pro rychlé odpojení volí souladu [2] pětinásobek jmenovitého reziduálního
proudu). Výskyt
nebezpečného dotykového napětí neživých částech totiž zpravidla způsoben méně více dokonalým jednofázovým
zkratem neživou část.
Síť
50 120 V
s
120 230 V
s
230 400 V
s
Uo 400 V
s
AC DC
TN 0,8 Poznámka 0,4 0,2 0,4 0,1 0,1
TT 0,3 Poznámka 0,2 0,4 0,07 0,2 0,04 0,1
Pokud síti dosaženo odpojení pomocí nadproudového ochranného přístroje ochranné pospojování spojeno se
všemi cizími vodivými částmi rámci instalace, možno uplatnit maximální dobu odpojení předepsanou pro sítě . Tak jako síti TT
lze některých případech snížit impedanci fázového vodiče (zvětšení průřezu). Právě použití proudových chráničů pak přináší optimální
řešení, neboť maximální požadované impedance jsou řádově vyšší. Čili nutné posuzovat všechna ochranná opatření jako celek.Ochrana proudovými chrániči
s ohledem typ distribuční
soustavy
Proudové chrániče nalézají uplatnění všech třech základních soustavách TN, IT.
Přísnější požadavky dobu odpojení síti oproti vyplývají horšího rozdělení napětí poruchové smyčce.4.
Požadované doby odpojení pro sítě udává Tab. Podstatnou
poznámkou taktéž je, jak dle předmětových norem pro proudové chrániče [21], tak dle [2] nutné proudové chrániče
chránit před přetížením zkratem, tj. Pro včasné odpojení kritická hodnota
impedance poruchové smyčky
