MOELLER Tiskoviny (4.)

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Princip proudového chrániče Základní konstrukce proudových chráničů Vybavovací charakteristiky proudových chráničů Základní typy proudových chráničů dle jejich charakteristik Druhy reziduálních proudů z hlediska kombinace jejich původu a účinku Ochrana proudovými chrániči s ohledem na typ distribuční soustavy Selektivita proudových chráničů - kaskádování ochran Provozní spolehlivost instalací s proudovými chrániči Koordinace proudových chráničů a svodičů přepětí Zapojení proudových chráničů v aplikacích s neúplným počtem vodičů Normativní požadavky na použití proudových chráničů Pravidelné kontroly a revize proudových chráničů Základní provedení proudových chráničů Použití proudových chráničů v typických aplikacích Mýty a polopravdy týkající se proudových chráničů ...

Vydal: EATON Elektrotechnika s.r.o. Autor: Moeller Elektrotechnika

Strana 16 z 310

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.







Poznámky redaktora
Poznámka Odpojení může být vyžadováno jiných důvodů než ochrana před úrazem elektrickým proudem. zkrat živé části neživou, který bez včasného odpojení znamená nepřípustně vysoké dotykové napětí původně neživé části tím ohrožení osob) lze dnešní době využít podstatě dvou skupin přístrojů. Zde často není možno dosáhnout včasného odpojení pomocí nadproudových ochranných prvků. Podstatnou poznámkou taktéž je, jak dle předmětových norem pro proudové chrániče [21], tak dle [2] nutné proudové chrániče chránit před přetížením zkratem, tj. tuto možnost samozřejmě pamatuje i ČSN 2000-4-41. Přísnější požadavky dobu odpojení síti oproti vyplývají horšího rozdělení napětí poruchové smyčce. Poznámka Pokud odpojení zajišťováno pomocí proudového chrániče, viz poznámku 411. V sítích primárním řešením problému vysoké impedance poruchové smyčky snížení této impedance. Nicméně jejich použití každé nich má svá specifika. Tyto hodnoty platí pro koncové obvody jmenovitým proudem do Pro ostatní obvody zejména distribuční soustavy požadovaná doba odpojení sítích sítích TT. Pro včasné odpojení kritická hodnota impedance poruchové smyčky. Uo jmenovité střídavé nebo stejnosměrné napětí vodiče vedení vůči zemi. Pro automatické odpojení poruchy (např. Právě použití proudových chráničů pak přináší optimální řešení, neboť maximální požadované impedance jsou řádově vyšší. Nicméně nutné opět zopakovat, postup vhodný pro nezbytné případy, nikoliv návrhářské pravidlo. Ochranný vodič sítích totiž obecně zaručuje nižší impedanci příznivější rozdělení napětí (tj. Impedance smyčky totiž může být značně vyšší. určitých podmínek jistě možno zvětšit průřez fázových vodičů, nicméně hodnotu impedance uzemnění lze ovlivnit jen těžko. Podstatnou skupinou ochran jsou ochrany automatickým (dříve samočinným) odpojením zdroje. Tab. rozlehlých soustavách zejména na konci vedení může být problematika příliš vysoké impedance poruchové smyčky těžko řešitelným problémem. [2]. Mezi patří pojistky jističe. jsou praxi typicky stovky mA. Požadavek její maximální velikost lze shrnout jednoduchého vztahu Zs= U0/ Ia, kde Zsje impedance poruchové smyčky, maximální dovolené dotykové napětí vybavovací proud ochranného prvku, jež zaručuje odpojení požadované době, viz Tab. Navíc je nutné mít paměti sezónní vlivy hodnotu zemního odporu. nižší očekávané dotykové napětí neživých částí) než uzemnění soustavě TT.6.4. Síť 50 120 V s 120 230 V s 230 400 V s Uo 400 V s AC DC TN 0,8 Poznámka 0,4 0,2 0,4 0,1 0,1 TT 0,3 Poznámka 0,2 0,4 0,07 0,2 0,04 0,1 Pokud síti dosaženo odpojení pomocí nadproudového ochranného přístroje ochranné pospojování spojeno se všemi cizími vodivými částmi rámci instalace, možno uplatnit maximální dobu odpojení předepsanou pro sítě . Zde ale lze ovlivnit impedanci ochranného 14 . Maximální doby odpojení sítích pro koncové obvody A. Provozní spolehlivost nadproudových prvků spolu poruchovou smyčkou dostatečně nízké impedance totiž obecně vyšší, než tomu proudových chráničů.3 a poznámku 411. Základní požadavky jsou uvedeny ČSN 2000-4-41 ed.4 b). V běžných situacích musí automatické odpojení požadovaném čase zajistit nadproudový ochranný prvek. Pro prostředí normální nebezpečné volí V. Tak jako síti TT lze některých případech snížit impedanci fázového vodiče (zvětšení průřezu). První skupinou jsou tzv.5. rovnici značí vybavovací proud ochranného prvku, což pro nadproudové přístroje zpravidla několikanásobek proudu jmenovitého, ale pro proudový chránič uvažuje pětinásobek jmenovitého reziduálního proudu.4, poznámku 411. Požadované doby odpojení pro sítě udává Tab. nadproudové ochranné prvky.Ochrana proudovými chrániči s ohledem typ distribuční soustavy Proudové chrániče nalézají uplatnění všech třech základních soustavách TN, IT. Čili nutné posuzovat všechna ochranná opatření jako celek. Výskyt nebezpečného dotykového napětí neživých částech totiž zpravidla způsoben méně více dokonalým jednofázovým zkratem neživou část. Druhou skupinou jsou proudové chrániče, jež reagují přímo rozdílový (reziduální, poruchový) proud. Pro automatické odpojení lze pak výhodou použít proudového chrániče (za vybavovací proud pro rychlé odpojení volí souladu [2] pětinásobek jmenovitého reziduálního proudu). Toto však může být problematické zejména rozsáhlejších sítích jejich konci, kde nepříznivým způsobem může impedanci poruchové smyčky ovlivnit impedance fázového vodiče. předřadit jim nadproudový ochranný prvek! Uvedená možnost použití proudového chrániče zásadní význam zejména pro sítě TT