MOELLER Tiskoviny (4.)

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Princip proudového chrániče Základní konstrukce proudových chráničů Vybavovací charakteristiky proudových chráničů Základní typy proudových chráničů dle jejich charakteristik Druhy reziduálních proudů z hlediska kombinace jejich původu a účinku Ochrana proudovými chrániči s ohledem na typ distribuční soustavy Selektivita proudových chráničů - kaskádování ochran Provozní spolehlivost instalací s proudovými chrániči Koordinace proudových chráničů a svodičů přepětí Zapojení proudových chráničů v aplikacích s neúplným počtem vodičů Normativní požadavky na použití proudových chráničů Pravidelné kontroly a revize proudových chráničů Základní provedení proudových chráničů Použití proudových chráničů v typických aplikacích Mýty a polopravdy týkající se proudových chráničů ...

Vydal: EATON Elektrotechnika s.r.o. Autor: Moeller Elektrotechnika

Strana 16 z 310

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.







Poznámky redaktora
Ochranný vodič sítích totiž obecně zaručuje nižší impedanci příznivější rozdělení napětí (tj. Požadované doby odpojení pro sítě udává Tab. rozlehlých soustavách zejména na konci vedení může být problematika příliš vysoké impedance poruchové smyčky těžko řešitelným problémem. Tyto hodnoty platí pro koncové obvody jmenovitým proudem do Pro ostatní obvody zejména distribuční soustavy požadovaná doba odpojení sítích sítích TT. rovnici značí vybavovací proud ochranného prvku, což pro nadproudové přístroje zpravidla několikanásobek proudu jmenovitého, ale pro proudový chránič uvažuje pětinásobek jmenovitého reziduálního proudu. Poznámka Odpojení může být vyžadováno jiných důvodů než ochrana před úrazem elektrickým proudem. Pro automatické odpojení lze pak výhodou použít proudového chrániče (za vybavovací proud pro rychlé odpojení volí souladu [2] pětinásobek jmenovitého reziduálního proudu). nadproudové ochranné prvky. Pro prostředí normální nebezpečné volí V. Výskyt nebezpečného dotykového napětí neživých částech totiž zpravidla způsoben méně více dokonalým jednofázovým zkratem neživou část. předřadit jim nadproudový ochranný prvek! Uvedená možnost použití proudového chrániče zásadní význam zejména pro sítě TT. Podstatnou skupinou ochran jsou ochrany automatickým (dříve samočinným) odpojením zdroje.4. Poznámka Pokud odpojení zajišťováno pomocí proudového chrániče, viz poznámku 411. nižší očekávané dotykové napětí neživých částí) než uzemnění soustavě TT. tuto možnost samozřejmě pamatuje i ČSN 2000-4-41.5. Pro včasné odpojení kritická hodnota impedance poruchové smyčky. Maximální doby odpojení sítích pro koncové obvody A. V běžných situacích musí automatické odpojení požadovaném čase zajistit nadproudový ochranný prvek. Přísnější požadavky dobu odpojení síti oproti vyplývají horšího rozdělení napětí poruchové smyčce. Toto však může být problematické zejména rozsáhlejších sítích jejich konci, kde nepříznivým způsobem může impedanci poruchové smyčky ovlivnit impedance fázového vodiče. zkrat živé části neživou, který bez včasného odpojení znamená nepřípustně vysoké dotykové napětí původně neživé části tím ohrožení osob) lze dnešní době využít podstatě dvou skupin přístrojů.6. V sítích primárním řešením problému vysoké impedance poruchové smyčky snížení této impedance. Zde často není možno dosáhnout včasného odpojení pomocí nadproudových ochranných prvků. Podstatnou poznámkou taktéž je, jak dle předmětových norem pro proudové chrániče [21], tak dle [2] nutné proudové chrániče chránit před přetížením zkratem, tj. Tab.Ochrana proudovými chrániči s ohledem typ distribuční soustavy Proudové chrániče nalézají uplatnění všech třech základních soustavách TN, IT. Požadavek její maximální velikost lze shrnout jednoduchého vztahu Zs= U0/ Ia, kde Zsje impedance poruchové smyčky, maximální dovolené dotykové napětí vybavovací proud ochranného prvku, jež zaručuje odpojení požadované době, viz Tab. Čili nutné posuzovat všechna ochranná opatření jako celek. jsou praxi typicky stovky mA. Provozní spolehlivost nadproudových prvků spolu poruchovou smyčkou dostatečně nízké impedance totiž obecně vyšší, než tomu proudových chráničů. Uo jmenovité střídavé nebo stejnosměrné napětí vodiče vedení vůči zemi. Tak jako síti TT lze některých případech snížit impedanci fázového vodiče (zvětšení průřezu). Zde ale lze ovlivnit impedanci ochranného 14 . Druhou skupinou jsou proudové chrániče, jež reagují přímo rozdílový (reziduální, poruchový) proud. První skupinou jsou tzv. Právě použití proudových chráničů pak přináší optimální řešení, neboť maximální požadované impedance jsou řádově vyšší. [2]. Síť 50 120 V s 120 230 V s 230 400 V s Uo 400 V s AC DC TN 0,8 Poznámka 0,4 0,2 0,4 0,1 0,1 TT 0,3 Poznámka 0,2 0,4 0,07 0,2 0,04 0,1 Pokud síti dosaženo odpojení pomocí nadproudového ochranného přístroje ochranné pospojování spojeno se všemi cizími vodivými částmi rámci instalace, možno uplatnit maximální dobu odpojení předepsanou pro sítě . Navíc je nutné mít paměti sezónní vlivy hodnotu zemního odporu. Nicméně nutné opět zopakovat, postup vhodný pro nezbytné případy, nikoliv návrhářské pravidlo. určitých podmínek jistě možno zvětšit průřez fázových vodičů, nicméně hodnotu impedance uzemnění lze ovlivnit jen těžko. Pro automatické odpojení poruchy (např.4, poznámku 411. Nicméně jejich použití každé nich má svá specifika.4 b). Mezi patří pojistky jističe.3 a poznámku 411. Základní požadavky jsou uvedeny ČSN 2000-4-41 ed. Impedance smyčky totiž může být značně vyšší