Princip proudového chrániče Základní konstrukce proudových chráničů Vybavovací charakteristiky proudových chráničů Základní typy proudových chráničů dle jejich charakteristik Druhy reziduálních proudů z hlediska kombinace jejich původu a účinku Ochrana proudovými chrániči s ohledem na typ distribuční soustavy Selektivita proudových chráničů - kaskádování ochran Provozní spolehlivost instalací s proudovými chrániči Koordinace proudových chráničů a svodičů přepětí Zapojení proudových chráničů v aplikacích s neúplným počtem vodičů Normativní požadavky na použití proudových chráničů Pravidelné kontroly a revize proudových chráničů Základní provedení proudových chráničů Použití proudových chráničů v typických aplikacích Mýty a polopravdy týkající se proudových chráničů ...
Poznámky redaktora
Zvýšená hodnota impedance poruchové
smyčky znamená, případný poruchový (zkratový) proud nedosahuje takových hodnot, aby nadproudový ochranný prvek
vybavil dostatečně krátkém čase.). Výhodou skutečnost, jako ochrana osob funguje i
v případě, kdy ochranný vodič zcela přerušen.
12
. Jedná ochranu před nepřímým dotykem (či před
dotykem neživých částí) nebo dle edice normy ČSN 2000-4-41 [2] ochranu při poruše.. Proudový chránič potom funguje stejně jako
v předchozím případě. jako
doplňková ochrana osob. znamená, impedance smyčky výrazným způsobem omezuje zkratový proud. Tento
omezený zkratový proud však představuje několikanásobek (velice často řádově) jmenovitého reziduálního proudu chrániče. Jelikož takto vzniklý zkratový proud bude při obvyklé hodnotě impedance poruchové smyčky mnoho řádů vyšší, než
je vybavovací proud chrániče, dojde jeho velmi rychlému vypnutí. Jedná všechny proudy, které obvodu proudovým chráničem odtečou jinou cestou, než pracovními vodiči
procházejícími tím chráničem. toho je
zřejmé, nadproudový ochranný prvek, jako pojistka nebo jistič, není schopen tuto událost reagovat.
S ohledem požadavek odpojení 0,4 dle [2] dokonce pro distribuční soustavy jsou vypínací doby proudových
chráničů více než dostatečně krátké, viz Tab. těchto případech optimálním
řešením použití proudového chrániče. Nicméně nutné zdůraznit, že
k tom uto řešení nutno přistupovat odůvodněných případech, kdy jiné není možné (např. pro zemědělské
budovy 500 mA, ale postupně dochází spíše sjednocování hodnotě 300 mA).
Stárnutí izolace přirozený jev, který ale způsobuje často značné škody. Zde uplatňují unikátní vlastnosti proudových chráničů, které jsou jako jediné prvky schopny vzniklý problém včas
odhalit. těchto případech je
optimálním řešením opět proudový chránič, obvykle citlivostí 300 mA. Nicméně pokud tento předpoklad
splněn není, poskytuje proudový chránič opět optimální řešení. Nemělo využívat apriori, neboť ochranný systém nutno chápat jako komplexní opatření.
Nicméně jsou opět velmi nebezpečné, nejen pohledu možného vzniku požáru. této situaci samozřejmě při vzniku poruchy neuzavře poruchová smyčka
a nadproudový ochranný prvek nevybaví, neživá část chová jako živá. Nicméně jeho velikost není
dostatečná pro vybavení nadproudových ochranných prvků. Svýhodou využívá selektivního typu který velmi
odolný proti nežádoucím vybavením navíc umožňuje kaskádování dalšími chrániči instalaci použitými např. Například případě motorů obvykle vyústí jeho
spálení.
Prvním typem reziduálních proudů jsou ty, jež vznikají při dotyku člověka (nebo zvířete, které [2] též pamatuje) živou
částí.
Jedná tedy případy, kdy porucha zhoršení provozního stavu zapříčiní unikající proud. Naopak lze doporučit použití chrániče typu jehož vypínací
časy splňují stejné podmínky jako vypínací časy obecných nezpožděných typů, ale navíc lépe odolávají nežádoucím jevům jako
jsou rázové proudy.
Velkým problémem často bývají plazivé proudy. otor následně odpojen dříve stačí provést jeho údržbu, zpravidla vysušení impregnaci vinutí..
Druhý typ reziduálních proudů opět souvisí ochranou osob.Druhy reziduálních proudů
z hlediska kombinace jejich původu
a účinku
V této části blíže podíváme možné původce všech typů proudů, které proudové chrániče registrují jako proudy
reziduální. Ten ale schopen proudový chránič obvykle zaregistrovat dříve, než dojde finální skokové změně, tj. napájecí
soustavě 230/400 kritickou hodnotu obvykle považován proud 300 (ve starších normách např. Proudový chránič
musí obvod odpojit dříve, než dojde úrazu nebo usmrcení vlivem procházejícího proudu.
V uvedeném druhém typu jsme podstatě mlčky přešli typ třetí (samozřejmě pohledu reakce chrániče, nikoliv fyzikální
podstaty, která stejná). Při těchto kontaktech dochází průchodu tělového proudu hodnotách řádově desítek stovek mA. Pokud před takovýto motor nebo obdobné zařízení předřazen proudový chránič vhodnou citlivostí, lze těmto
nepříjemnostem účinně předcházet. případě, impedance
poruchové smyčky dostatečně malá, měl zapůsobit nadproudový ochranný prvek. Použití 300 chrániče jako ochrana proti vzniku požáru pro určité typy budov instalací
předepisují normy (zejména část souboru ČSN 2000), nicméně doporučeným vhodným řešením pro všechny další
instalace, viz dále. Proudový chránič totiž zpravidla vybaví případě, kdy dojde zmíněné poruše bez přítomnosti
osoby. Tato hodnota vyplývá výkonu, který je
potřebný pro zapálení snadno hořlavých látek.
Toto velmi důležitá skupina, nicméně běžných instalacích většinou zcela nesprávně nebere zřetel. Jak klesá izolační odpor dochází nárůstu
unikajícího proudu. Tuto možnost připouští ČSN 200-4-41 [2]. tím tedy skutečně myšlen fakt, kdy proud protéká nulovým vodičem, který ale není
vztažen danému obvodu proudovým chráničem.
Další skupinou reziduálních proudů hlediska jejich účinků jsou unikající proudy, jež jsou schopny způsobit požár. Chránič schopen odhalit problém dříve, než dojde skutečnému definitivnímu
průrazu. konci rozvodných soustav
atd. Jelikož kritickým parametrem je
doba odpojení, nelze pro tyto účely použít chrániče selektivní.
k průrazu. hlediska výběru vhodného typu situace opět identická jako pro ochranu proti nebezpečnému
dotyku živých částí. Současně není instalován proudový chránič jako doplňková
ochrana osob (30 mA). Problémem je, takovýto poruchový proud schopen inicializovat požár. Proces zhoršování izolačního stavu totiž není skokový, ale pozvolný. Riziko pro osoby tom to
případě samozřejmě nižší, protože případný úraz vyžaduje, aby došlo poruše, která přivede nebezpečné napětí neživou
část současně této neživé části dotkne osoba dříve, než dojde zapůsobení příslušných ochran. jsou opět obecně neregistrovatelné nadproudovými ochrannými prvky. Příslušné normy [2,. Tím zajištěna mnohem vyšší provozní spolehlivost dané instalace, což spolu bezpečností základní
požadavek kladený.] pro tento
účel předepisují proudový chránič jmenovitým reziduálním proudem včetně. Jak bude uvedeno dále, právě tato situace bývá častou příčinou chybné
funkce, kterou lze navíc jen těžko nalézt.
Proudové chrániče nalézají uplatnění situacích, kdy nějakých důvodů nevyhovuje impedance poruchové smyčky
požadavkům automatické odpojení daném čase pomocí pojistek nebo jističů
