MOELLER Tiskoviny (4.)

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Princip proudového chrániče Základní konstrukce proudových chráničů Vybavovací charakteristiky proudových chráničů Základní typy proudových chráničů dle jejich charakteristik Druhy reziduálních proudů z hlediska kombinace jejich původu a účinku Ochrana proudovými chrániči s ohledem na typ distribuční soustavy Selektivita proudových chráničů - kaskádování ochran Provozní spolehlivost instalací s proudovými chrániči Koordinace proudových chráničů a svodičů přepětí Zapojení proudových chráničů v aplikacích s neúplným počtem vodičů Normativní požadavky na použití proudových chráničů Pravidelné kontroly a revize proudových chráničů Základní provedení proudových chráničů Použití proudových chráničů v typických aplikacích Mýty a polopravdy týkající se proudových chráničů ...

Vydal: EATON Elektrotechnika s.r.o. Autor: Moeller Elektrotechnika

Strana 14 z 310

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.







Poznámky redaktora
Při těchto kontaktech dochází průchodu tělového proudu hodnotách řádově desítek stovek mA.Druhy reziduálních proudů z hlediska kombinace jejich původu a účinku V této části blíže podíváme možné původce všech typů proudů, které proudové chrániče registrují jako proudy reziduální. Proudové chrániče nalézají uplatnění situacích, kdy nějakých důvodů nevyhovuje impedance poruchové smyčky požadavkům automatické odpojení daném čase pomocí pojistek nebo jističů. Jedná tedy případy, kdy porucha zhoršení provozního stavu zapříčiní unikající proud. Chránič schopen odhalit problém dříve, než dojde skutečnému definitivnímu průrazu. konci rozvodných soustav atd. Stárnutí izolace přirozený jev, který ale způsobuje často značné škody. Například případě motorů obvykle vyústí jeho spálení. hlediska výběru vhodného typu situace opět identická jako pro ochranu proti nebezpečnému dotyku živých částí. Velkým problémem často bývají plazivé proudy.. Proces zhoršování izolačního stavu totiž není skokový, ale pozvolný. toho je zřejmé, nadproudový ochranný prvek, jako pojistka nebo jistič, není schopen tuto událost reagovat. Jelikož kritickým parametrem je doba odpojení, nelze pro tyto účely použít chrániče selektivní. Jak bude uvedeno dále, právě tato situace bývá častou příčinou chybné funkce, kterou lze navíc jen těžko nalézt. Příslušné normy [2,. Současně není instalován proudový chránič jako doplňková ochrana osob (30 mA). znamená, impedance smyčky výrazným způsobem omezuje zkratový proud. Nicméně pokud tento předpoklad splněn není, poskytuje proudový chránič opět optimální řešení.] pro tento účel předepisují proudový chránič jmenovitým reziduálním proudem včetně. jako doplňková ochrana osob. Jedná ochranu před nepřímým dotykem (či před dotykem neživých částí) nebo dle edice normy ČSN 2000-4-41 [2] ochranu při poruše. Použití 300 chrániče jako ochrana proti vzniku požáru pro určité typy budov instalací předepisují normy (zejména část souboru ČSN 2000), nicméně doporučeným vhodným řešením pro všechny další instalace, viz dále. této situaci samozřejmě při vzniku poruchy neuzavře poruchová smyčka a nadproudový ochranný prvek nevybaví, neživá část chová jako živá. Svýhodou využívá selektivního typu který velmi odolný proti nežádoucím vybavením navíc umožňuje kaskádování dalšími chrániči instalaci použitými např. Nicméně jeho velikost není dostatečná pro vybavení nadproudových ochranných prvků. napájecí soustavě 230/400 kritickou hodnotu obvykle považován proud 300 (ve starších normách např. Nicméně nutné zdůraznit, že k tom uto řešení nutno přistupovat odůvodněných případech, kdy jiné není možné (např. otor následně odpojen dříve stačí provést jeho údržbu, zpravidla vysušení impregnaci vinutí. Tento omezený zkratový proud však představuje několikanásobek (velice často řádově) jmenovitého reziduálního proudu chrániče. Jedná všechny proudy, které obvodu proudovým chráničem odtečou jinou cestou, než pracovními vodiči procházejícími tím chráničem. tím tedy skutečně myšlen fakt, kdy proud protéká nulovým vodičem, který ale není vztažen danému obvodu proudovým chráničem. V uvedeném druhém typu jsme podstatě mlčky přešli typ třetí (samozřejmě pohledu reakce chrániče, nikoliv fyzikální podstaty, která stejná). Pokud před takovýto motor nebo obdobné zařízení předřazen proudový chránič vhodnou citlivostí, lze těmto nepříjemnostem účinně předcházet.. případě, impedance poruchové smyčky dostatečně malá, měl zapůsobit nadproudový ochranný prvek. 12 . pro zemědělské budovy 500 mA, ale postupně dochází spíše sjednocování hodnotě 300 mA). Toto velmi důležitá skupina, nicméně běžných instalacích většinou zcela nesprávně nebere zřetel. Další skupinou reziduálních proudů hlediska jejich účinků jsou unikající proudy, jež jsou schopny způsobit požár. Riziko pro osoby tom to případě samozřejmě nižší, protože případný úraz vyžaduje, aby došlo poruše, která přivede nebezpečné napětí neživou část současně této neživé části dotkne osoba dříve, než dojde zapůsobení příslušných ochran. Proudový chránič musí obvod odpojit dříve, než dojde úrazu nebo usmrcení vlivem procházejícího proudu. Zde uplatňují unikátní vlastnosti proudových chráničů, které jsou jako jediné prvky schopny vzniklý problém včas odhalit. Naopak lze doporučit použití chrániče typu jehož vypínací časy splňují stejné podmínky jako vypínací časy obecných nezpožděných typů, ale navíc lépe odolávají nežádoucím jevům jako jsou rázové proudy. Nemělo využívat apriori, neboť ochranný systém nutno chápat jako komplexní opatření. Problémem je, takovýto poruchový proud schopen inicializovat požár. jsou opět obecně neregistrovatelné nadproudovými ochrannými prvky. těchto případech optimálním řešením použití proudového chrániče. Proudový chránič potom funguje stejně jako v předchozím případě. Zvýšená hodnota impedance poruchové smyčky znamená, případný poruchový (zkratový) proud nedosahuje takových hodnot, aby nadproudový ochranný prvek vybavil dostatečně krátkém čase.). k průrazu. Tuto možnost připouští ČSN 200-4-41 [2]. S ohledem požadavek odpojení 0,4 dle [2] dokonce pro distribuční soustavy jsou vypínací doby proudových chráničů více než dostatečně krátké, viz Tab. Nicméně jsou opět velmi nebezpečné, nejen pohledu možného vzniku požáru. těchto případech je optimálním řešením opět proudový chránič, obvykle citlivostí 300 mA. Ten ale schopen proudový chránič obvykle zaregistrovat dříve, než dojde finální skokové změně, tj. Jelikož takto vzniklý zkratový proud bude při obvyklé hodnotě impedance poruchové smyčky mnoho řádů vyšší, než je vybavovací proud chrániče, dojde jeho velmi rychlému vypnutí. Výhodou skutečnost, jako ochrana osob funguje i v případě, kdy ochranný vodič zcela přerušen. Proudový chránič totiž zpravidla vybaví případě, kdy dojde zmíněné poruše bez přítomnosti osoby. Jak klesá izolační odpor dochází nárůstu unikajícího proudu. Tato hodnota vyplývá výkonu, který je potřebný pro zapálení snadno hořlavých látek. Druhý typ reziduálních proudů opět souvisí ochranou osob. Tím zajištěna mnohem vyšší provozní spolehlivost dané instalace, což spolu bezpečností základní požadavek kladený. Prvním typem reziduálních proudů jsou ty, jež vznikají při dotyku člověka (nebo zvířete, které [2] též pamatuje) živou částí