Princip proudového chrániče Základní konstrukce proudových chráničů Vybavovací charakteristiky proudových chráničů Základní typy proudových chráničů dle jejich charakteristik Druhy reziduálních proudů z hlediska kombinace jejich původu a účinku Ochrana proudovými chrániči s ohledem na typ distribuční soustavy Selektivita proudových chráničů - kaskádování ochran Provozní spolehlivost instalací s proudovými chrániči Koordinace proudových chráničů a svodičů přepětí Zapojení proudových chráničů v aplikacích s neúplným počtem vodičů Normativní požadavky na použití proudových chráničů Pravidelné kontroly a revize proudových chráničů Základní provedení proudových chráničů Použití proudových chráničů v typických aplikacích Mýty a polopravdy týkající se proudových chráničů ...
Poznámky redaktora
S ohledem požadavek odpojení 0,4 dle [2] dokonce pro distribuční soustavy jsou vypínací doby proudových
chráničů více než dostatečně krátké, viz Tab. Pokud před takovýto motor nebo obdobné zařízení předřazen proudový chránič vhodnou citlivostí, lze těmto
nepříjemnostem účinně předcházet. Jedná ochranu před nepřímým dotykem (či před
dotykem neživých částí) nebo dle edice normy ČSN 2000-4-41 [2] ochranu při poruše. Problémem je, takovýto poruchový proud schopen inicializovat požár. Ten ale schopen proudový chránič obvykle zaregistrovat dříve, než dojde finální skokové změně, tj. Svýhodou využívá selektivního typu který velmi
odolný proti nežádoucím vybavením navíc umožňuje kaskádování dalšími chrániči instalaci použitými např. napájecí
soustavě 230/400 kritickou hodnotu obvykle považován proud 300 (ve starších normách např. Jak klesá izolační odpor dochází nárůstu
unikajícího proudu. této situaci samozřejmě při vzniku poruchy neuzavře poruchová smyčka
a nadproudový ochranný prvek nevybaví, neživá část chová jako živá.] pro tento
účel předepisují proudový chránič jmenovitým reziduálním proudem včetně. Nicméně jeho velikost není
dostatečná pro vybavení nadproudových ochranných prvků. Současně není instalován proudový chránič jako doplňková
ochrana osob (30 mA).
Stárnutí izolace přirozený jev, který ale způsobuje často značné škody. Jak bude uvedeno dále, právě tato situace bývá častou příčinou chybné
funkce, kterou lze navíc jen těžko nalézt. těchto případech je
optimálním řešením opět proudový chránič, obvykle citlivostí 300 mA. pro zemědělské
budovy 500 mA, ale postupně dochází spíše sjednocování hodnotě 300 mA). Jelikož takto vzniklý zkratový proud bude při obvyklé hodnotě impedance poruchové smyčky mnoho řádů vyšší, než
je vybavovací proud chrániče, dojde jeho velmi rychlému vypnutí. Nicméně pokud tento předpoklad
splněn není, poskytuje proudový chránič opět optimální řešení.
Prvním typem reziduálních proudů jsou ty, jež vznikají při dotyku člověka (nebo zvířete, které [2] též pamatuje) živou
částí.
Velkým problémem často bývají plazivé proudy. hlediska výběru vhodného typu situace opět identická jako pro ochranu proti nebezpečnému
dotyku živých částí. Výhodou skutečnost, jako ochrana osob funguje i
v případě, kdy ochranný vodič zcela přerušen.
Druhý typ reziduálních proudů opět souvisí ochranou osob. Nemělo využívat apriori, neboť ochranný systém nutno chápat jako komplexní opatření. Zde uplatňují unikátní vlastnosti proudových chráničů, které jsou jako jediné prvky schopny vzniklý problém včas
odhalit. Při těchto kontaktech dochází průchodu tělového proudu hodnotách řádově desítek stovek mA. Tento
omezený zkratový proud však představuje několikanásobek (velice často řádově) jmenovitého reziduálního proudu chrániče. Jedná všechny proudy, které obvodu proudovým chráničem odtečou jinou cestou, než pracovními vodiči
procházejícími tím chráničem. Tím zajištěna mnohem vyšší provozní spolehlivost dané instalace, což spolu bezpečností základní
požadavek kladený.
Toto velmi důležitá skupina, nicméně běžných instalacích většinou zcela nesprávně nebere zřetel. jako
doplňková ochrana osob. Použití 300 chrániče jako ochrana proti vzniku požáru pro určité typy budov instalací
předepisují normy (zejména část souboru ČSN 2000), nicméně doporučeným vhodným řešením pro všechny další
instalace, viz dále.
Proudové chrániče nalézají uplatnění situacích, kdy nějakých důvodů nevyhovuje impedance poruchové smyčky
požadavkům automatické odpojení daném čase pomocí pojistek nebo jističů. otor následně odpojen dříve stačí provést jeho údržbu, zpravidla vysušení impregnaci vinutí. případě, impedance
poruchové smyčky dostatečně malá, měl zapůsobit nadproudový ochranný prvek. Proudový chránič potom funguje stejně jako
v předchozím případě..
Další skupinou reziduálních proudů hlediska jejich účinků jsou unikající proudy, jež jsou schopny způsobit požár. Proudový chránič
musí obvod odpojit dříve, než dojde úrazu nebo usmrcení vlivem procházejícího proudu. Jelikož kritickým parametrem je
doba odpojení, nelze pro tyto účely použít chrániče selektivní. Například případě motorů obvykle vyústí jeho
spálení. Nicméně nutné zdůraznit, že
k tom uto řešení nutno přistupovat odůvodněných případech, kdy jiné není možné (např. Riziko pro osoby tom to
případě samozřejmě nižší, protože případný úraz vyžaduje, aby došlo poruše, která přivede nebezpečné napětí neživou
část současně této neživé části dotkne osoba dříve, než dojde zapůsobení příslušných ochran. konci rozvodných soustav
atd. Příslušné normy [2,.
Nicméně jsou opět velmi nebezpečné, nejen pohledu možného vzniku požáru. Tato hodnota vyplývá výkonu, který je
potřebný pro zapálení snadno hořlavých látek. Tuto možnost připouští ČSN 200-4-41 [2].Druhy reziduálních proudů
z hlediska kombinace jejich původu
a účinku
V této části blíže podíváme možné původce všech typů proudů, které proudové chrániče registrují jako proudy
reziduální.. Proces zhoršování izolačního stavu totiž není skokový, ale pozvolný.
Jedná tedy případy, kdy porucha zhoršení provozního stavu zapříčiní unikající proud.).
V uvedeném druhém typu jsme podstatě mlčky přešli typ třetí (samozřejmě pohledu reakce chrániče, nikoliv fyzikální
podstaty, která stejná). toho je
zřejmé, nadproudový ochranný prvek, jako pojistka nebo jistič, není schopen tuto událost reagovat. Naopak lze doporučit použití chrániče typu jehož vypínací
časy splňují stejné podmínky jako vypínací časy obecných nezpožděných typů, ale navíc lépe odolávají nežádoucím jevům jako
jsou rázové proudy. Proudový chránič totiž zpravidla vybaví případě, kdy dojde zmíněné poruše bez přítomnosti
osoby. Chránič schopen odhalit problém dříve, než dojde skutečnému definitivnímu
průrazu. tím tedy skutečně myšlen fakt, kdy proud protéká nulovým vodičem, který ale není
vztažen danému obvodu proudovým chráničem. Zvýšená hodnota impedance poruchové
smyčky znamená, případný poruchový (zkratový) proud nedosahuje takových hodnot, aby nadproudový ochranný prvek
vybavil dostatečně krátkém čase.
k průrazu. jsou opět obecně neregistrovatelné nadproudovými ochrannými prvky. znamená, impedance smyčky výrazným způsobem omezuje zkratový proud. těchto případech optimálním
řešením použití proudového chrániče.
12
