MOELLER Tiskoviny (4.)

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Princip proudového chrániče Základní konstrukce proudových chráničů Vybavovací charakteristiky proudových chráničů Základní typy proudových chráničů dle jejich charakteristik Druhy reziduálních proudů z hlediska kombinace jejich původu a účinku Ochrana proudovými chrániči s ohledem na typ distribuční soustavy Selektivita proudových chráničů - kaskádování ochran Provozní spolehlivost instalací s proudovými chrániči Koordinace proudových chráničů a svodičů přepětí Zapojení proudových chráničů v aplikacích s neúplným počtem vodičů Normativní požadavky na použití proudových chráničů Pravidelné kontroly a revize proudových chráničů Základní provedení proudových chráničů Použití proudových chráničů v typických aplikacích Mýty a polopravdy týkající se proudových chráničů ...

Vydal: EATON Elektrotechnika s.r.o. Autor: Moeller Elektrotechnika

Strana 14 z 310

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.







Poznámky redaktora
Pokud před takovýto motor nebo obdobné zařízení předřazen proudový chránič vhodnou citlivostí, lze těmto nepříjemnostem účinně předcházet. Naopak lze doporučit použití chrániče typu jehož vypínací časy splňují stejné podmínky jako vypínací časy obecných nezpožděných typů, ale navíc lépe odolávají nežádoucím jevům jako jsou rázové proudy. Nicméně jeho velikost není dostatečná pro vybavení nadproudových ochranných prvků. S ohledem požadavek odpojení 0,4 dle [2] dokonce pro distribuční soustavy jsou vypínací doby proudových chráničů více než dostatečně krátké, viz Tab. tím tedy skutečně myšlen fakt, kdy proud protéká nulovým vodičem, který ale není vztažen danému obvodu proudovým chráničem.). Zvýšená hodnota impedance poruchové smyčky znamená, případný poruchový (zkratový) proud nedosahuje takových hodnot, aby nadproudový ochranný prvek vybavil dostatečně krátkém čase. Příslušné normy [2,. otor následně odpojen dříve stačí provést jeho údržbu, zpravidla vysušení impregnaci vinutí. k průrazu. Jedná tedy případy, kdy porucha zhoršení provozního stavu zapříčiní unikající proud. Ten ale schopen proudový chránič obvykle zaregistrovat dříve, než dojde finální skokové změně, tj. Chránič schopen odhalit problém dříve, než dojde skutečnému definitivnímu průrazu. znamená, impedance smyčky výrazným způsobem omezuje zkratový proud. Tím zajištěna mnohem vyšší provozní spolehlivost dané instalace, což spolu bezpečností základní požadavek kladený. Proudový chránič potom funguje stejně jako v předchozím případě. Proudový chránič musí obvod odpojit dříve, než dojde úrazu nebo usmrcení vlivem procházejícího proudu. Tato hodnota vyplývá výkonu, který je potřebný pro zapálení snadno hořlavých látek. Proudové chrániče nalézají uplatnění situacích, kdy nějakých důvodů nevyhovuje impedance poruchové smyčky požadavkům automatické odpojení daném čase pomocí pojistek nebo jističů. Použití 300 chrániče jako ochrana proti vzniku požáru pro určité typy budov instalací předepisují normy (zejména část souboru ČSN 2000), nicméně doporučeným vhodným řešením pro všechny další instalace, viz dále. Současně není instalován proudový chránič jako doplňková ochrana osob (30 mA). hlediska výběru vhodného typu situace opět identická jako pro ochranu proti nebezpečnému dotyku živých částí. Proudový chránič totiž zpravidla vybaví případě, kdy dojde zmíněné poruše bez přítomnosti osoby. Nicméně pokud tento předpoklad splněn není, poskytuje proudový chránič opět optimální řešení. Prvním typem reziduálních proudů jsou ty, jež vznikají při dotyku člověka (nebo zvířete, které [2] též pamatuje) živou částí. Například případě motorů obvykle vyústí jeho spálení. Jelikož takto vzniklý zkratový proud bude při obvyklé hodnotě impedance poruchové smyčky mnoho řádů vyšší, než je vybavovací proud chrániče, dojde jeho velmi rychlému vypnutí. Proces zhoršování izolačního stavu totiž není skokový, ale pozvolný. Velkým problémem často bývají plazivé proudy. Výhodou skutečnost, jako ochrana osob funguje i v případě, kdy ochranný vodič zcela přerušen. toho je zřejmé, nadproudový ochranný prvek, jako pojistka nebo jistič, není schopen tuto událost reagovat.Druhy reziduálních proudů z hlediska kombinace jejich původu a účinku V této části blíže podíváme možné původce všech typů proudů, které proudové chrániče registrují jako proudy reziduální. Svýhodou využívá selektivního typu který velmi odolný proti nežádoucím vybavením navíc umožňuje kaskádování dalšími chrániči instalaci použitými např. Riziko pro osoby tom to případě samozřejmě nižší, protože případný úraz vyžaduje, aby došlo poruše, která přivede nebezpečné napětí neživou část současně této neživé části dotkne osoba dříve, než dojde zapůsobení příslušných ochran. těchto případech optimálním řešením použití proudového chrániče. Nicméně nutné zdůraznit, že k tom uto řešení nutno přistupovat odůvodněných případech, kdy jiné není možné (např. Toto velmi důležitá skupina, nicméně běžných instalacích většinou zcela nesprávně nebere zřetel. Tuto možnost připouští ČSN 200-4-41 [2]. těchto případech je optimálním řešením opět proudový chránič, obvykle citlivostí 300 mA. konci rozvodných soustav atd. pro zemědělské budovy 500 mA, ale postupně dochází spíše sjednocování hodnotě 300 mA). jako doplňková ochrana osob. napájecí soustavě 230/400 kritickou hodnotu obvykle považován proud 300 (ve starších normách např. Při těchto kontaktech dochází průchodu tělového proudu hodnotách řádově desítek stovek mA. 12 . jsou opět obecně neregistrovatelné nadproudovými ochrannými prvky. Další skupinou reziduálních proudů hlediska jejich účinků jsou unikající proudy, jež jsou schopny způsobit požár. V uvedeném druhém typu jsme podstatě mlčky přešli typ třetí (samozřejmě pohledu reakce chrániče, nikoliv fyzikální podstaty, která stejná). Nicméně jsou opět velmi nebezpečné, nejen pohledu možného vzniku požáru. Jelikož kritickým parametrem je doba odpojení, nelze pro tyto účely použít chrániče selektivní. Stárnutí izolace přirozený jev, který ale způsobuje často značné škody. Nemělo využívat apriori, neboť ochranný systém nutno chápat jako komplexní opatření. případě, impedance poruchové smyčky dostatečně malá, měl zapůsobit nadproudový ochranný prvek. Jedná ochranu před nepřímým dotykem (či před dotykem neživých částí) nebo dle edice normy ČSN 2000-4-41 [2] ochranu při poruše. Zde uplatňují unikátní vlastnosti proudových chráničů, které jsou jako jediné prvky schopny vzniklý problém včas odhalit. Jak klesá izolační odpor dochází nárůstu unikajícího proudu. Druhý typ reziduálních proudů opět souvisí ochranou osob... Tento omezený zkratový proud však představuje několikanásobek (velice často řádově) jmenovitého reziduálního proudu chrániče. Jedná všechny proudy, které obvodu proudovým chráničem odtečou jinou cestou, než pracovními vodiči procházejícími tím chráničem. Problémem je, takovýto poruchový proud schopen inicializovat požár. Jak bude uvedeno dále, právě tato situace bývá častou příčinou chybné funkce, kterou lze navíc jen těžko nalézt.] pro tento účel předepisují proudový chránič jmenovitým reziduálním proudem včetně. této situaci samozřejmě při vzniku poruchy neuzavře poruchová smyčka a nadproudový ochranný prvek nevybaví, neživá část chová jako živá