Princip proudového chrániče Základní konstrukce proudových chráničů Vybavovací charakteristiky proudových chráničů Základní typy proudových chráničů dle jejich charakteristik Druhy reziduálních proudů z hlediska kombinace jejich původu a účinku Ochrana proudovými chrániči s ohledem na typ distribuční soustavy Selektivita proudových chráničů - kaskádování ochran Provozní spolehlivost instalací s proudovými chrániči Koordinace proudových chráničů a svodičů přepětí Zapojení proudových chráničů v aplikacích s neúplným počtem vodičů Normativní požadavky na použití proudových chráničů Pravidelné kontroly a revize proudových chráničů Základní provedení proudových chráničů Použití proudových chráničů v typických aplikacích Mýty a polopravdy týkající se proudových chráničů ...
Poznámky redaktora
jsou opět obecně neregistrovatelné nadproudovými ochrannými prvky.
Nicméně jsou opět velmi nebezpečné, nejen pohledu možného vzniku požáru. Jelikož kritickým parametrem je
doba odpojení, nelze pro tyto účely použít chrániče selektivní. případě, impedance
poruchové smyčky dostatečně malá, měl zapůsobit nadproudový ochranný prvek. jako
doplňková ochrana osob. Proces zhoršování izolačního stavu totiž není skokový, ale pozvolný. konci rozvodných soustav
atd..
Další skupinou reziduálních proudů hlediska jejich účinků jsou unikající proudy, jež jsou schopny způsobit požár. Tento
omezený zkratový proud však představuje několikanásobek (velice často řádově) jmenovitého reziduálního proudu chrániče. hlediska výběru vhodného typu situace opět identická jako pro ochranu proti nebezpečnému
dotyku živých částí. Jedná všechny proudy, které obvodu proudovým chráničem odtečou jinou cestou, než pracovními vodiči
procházejícími tím chráničem. Nemělo využívat apriori, neboť ochranný systém nutno chápat jako komplexní opatření.Druhy reziduálních proudů
z hlediska kombinace jejich původu
a účinku
V této části blíže podíváme možné původce všech typů proudů, které proudové chrániče registrují jako proudy
reziduální. Naopak lze doporučit použití chrániče typu jehož vypínací
časy splňují stejné podmínky jako vypínací časy obecných nezpožděných typů, ale navíc lépe odolávají nežádoucím jevům jako
jsou rázové proudy.
V uvedeném druhém typu jsme podstatě mlčky přešli typ třetí (samozřejmě pohledu reakce chrániče, nikoliv fyzikální
podstaty, která stejná). Výhodou skutečnost, jako ochrana osob funguje i
v případě, kdy ochranný vodič zcela přerušen.). Nicméně nutné zdůraznit, že
k tom uto řešení nutno přistupovat odůvodněných případech, kdy jiné není možné (např. Jak bude uvedeno dále, právě tato situace bývá častou příčinou chybné
funkce, kterou lze navíc jen těžko nalézt. Jedná ochranu před nepřímým dotykem (či před
dotykem neživých částí) nebo dle edice normy ČSN 2000-4-41 [2] ochranu při poruše.] pro tento
účel předepisují proudový chránič jmenovitým reziduálním proudem včetně. Současně není instalován proudový chránič jako doplňková
ochrana osob (30 mA). těchto případech je
optimálním řešením opět proudový chránič, obvykle citlivostí 300 mA. této situaci samozřejmě při vzniku poruchy neuzavře poruchová smyčka
a nadproudový ochranný prvek nevybaví, neživá část chová jako živá.
Toto velmi důležitá skupina, nicméně běžných instalacích většinou zcela nesprávně nebere zřetel. Proudový chránič
musí obvod odpojit dříve, než dojde úrazu nebo usmrcení vlivem procházejícího proudu. znamená, impedance smyčky výrazným způsobem omezuje zkratový proud. Použití 300 chrániče jako ochrana proti vzniku požáru pro určité typy budov instalací
předepisují normy (zejména část souboru ČSN 2000), nicméně doporučeným vhodným řešením pro všechny další
instalace, viz dále. Proudový chránič totiž zpravidla vybaví případě, kdy dojde zmíněné poruše bez přítomnosti
osoby.
Stárnutí izolace přirozený jev, který ale způsobuje často značné škody.
S ohledem požadavek odpojení 0,4 dle [2] dokonce pro distribuční soustavy jsou vypínací doby proudových
chráničů více než dostatečně krátké, viz Tab. Tím zajištěna mnohem vyšší provozní spolehlivost dané instalace, což spolu bezpečností základní
požadavek kladený.
Proudové chrániče nalézají uplatnění situacích, kdy nějakých důvodů nevyhovuje impedance poruchové smyčky
požadavkům automatické odpojení daném čase pomocí pojistek nebo jističů. Zde uplatňují unikátní vlastnosti proudových chráničů, které jsou jako jediné prvky schopny vzniklý problém včas
odhalit. Svýhodou využívá selektivního typu který velmi
odolný proti nežádoucím vybavením navíc umožňuje kaskádování dalšími chrániči instalaci použitými např.
12
.
Jedná tedy případy, kdy porucha zhoršení provozního stavu zapříčiní unikající proud. Například případě motorů obvykle vyústí jeho
spálení. Pokud před takovýto motor nebo obdobné zařízení předřazen proudový chránič vhodnou citlivostí, lze těmto
nepříjemnostem účinně předcházet. Příslušné normy [2,.
Velkým problémem často bývají plazivé proudy. Při těchto kontaktech dochází průchodu tělového proudu hodnotách řádově desítek stovek mA. Nicméně pokud tento předpoklad
splněn není, poskytuje proudový chránič opět optimální řešení. Jelikož takto vzniklý zkratový proud bude při obvyklé hodnotě impedance poruchové smyčky mnoho řádů vyšší, než
je vybavovací proud chrániče, dojde jeho velmi rychlému vypnutí. Jak klesá izolační odpor dochází nárůstu
unikajícího proudu. Zvýšená hodnota impedance poruchové
smyčky znamená, případný poruchový (zkratový) proud nedosahuje takových hodnot, aby nadproudový ochranný prvek
vybavil dostatečně krátkém čase.
k průrazu. otor následně odpojen dříve stačí provést jeho údržbu, zpravidla vysušení impregnaci vinutí. Proudový chránič potom funguje stejně jako
v předchozím případě. Ten ale schopen proudový chránič obvykle zaregistrovat dříve, než dojde finální skokové změně, tj. tím tedy skutečně myšlen fakt, kdy proud protéká nulovým vodičem, který ale není
vztažen danému obvodu proudovým chráničem. Problémem je, takovýto poruchový proud schopen inicializovat požár. Tato hodnota vyplývá výkonu, který je
potřebný pro zapálení snadno hořlavých látek. pro zemědělské
budovy 500 mA, ale postupně dochází spíše sjednocování hodnotě 300 mA).
Druhý typ reziduálních proudů opět souvisí ochranou osob. napájecí
soustavě 230/400 kritickou hodnotu obvykle považován proud 300 (ve starších normách např. Tuto možnost připouští ČSN 200-4-41 [2].. těchto případech optimálním
řešením použití proudového chrániče. toho je
zřejmé, nadproudový ochranný prvek, jako pojistka nebo jistič, není schopen tuto událost reagovat.
Prvním typem reziduálních proudů jsou ty, jež vznikají při dotyku člověka (nebo zvířete, které [2] též pamatuje) živou
částí. Chránič schopen odhalit problém dříve, než dojde skutečnému definitivnímu
průrazu. Nicméně jeho velikost není
dostatečná pro vybavení nadproudových ochranných prvků. Riziko pro osoby tom to
případě samozřejmě nižší, protože případný úraz vyžaduje, aby došlo poruše, která přivede nebezpečné napětí neživou
část současně této neživé části dotkne osoba dříve, než dojde zapůsobení příslušných ochran
