Princip proudového chrániče Základní konstrukce proudových chráničů Vybavovací charakteristiky proudových chráničů Základní typy proudových chráničů dle jejich charakteristik Druhy reziduálních proudů z hlediska kombinace jejich původu a účinku Ochrana proudovými chrániči s ohledem na typ distribuční soustavy Selektivita proudových chráničů - kaskádování ochran Provozní spolehlivost instalací s proudovými chrániči Koordinace proudových chráničů a svodičů přepětí Zapojení proudových chráničů v aplikacích s neúplným počtem vodičů Normativní požadavky na použití proudových chráničů Pravidelné kontroly a revize proudových chráničů Základní provedení proudových chráničů Použití proudových chráničů v typických aplikacích Mýty a polopravdy týkající se proudových chráničů ...
Poznámky redaktora
Tím zajištěna mnohem vyšší provozní spolehlivost dané instalace, což spolu bezpečností základní
požadavek kladený.. Tato hodnota vyplývá výkonu, který je
potřebný pro zapálení snadno hořlavých látek. Nicméně jeho velikost není
dostatečná pro vybavení nadproudových ochranných prvků. Jedná ochranu před nepřímým dotykem (či před
dotykem neživých částí) nebo dle edice normy ČSN 2000-4-41 [2] ochranu při poruše. Problémem je, takovýto poruchový proud schopen inicializovat požár. znamená, impedance smyčky výrazným způsobem omezuje zkratový proud. hlediska výběru vhodného typu situace opět identická jako pro ochranu proti nebezpečnému
dotyku živých částí. Tento
omezený zkratový proud však představuje několikanásobek (velice často řádově) jmenovitého reziduálního proudu chrániče. Jak klesá izolační odpor dochází nárůstu
unikajícího proudu. pro zemědělské
budovy 500 mA, ale postupně dochází spíše sjednocování hodnotě 300 mA). Jelikož kritickým parametrem je
doba odpojení, nelze pro tyto účely použít chrániče selektivní. Při těchto kontaktech dochází průchodu tělového proudu hodnotách řádově desítek stovek mA.. Proces zhoršování izolačního stavu totiž není skokový, ale pozvolný. Jelikož takto vzniklý zkratový proud bude při obvyklé hodnotě impedance poruchové smyčky mnoho řádů vyšší, než
je vybavovací proud chrániče, dojde jeho velmi rychlému vypnutí.
Nicméně jsou opět velmi nebezpečné, nejen pohledu možného vzniku požáru.
Proudové chrániče nalézají uplatnění situacích, kdy nějakých důvodů nevyhovuje impedance poruchové smyčky
požadavkům automatické odpojení daném čase pomocí pojistek nebo jističů. Nemělo využívat apriori, neboť ochranný systém nutno chápat jako komplexní opatření. napájecí
soustavě 230/400 kritickou hodnotu obvykle považován proud 300 (ve starších normách např. těchto případech je
optimálním řešením opět proudový chránič, obvykle citlivostí 300 mA.).
12
. toho je
zřejmé, nadproudový ochranný prvek, jako pojistka nebo jistič, není schopen tuto událost reagovat. Pokud před takovýto motor nebo obdobné zařízení předřazen proudový chránič vhodnou citlivostí, lze těmto
nepříjemnostem účinně předcházet.
Toto velmi důležitá skupina, nicméně běžných instalacích většinou zcela nesprávně nebere zřetel.
Další skupinou reziduálních proudů hlediska jejich účinků jsou unikající proudy, jež jsou schopny způsobit požár. Jak bude uvedeno dále, právě tato situace bývá častou příčinou chybné
funkce, kterou lze navíc jen těžko nalézt. Ten ale schopen proudový chránič obvykle zaregistrovat dříve, než dojde finální skokové změně, tj.
k průrazu. Zvýšená hodnota impedance poruchové
smyčky znamená, případný poruchový (zkratový) proud nedosahuje takových hodnot, aby nadproudový ochranný prvek
vybavil dostatečně krátkém čase. Chránič schopen odhalit problém dříve, než dojde skutečnému definitivnímu
průrazu. Nicméně nutné zdůraznit, že
k tom uto řešení nutno přistupovat odůvodněných případech, kdy jiné není možné (např. Proudový chránič potom funguje stejně jako
v předchozím případě. Svýhodou využívá selektivního typu který velmi
odolný proti nežádoucím vybavením navíc umožňuje kaskádování dalšími chrániči instalaci použitými např. jako
doplňková ochrana osob. tím tedy skutečně myšlen fakt, kdy proud protéká nulovým vodičem, který ale není
vztažen danému obvodu proudovým chráničem. případě, impedance
poruchové smyčky dostatečně malá, měl zapůsobit nadproudový ochranný prvek. Jedná všechny proudy, které obvodu proudovým chráničem odtečou jinou cestou, než pracovními vodiči
procházejícími tím chráničem. Zde uplatňují unikátní vlastnosti proudových chráničů, které jsou jako jediné prvky schopny vzniklý problém včas
odhalit. Riziko pro osoby tom to
případě samozřejmě nižší, protože případný úraz vyžaduje, aby došlo poruše, která přivede nebezpečné napětí neživou
část současně této neživé části dotkne osoba dříve, než dojde zapůsobení příslušných ochran. Proudový chránič
musí obvod odpojit dříve, než dojde úrazu nebo usmrcení vlivem procházejícího proudu. Tuto možnost připouští ČSN 200-4-41 [2].
Druhý typ reziduálních proudů opět souvisí ochranou osob. Proudový chránič totiž zpravidla vybaví případě, kdy dojde zmíněné poruše bez přítomnosti
osoby. Použití 300 chrániče jako ochrana proti vzniku požáru pro určité typy budov instalací
předepisují normy (zejména část souboru ČSN 2000), nicméně doporučeným vhodným řešením pro všechny další
instalace, viz dále. těchto případech optimálním
řešením použití proudového chrániče. Například případě motorů obvykle vyústí jeho
spálení. Současně není instalován proudový chránič jako doplňková
ochrana osob (30 mA). této situaci samozřejmě při vzniku poruchy neuzavře poruchová smyčka
a nadproudový ochranný prvek nevybaví, neživá část chová jako živá. Výhodou skutečnost, jako ochrana osob funguje i
v případě, kdy ochranný vodič zcela přerušen. Naopak lze doporučit použití chrániče typu jehož vypínací
časy splňují stejné podmínky jako vypínací časy obecných nezpožděných typů, ale navíc lépe odolávají nežádoucím jevům jako
jsou rázové proudy.
V uvedeném druhém typu jsme podstatě mlčky přešli typ třetí (samozřejmě pohledu reakce chrániče, nikoliv fyzikální
podstaty, která stejná).] pro tento
účel předepisují proudový chránič jmenovitým reziduálním proudem včetně.
Stárnutí izolace přirozený jev, který ale způsobuje často značné škody. Nicméně pokud tento předpoklad
splněn není, poskytuje proudový chránič opět optimální řešení.
S ohledem požadavek odpojení 0,4 dle [2] dokonce pro distribuční soustavy jsou vypínací doby proudových
chráničů více než dostatečně krátké, viz Tab. otor následně odpojen dříve stačí provést jeho údržbu, zpravidla vysušení impregnaci vinutí. jsou opět obecně neregistrovatelné nadproudovými ochrannými prvky.
Jedná tedy případy, kdy porucha zhoršení provozního stavu zapříčiní unikající proud.
Prvním typem reziduálních proudů jsou ty, jež vznikají při dotyku člověka (nebo zvířete, které [2] též pamatuje) živou
částí. Příslušné normy [2,.
Velkým problémem často bývají plazivé proudy.Druhy reziduálních proudů
z hlediska kombinace jejich původu
a účinku
V této části blíže podíváme možné původce všech typů proudů, které proudové chrániče registrují jako proudy
reziduální. konci rozvodných soustav
atd
