Pokud chceme zjistit vnitřní odpor ampérmetru (obvykle nebývá číselníku uveden),
musíme nastavit přístroji jeho maximální výchylku milivoltmetrem změřit úbytek na-
pětí mezi svorkami přístroje.
Ampérmetry feromagnetické soustavy jsou přetížení poměrné málo náchylné, pro-
tože proud protéká pouze dobře dimenzovanou pevnou cívkou. 9.5 Sériové připojení ampérmetru měřeného obvodu (převzato [2])
Ampérmetr neměl mít obvod žádný vliv, úbytek napětí, který něm při prů-
chodu proudu vzniká, měl být pokud možno malý.
. těchto hodnot pak pomocí Ohmova zákona vnitřní odpor
měřicí cívky snadno vypočítáme.71
Obr. Vnitřní odpor mikroampérmetrů bývá intervalu 100
až 1000 zvyšujícím proudovým rozsahem přístroje vnitřní odpor klesá, ampérmet-
ry pro měření proudu jednotkách ampérů mají vnitřní odpor desetiny setiny ohmů. Pokud pružiny přehřejí, ztratí snadno pružnost, direktivní
moment pak sníží přístroj ukazuje vyšší proud, než skutečnosti ampérmetrem pro-
téká. 10.3, může stát, ampérmetr velice rychle zničíme, protože tomto případě měří-
me zkratový proud zdroje, který většinu ampérmetrů „spálí". Proto musí mít ampérmetr nej-
menší vnitřní odpor.
Přetížení ampérmetrů magnetoelektrické soustavy stejně nebezpečné jako tomu
u voltmetrů, protože velkým proudem může dojít spálení vinutí měřicí cívky nebo k
poškození direktivních pružin. tohoto důvodu ampérmetr nikdy nesmí zapojovat obvodu
paralelně. Spleteme-li způsob zapojení ampérmetru, jak naznačeno ampérmetru na
obr
