Vnitřní odpor mikroampérmetrů bývá intervalu 100
až 1000 zvyšujícím proudovým rozsahem přístroje vnitřní odpor klesá, ampérmet-
ry pro měření proudu jednotkách ampérů mají vnitřní odpor desetiny setiny ohmů.71
Obr. těchto hodnot pak pomocí Ohmova zákona vnitřní odpor
měřicí cívky snadno vypočítáme. 10. tohoto důvodu ampérmetr nikdy nesmí zapojovat obvodu
paralelně.
Pokud chceme zjistit vnitřní odpor ampérmetru (obvykle nebývá číselníku uveden),
musíme nastavit přístroji jeho maximální výchylku milivoltmetrem změřit úbytek na-
pětí mezi svorkami přístroje.
. 9.5 Sériové připojení ampérmetru měřeného obvodu (převzato [2])
Ampérmetr neměl mít obvod žádný vliv, úbytek napětí, který něm při prů-
chodu proudu vzniká, měl být pokud možno malý.3, může stát, ampérmetr velice rychle zničíme, protože tomto případě měří-
me zkratový proud zdroje, který většinu ampérmetrů „spálí".
Ampérmetry feromagnetické soustavy jsou přetížení poměrné málo náchylné, pro-
tože proud protéká pouze dobře dimenzovanou pevnou cívkou. Pokud pružiny přehřejí, ztratí snadno pružnost, direktivní
moment pak sníží přístroj ukazuje vyšší proud, než skutečnosti ampérmetrem pro-
téká. Spleteme-li způsob zapojení ampérmetru, jak naznačeno ampérmetru na
obr.
Přetížení ampérmetrů magnetoelektrické soustavy stejně nebezpečné jako tomu
u voltmetrů, protože velkým proudem může dojít spálení vinutí měřicí cívky nebo k
poškození direktivních pružin. Proto musí mít ampérmetr nej-
menší vnitřní odpor
