Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na praktický experiment a popis všech izolačních vrstev, které se nacházejí v izolačním systému kabelu. Popisuje dielektrické parametry, které jsou důležité z hlediska kontroly správné funkčnosti kabelu, a metody jejich měření. V práci je dále obsažena praktická část měření vybraných dielektrických parametrů, kde na dodaném vzorku popisuje měření povrchového a izolačního odporu, ztrátového činitele a permitivity. V závěru práce se nachází porovnání naměřených hodnot.
příloze jsou uvedena všechna naměřená data
pro napětí kV. Kapacita izolantu opět měřila devíti místech kabelu. Graf
naměřených hodnot měřených míst spolu směrodatnými odchylkami zobrazen
na obr.2 )
vypočetla kapacita elektrodové soustavy vzduchu C0. 3. Následně dle vzorce 2.
Vnitřní vnější průměr izolace byl naměřen pomocí digitálního posuvného měřítka.10 Graf naměřených hodnot kapacity Cx
Zde variační koeficient pohybuje pod což při velmi malých hodnotách
kapacit znamená, jsou hodnoty měřených míst celé délce kabelu podobné jedná
5
7
9
11
13
15
17
0 10
Kapacita
C
X
[pF]
Měrené místo
. 3.4 Relativní permitivita
Jak bylo již napsáno výše, měření relativní permitivity součástí měření ztrátového
činitele.
𝐶0 ∙
2 𝑙
ln 𝑑2/𝑑1
[𝐹] 3.10.Měření vybraných dielektrických parametrů izolačním systému kabelu Martin Loskot 2016
40
3. Pro napětí ze
všech měřených míst vypočetl aritmetický průměr něho pomocí vzorce 3.2 )
kde [F] kapacita elektrodové soustavy vzduchu, [F/m] permitivita vakua,
l [m] délka elektrody, [m] vnitřní průměr izolace [m] vnější průměr izolace.3.
Obr.5 )
vypočetla samotná relativní permitivita
