Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na praktický experiment a popis všech izolačních vrstev, které se nacházejí v izolačním systému kabelu. Popisuje dielektrické parametry, které jsou důležité z hlediska kontroly správné funkčnosti kabelu, a metody jejich měření. V práci je dále obsažena praktická část měření vybraných dielektrických parametrů, kde na dodaném vzorku popisuje měření povrchového a izolačního odporu, ztrátového činitele a permitivity. V závěru práce se nachází porovnání naměřených hodnot.
Obr. 3. Pro měření použil napěťový
zdroj Keithley 248 přístroj pro měření malých proudů Keithley 6514.2 Použité metody postup měření
3. [27]
3. 3. Zesíťuje pro lepší kvalitu izolačního materiálu
2
HFFR anglického halogen free flame retardant bezhalogenová oheň retardující směs
.1.1 zobrazen řez kabelu, kde číslo představuje měděné jádro, izolaci
ze XLPE1
, separační pásku, oheň nešířící bezhalogenovou výplň plášť z
oheň nešířící bezhalogenové polymerní směsi HFFR2
. 3. 3.2.2 Schéma zapojení pro měření povrchového odporu (překresleno [24])
1
XLPE zesíťovaný polyetylen. Řez kabelem, kterém jsou popsány jednotlivé vrstvy,
je předložen obr.1 Řez kabelu (překresleno [27])
Na obr.Měření vybraných dielektrických parametrů izolačním systému kabelu Martin Loskot 2016
33
dosahuje hodnot 1000 MΩ·km. [27]
Obr.1 Povrchový odpor
Povrchový odpor měřil voltampérovou metodou. Pro ilustraci
schématu zapojení, které použilo pro měření povrchového odporu, předložen obr.2. 3
