Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na praktický experiment a popis všech izolačních vrstev, které se nacházejí v izolačním systému kabelu. Popisuje dielektrické parametry, které jsou důležité z hlediska kontroly správné funkčnosti kabelu, a metody jejich měření. V práci je dále obsažena praktická část měření vybraných dielektrických parametrů, kde na dodaném vzorku popisuje měření povrchového a izolačního odporu, ztrátového činitele a permitivity. V závěru práce se nachází porovnání naměřených hodnot.
2. 2. [23]
2. 2. [26]
Obr.4 Napěťové zkoušky
Jedny nejdůležitějších zkoušek elektroizolačních materiálů kabelů jsou napěťové
zkoušky, které dávají informaci elektrické pevnosti. Napěťové zkoušky provádí
stejnosměrným, střídavým impulzním napětím.2 Scheringův můstek (překresleno [26])
Ztrátový činitel nejčastěji měří jako funkce napětí při pokojové teplotě °C. Elektrický průraz nastává při
celkovém povrchovém vnitřním přemostění izolace, což následek porušení izolace
a pokles napětí mezi elektrodami téměř nule. Frekvenční rozsah tohoto můstku je
v rozmezí 100 kHz.Měření vybraných dielektrických parametrů izolačním systému kabelu Martin Loskot 2016
30
Výsledný vztah pro ztracený výkon střídavém elektrickém poli lze vyjádřit
následujícím vzorcem: [24]
𝑃𝑍𝑠𝑡ř
= 𝑈2
∙ 2. [24]
Pro měření ztrátového činitele nejpoužívanější metodou zapojení Scheringova
můstku, jehož schéma zobrazeno obr. [24]
.
Zaznamenané hodnoty při rozdíl hodnot při 2·U0 0,5·U0 nesmí překročit
uvedené hodnoty specifikacích.
Mezi jádro plášť kabelu připojí střídavé napětí velikosti 0,5·U0, 2·U0.6 )
kde kapacita daná součtem geometrické kapacity kapacity Cp. Při vyšších frekvencích třeba měření ztrátového činitele
použít Q-metry
