Toto napětí napětím nakrátko, jeden z
provozních parametrů transformátoru. Pomocí převrácené hodnoty procentního napětí nakrátko lze učit
ustálený zkratový proud při jmenovitém napětí.
Důležitou hodnotou při měření nakrátko jsou ztráty ∆PK (tzv.
.
0
µ
0
Z
X
sinφ
= [Ω]
Procentní proud naprázdno udává míru velikosti proudu naprázdno transformátoru jmenovitém
proudu I1N. Jakmile proud dosáhne hodnoty jmenovitého proudu I1K dosáhli
jsme stavu nakrátko odečteme hodnotu odpovídajícího napětí U1K. Když budeme zvyšovat
napětí začne růst proud protékající vinutími. Abychom mohli určit tyto parametry, nejlépe měřit transformátor tak aby
pracoval oblasti nenasycení magnetického obvodu ale při jmenovitém proudu (příčná impedance je
vzhledem impedanci zanedbatelná).
Impedance transformátoru naprázdno pak:
10
0
10
U
Z
I
= [Ω]
Účiník naprázdno cos při jmenovitém napětí U1N roven podílu činného výkonu zdánlivého
výkonu:
10
0
1N 10
P
cos φ
3 I
=
⋅ ⋅
[-]
Odpor RFe popisující magnetizační ztráty ztráty vířivými proudy (tzv.
Cíle měření
Změřit napětí nakrátko U1K stanovit procentní napětí nakrátko uK%
Změřit ztráty nakrátko ∆PK=∆PCu. Často uvádí přepočítané
parametry sekundárního vinutí jsou hodnotově stejné jako parametry primárního vinutí. Odpovídají činnému odporu vinutí jsou kvalitativním parametrem
(spolu ztrátami naprázdno ∆P0) určující účinnost přenosu elektrické energie transformátorem. Proto lze také napsat,
že R2' Xσ1 Xσ2'.
Impedance nakrátko celková hodnota nahrazující sériové zapojení dvou odporů R2' dvou
reaktancí rozptylových indukčností popisující primární sekundární vinutí. Zkratový
proud tekoucí sekundárním vinutím dán tvrdostí transformátoru značně vysoký (7-25x). ztráty nakrátko nebo ztráty vinutí)
vznikající průchodem proudu vinutím.Vzorce pro určení parametrů transformátoru
Z vynesených grafů nutné odečíst hodnoty I10 P10 pro jmenovité napětí U1N (pokud nebyly přesně
změřeny). ztráty železe) vypočtený z
impedance Z0.
N
1N
1N
S
I 100%
3 U
= ⋅
⋅
10
0%
1N
I
i 100%
I
= ⋅
Měření nakrátko
Teoretický rozbor
Stav nakrátko stavem transformátoru, při kterém jsou sekundární svorky zkratovány. Transformátor
při chodu nakrátko jeví jako tlumivka impedanci Z1K, jejíž reálná část R1K součtem ohmického odporu
vstupního vinutí přepočteného odporu výstupního vinutí R1+R’2 imaginární část dána součtem
rozptylových reaktanci X1σ+X’2σ.
0
Fe
0
Z
R
cos φ
= [Ω]
Magnetizační reaktanci vypočteme také impedance Z0. Můžeme dosáhnout tak, zkratujeme sekundárního vinutí a
svorky primárního vinutí připojíme výstupní svorky regulačního transformátoru
