Důležité vlastnosti kovů používaných v elektrotechnice
Měrný elektrický odpor (rezistivita)
Teplotní součinitel odporu
Supravodivost a hypervodivost
Hustota
Nejmenší má lithium, největší osmium
Teplota tání
Součinitel tepelné vodivosti
Největší mají čisté kovy
Rozdělení kovů podle teploty tání:
1. kovy s nízkou teplotou tání
2. kovy se střední teplotou tání
3. těžkotavitelné kovy
1. Základní elektrovodné materiály
Požadují se co nejmenší ztráty, tj. co nejmenší el. odpor.
Elektrický odpor závisí na rozměrech a na teplotě vodiče. Rezistivita elektrovodných
materiálů má hodnotu v rozmezí
ρ = 10-2
až 10-1
µ m
teplotní činitel u většiny čistých kovů je
αR = 4
Z hlediska polarizovatelnosti dělíme izolanty na:
- nepolární
- polární
U některých izolantů těžiště kladného záporného náboje shoduje, takže navenek jeví
jako neutrální. Takové látky nazýváme nepolární. Elektrony se
podílejí vodivosti teprve silném el.Ty pak nazýváme polárními. U
izolantů iontovou vazbou též ionty uvolněné vlastní krystalové mřížky. vlastností rychlejšímu stárnutí izolantů.35
Odolnost tepla
Vyšší teplota vede zhoršení el. posuvný proud. poli, nebo při vysokých teplotách. Pohybem nábojů důvodu polarizace vzniká tzv. domény orientované různým náhodným směrem, takže jsou
navenek rovněž neutrální, ale lze el. polem orientovat. jiných jsou náboje umístěny
nesymetricky, takže vytvářejí el.
vodivostí dielektrika dále posun vázaných nosičů el.
V elektrickém poli vzniká polarizace. vodivost izolantů způsobují především volně pohyblivé ionty příměsí nečistot. Polarizace může být:
- pružná (elektronová nebo iontová), která probíhá rychle beze ztrát,
- relaxační (pomalá)
- speciální (spontání feroelektrik)
- rezonanční
.
Norma rozeznává teplotních tříd
Do teploty 90, 105, 120, 130, 155, 180, >180°C
Označené C
Navlhavost nasákavost
Nejvíce navlhají pórovité vláknité izolanty, zejména organické. náboje, který nazýváme el. náboje označovaný termínem
polarizace.
Viskozita (pro oleje laky)
Izolační materiály můžeme dělit podle několika hledisek
Podle skupenství:
- pevné přírodní organické makromolekulární látky
- anorganické látky
- syntetické makromolekulární látky
- kapalné (oleje, laky)
- plynné (vzduch, vzácné plyny)
Podle původu:
- anorganické (slída, sklo, azbest, keramika)
- organické rostlinné
- živočišné
- syntetické termoplasty
- reaktoplasty fenoplasty
- aminoplasty
- epoxidy
- elastomery
El. Vnější el. pole
působící dielektrikum způsobuje pohyb volných nosičů el
