Důležité vlastnosti kovů používaných v elektrotechnice
Měrný elektrický odpor (rezistivita)
Teplotní součinitel odporu
Supravodivost a hypervodivost
Hustota
Nejmenší má lithium, největší osmium
Teplota tání
Součinitel tepelné vodivosti
Největší mají čisté kovy
Rozdělení kovů podle teploty tání:
1. kovy s nízkou teplotou tání
2. kovy se střední teplotou tání
3. těžkotavitelné kovy
1. Základní elektrovodné materiály
Požadují se co nejmenší ztráty, tj. co nejmenší el. odpor.
Elektrický odpor závisí na rozměrech a na teplotě vodiče. Rezistivita elektrovodných
materiálů má hodnotu v rozmezí
ρ = 10-2
až 10-1
µ m
teplotní činitel u většiny čistých kovů je
αR = 4
závěry ledniček korekční magnety obrazovek pro vyrovnání geometrie obrazu.6Fe2O3, kde dvojmocný prvek,
nejčastěji nebo Sr.
Magneticky tvrdé ferity
Magneticky tvrdé materiály mají obecný vzorec MO. Vyrábějí jednoduchých tvarech metodami
práškové metalurgie. Jsou tvrdé křehké.
Materiály magneticky tvrdé těžko magnetují demagnetují. součin dosahuje 290 kJ/m3
. Používají pro konstrukci náročných
miniaturních zařízení jako elektromotorů, sluchátek magnetických ložisek. Jsou tvrdší křehčí než slitiny
Al +Ni+Fe. sloučeniny Nd2 Fe14
Br dosahuje 880 kJ/m3
a 1,23 T. Používá mag. Používají při výrobě součástí
pro reproduktory, motory generátory používané automobilovém průmyslu jiných
odvětvích, různé druhy mechanických držáků, jako permanentní magnety atd.
Tvrdá magnetika bázi vzácných zemin
Sloučeniny vzácnými zeminami (samarium, yttrium, lanthan, cér, gadolinium). Magneticky tvrdé materiály jsou citlivé na
tepelné vlivy nejsou dlouhodobě stabilní, mají sklon stárnutí, při kterém jejich
vlastnosti zhoršují.
1983 obecný vzorec R2Fe14B, jako nejčastěji používá Nd. Jsou laciné, stabilní, odolávají korozi, mají vysokou rezistivitu, na
druhou stranu jejich aplikace jsou velkoobjemové křehké. Výrazným trendem zvyšování spotřeby magnetů ze
vzácných zemin. Obrábí broušením.
. Vyrábí se
práškovou metalurgií. Jsou použitelné kmitočtů GHz.
Magnetická pryž vyrábí směsi feritu barnatého polyetylénu. Použije-li při lisování magnetické pole, získáme ferity anizotropní lepšími
vlastnostmi směru magnetování. Používají tam, kde
potřebujeme vytvořit stacionární magnetické pole. současné době jsou jako magneticky tvrdé materiály nejpoužívanější
ferity (55%), nich následují magnety vzácných zemin (32%), slitiny alnico tvoří asi
11% ostatní materiály zbývají 2%.30
jako jsou např. Příkladem granátový ferit
yttria Y3Fe5O12.
V roce 1960 byly objeveny intermetalické sloučeniny typu RCo5 Co17, kde prvek ze
skupiny vzácných zemin, nejčastěji (samarium). Slinují se, nebo feritový prášek spojuje plastem pak jsou výrobky
ohebné. Pro mikrovlnnou techniku používá granátových feritů obecným chemickým
vzorcem R3Fe5O12, kde třímocný prvek vzácných zemin. jádra cívek, anténní tyče, transformátory, tlumivky, magnetofonové mazací
hlavy. 200 kJ/m3
. Lisují práškových oxidů železa oxidů baria, kobaltu, stroncia olova do
potřebných tvarů následným vypálením při 1250°C.Max. Při srovnání slitinami alnico mají ferity větší koercitivu
Hc (200 300 kA/m), ale malou remenenci (0,42 T), jejich součin (BH)max.
Magneticky tvrdé materiály
Do této skupiny patří prakticky magnetika, jejichž koercitiva větší než kA/m.je relativně
malý kJ/m3
).
Tyto materiály jsou všech magneticky tvrdých materiálů současné době nejkvalitnější,
zatím však brání jejich masovému použití jejich cena. aplikacích používají metody
práškové metalurgie lisováním magnetickém poli. Sloučenina SmCo5 hodnotu Hc
640 kA/m 0,87 Sm2Co17 vyšší 1,2 Druhý typ sloučeniny objevený r.
Patří sem ferit barnatý BaO6Fe2O3, kobaltnatý CoO Fe2O3, strontnatý SrO6Fe2O3 olovnatý
PbO6Fe2O3
