Důležité vlastnosti kovů používaných v elektrotechnice
Měrný elektrický odpor (rezistivita)
Teplotní součinitel odporu
Supravodivost a hypervodivost
Hustota
Nejmenší má lithium, největší osmium
Teplota tání
Součinitel tepelné vodivosti
Největší mají čisté kovy
Rozdělení kovů podle teploty tání:
1. kovy s nízkou teplotou tání
2. kovy se střední teplotou tání
3. těžkotavitelné kovy
1. Základní elektrovodné materiály
Požadují se co nejmenší ztráty, tj. co nejmenší el. odpor.
Elektrický odpor závisí na rozměrech a na teplotě vodiče. Rezistivita elektrovodných
materiálů má hodnotu v rozmezí
ρ = 10-2
až 10-1
µ m
teplotní činitel u většiny čistých kovů je
αR = 4
cementit) nebo volný formě grafitu. Největší význam má
žíhání kalení. Zejména lamelární cementit velkou měrou zvyšuje
mechanickou pevnost mez kluzu.
Obdobnými sítotiskovými postupy nanášejí standardní pájky (PbSn) formě pájecích past
na pájecí body plošných spojů. normálních okolností prakticky všechen uhlík
chemicky vázán formě Fe3C, který pevný velmi tvrdý. Rozhodující vliv vlastnosti slitin obsah uhlíku,
dále přísad manganu, křemíku, niklu, chrómu, molybdenu, wolframu atd. Obecně platí, rostoucím obsahem uhlíku roste
pevnost tvrdost, jak dokumentují údaje tabulce 3.
Vlastnosti uhlíkových ocelí lze výrazně ovlivnit tepelným zpracováním. Podložkou bývá korund (Al2O3), sklo tvoří spoj vrstvy podložkou. Kalení prudké ochlazení dané teploty, které uhlíkových ocelí za
následek výrazné zvýšení pevnosti zejména tvrdosti. Levnější pasty jsou
vyráběny bázi Cu, Al, Ni, Mo-W. Struktura však
tepelně časově nestabilní. dále dělíme uhlíkové slitinové (legované). Tlusté vrstvy, aplikované převážně technologii hybridních
integrovaných obvodů (desítky µm), nanášejí pastách směsi kovových skleněných
částic organického nosiče použití sítotiskových technologických postupů nanesení se
vypalují.
Uhlíkové oceli litiny
Podle obsahu uhlíku dělíme technicky čisté železo (asi 0,03% C), oceli (do litiny
(2% C).
. Pouze nepatrná
část uhlíku (asi 0,02%) rozpuštěna krystalové mřížce železa formě tuhého roztoku na
mechanické vlastnosti nemá prakticky vliv. Forma uhlíku závislá zejména chemickém
složení rychlosti ochlazování při přechodu kapalné tuhé fáze (krystalizace). Následujícím ohřevem (popouštěním) pevnost tvrdost
poněkud snižují, naopak houževnatost roste.
Železo jeho slitiny
Podíl slitin železa světové spotřebě kovů asi 95%. Čím obsah uhlíku vyšší, tím jsou výraznější změny vlastností.
Zlato stříbro zajišťují dobrou vodivost, brání elektromigraci. Oceli jsou kujné
(tvárné), naopak litiny jsou nekujné teploty natavení křehké. Přenos proudu
ve vrstvách děje průchodem přes kontakty kovových částic dobrá vodivost podmíněna
obsahem nejméně 70% kovu. Prostřednictvím osazovacích automatů jsou tyto body
osazovány součástky pro montáž SMD následně zapájeny. Kalitelné jsou oceli obsahu uhlíku
asi 0,3%. Cementit struktuře
zastoupen formě lamel nebo globulek. litiny. Uhlík slitinách buď chemicky vázán formě karbidu železa Fe3C (tzv. Velmi nepříznivě se
projevují nečistoty jako kyslík, síra fosfor. Žíhání dlouhodobý ohřev určitou teplotu následuje pomalé chladnutí. Naopak snižuje tvárnost houževnatost. Podle chemického složení označujeme slitiny
jako oceli, příp. Pro tenké vrstvy jako podklad používají reaktivní kovy Cr, NiCr, Ti, Al
s dobrou adhezí podložce překryjí kovem vysokou vodivostí dobrou
korozevzdorností (Au, Ni, Pd).11
naprášením.
Přispívá dosažení rovnovážného stavu, který obvykle vyznačuje dobrou houževnatostí a
menší pevností. Používá slitin drahých kovů Ag-Pd, Ag-Pt, Pt-Au. Důvodem jednoduchá dobře
zvládnutá technologie výroby zpracování zejména velká rozmanitost dosažitelných
fyzikálních mechanických vlastností.
Uhlíkové oceli
Maximální obsah uhlíku dle definice (hranice mezi kujným nekujným stavem), jak
vyplývá rovnovážného diagramu Fe-C
