Konference Kurz osvětlovací techniky XXVII je tradičním, jak je již z názvu patrno,27. setkáním všech, kteří se světelnou technikou pracují, mají k ní co říct a mají jitaké rádi.Česká společnost pro osvětlování regionální skupina Ostrava se touto akcí snažípřispět k pravidelné výměně informací a řešení problémů, které se v oblastiosvětlování během roku vyskytnou.Zaměření konference je tradiční, nicméně jsme se snažili vyzvednout následující, dlenašeho názoru, nejaktuálnější témata:ENERGETICKÉ AUDITY BUDOV A SVĚTELNÉ DIODYI v rámci tohoto hesla je konference rozdělena do několika odborných sekcí.• Hygiena• Vnitřní osvětlení• Venkovní osvětlení• Elektro• Veřejné osvětleníZa pořadatele konference přeji všem účastníkům mnoho odborných i společenskýchzážitků.Předseda ČSO RS Ostravaprof. Ing. Karel Sokanský, CSc.
Následně třeba pokusit, základě instalovaného příkonu charakteru provozu objektu, stanovit,
jaké časové využití příkonu osvětlovací soustavy průběhu určitého časového období, například
roku. rok).
Energetické hodnocení osvětlovací soustavy dvě základní úskalí. Osvětlení, kde hlavní roli hrají
fyziologická hlediska, vychází světelně technických parametrů uvedených normách.
V případě stávajících budov lze energetickou náročnost osvětlení stanovit naměřených hodnot
spotřeby elektrické energie, ale vzhledem tomu, většině případů není měření spotřeby
elektrické energie pro osvětlení samostatné, třeba tento podíl spotřeby opět odhadnout (obr. Osvětlení, které vychází z
biologických hledisek uživatelů, není primárně zaměřeno vytvoření světelného prostředí pro určitý zrakový
úkol, ale využívá osvětlení pro ovlivnění biologického systému člověka. Příkladem osvětlení
kancelářských prostorů, průmyslových objektů apod. standardní provoz) Spotřeba elektrické energie tedy stanovena
odhadem. Prvním úskalím to, osvětlovací
soustava nemusí být uživateli využívána podle standardních předpokladů její spotřeba elektrické energie
může být výrazně nižší, než jsou předepsané směrné hodnoty [2].
.
V obou případech tedy pracuje přibližnými hodnotami. 4).
3 Energetická náročnost osvětlení
Přístup úvahám energetické náročnosti osvětlení liší závislosti tom, zda hodnotí navrhovaný,
popřípadě nově realizovaný objekt nebo zda posuzuje energetická náročnost stávající budovy.
V případě nového objektu přesně znám instalovaný příkon osvětlovací soustavy, ale dobu využití a
případně skutečný provozní příkon, třeba určit základě informací předpokládaném charakteru
provozu daného objektu, (tzn. Osvětlení, které primárně založeno psychologických
hlediscích, slouží vytvoření určité světelné atmosféry daném prostoru zpravidla součástí výtvarného
řešení interiéru. Návrh tohoto typu osvětlení vychází
z jiných požadavků, než jsou požadavky vizuální energetická náročnost takovýchto osvětlovacích soustav je
vyšší než energetická náročnost běžných osvětlovacích soustav. Pro objektivnější hodnocení energetické náročnosti stávajících budov třeba
vytvářet soubory statistických údajů využití charakteru provozu jednotlivých typech budov, které popisují
chování uživatelů pohledu ovládání osvětlení. Proto, aby budoucnu bylo možné objektivně
hodnotit energetickou náročnost osvětlení objektů, třeba zajistit přímé měření spotřeby elektrické energie pro
osvětlení (obr. Pokud požadují informace využití dílčích částí osvětlovací soustavy, třeba použít
řídicích systémů osvětlení, které jsou schopné zaznamenat průběh spotřeby jak celé osvětlovací soustavy, tak i
jednotlivých svítidel (obr. Poměrně složitá subjektivní povaha takového osvětlení neumožňuje
zjednodušené objektivní vyjádření současnými světelně technickými parametry.
Energetická náročnost osvětlení při návrhu posuzování osvětlovacích soustav následným hlediskem, které
lze formulovat tak, požadované světelně technické parametry měly být dosaženy energeticky možná
nejúčinnějším způsobem.
ostatní
spotřeba
80%
spotřeba pro
umělé
osvětlení
20%
Obr. 2).Kurz osvětlovací techniky XXVII 53
Charakter osvětlení řešeném prostoru může lišit nejen podle využití prostoru, ale také podle toho, jakou
roli hrají fyziologické, psychologické biologické požadavky pozorovatelů. Takovýto charakter osvětlení vyskytuje například společenských kulturních prostorech
jako jsou divadla, kina, restaurace apod. Požadavky nižší energetickou náročnost osvětlení nelze žádném případě
nadřazovat nad požadavky světelně technické. Příklad odhadu energetické náročnosti umělého osvětlení jako poměru celkové spotřeby objektu určité časové období (např. Při hledání úsporných opatření stanovení jejich
návratnosti důležité určit míru nepřesnosti tohoto odhadu. 3)
