15. října – 17. října 2012 HOTEL DLOUHÉ STRÁNĚKouty nad Desnou. Konference Kurz osvětlovací techniky XXIX je tradičním, jak je jiţ z názvupatrno, 29. setkáním všech, kteří se světelnou technikou pracují, mají k ní co řícta mají ji také rádi.Česká společnost pro osvětlování regionální skupina Ostrava se touto akcí snaţípřispět k pravidelné výměně informací a řešení problémů, které se v oblastiosvětlování během roku vyskytnou.Zaměření konference je tradiční, nicméně jsme se snaţili vyzvednoutnásledující, dle našeho názoru, nejaktuálnější témata:Elektro - certifikace svítidel- napájení nouzového osvětlení- inteligentní systémy řízeníHygiena -faktické poţadavky hygienické sluţby na osvětlení přikolaudačním řízení- měření umělého osvětlení podle nových poţadavkůVeřejné osvětlení- nové pohledy na osvětlování při mezopickém vidění- vyuţití bílého světla- energetické přínosy nových technologiíVnitřní osvětlení- nové normativní poţadavky na osvětlení- řešení jasových poměrů u svítidel osazených zejména LED- stanovení udrţovacího činiteleVenkovní osvětlení- osvětlování venkovních pracovních prostor- rušivé světlo – stanovení environmentálních zón- měření parametrů osvětlení v automobilovém průmysluWorkshop na téma- moţnosti získání dotací na VOZa pořadatele konference přeji všem účastníkům mnoho odborných ispolečenských záţitků.Předseda ČSO Ostravaprof. Ing. Karel Sokanský, CSc.
Vlastní hořák představuje vysokotlakou rtuťovou výbojku
zhotovenou speciálního skla propouštějícího UV-záření.
Tento výboj dále nahřívá danou hlavní elektrodu zároveň zvyšuje teplotu stěny trubice.
370 Kurz osvětlovací techniky XXIX
. Elektrody lze žhavit pomocí přídavného vnějšího
transformátoru snížit tak zapalovací napětí výbojky anebo použít zdroj vyššího napětí, které
zajistí spolehlivý zápal bez vnějšího žhavení. Jedná výrobek f.Obrázek Výbojka směsová
určená pro lékařské kosmetické účely. Elektrody jsou samožhavicí, oba konce každé elektrody mají svůj vlastní
průtav stěny hořáku teprve prostoru vnější baňky jsou spojeny nakrátko.
PHILIPS příkonu 110 obchodním názvem ULTRASOL. Vnější baňka hruškového tvaru naplněna inertním plynem. Jedná
se technicky velmi zajímavý technologicky velmi náročný výrobek. Výboj probíhá v
parách rtuti neonu (pravděpodobně malým obsahem argonu cca 0,5%, který usnadňuje
zapálení výboje mezi elektrodami). Vyrobeno 1930-1935. Konce vlákna jsou mechanicky
zamáčknuty tenkých pásků přibodovaných masivním přívodům. zdrojem UV-záření vlnovou délkou 280-320 nm, které je
vydávané rtuťovým výbojem hořáku zdrojem viditelného zejména infračerveného záření
vydávaného wolframovým vláknem.
Zátav proveden nožku, jejímž stisku jsou zataveny celkem přívody, jeden nich však není
ani elektrickém ani mechanickém kontaktu dalšími součástmi výbojky. Tyto výbojky zachovaly dodnes, zejména zemích Beneluxu při osvětlení dálnic. připojení
napájecího napětí dojde mezi konci zapalovací pomůcky přilehlou hlavní elektrodou k
zapálení doutnavého výboje neonu, který přechází výboje mezi hlavními elektrodami. Rtuť hořáku nachází velkém přebytku, množství několika
set mg. podélné ose výbojky jsou hořáku přitaveny masivní skleněné tyčinky, které fixují polohu
vnitřního systému baňce. Hořák tvar rovné trubice anebo trubice tvaru písmene která na
svých koncích umístěny wolframové elektrody zhotovené jako jednoduché šroubovice pokryté
emisní hmotou bázi oxidu barnatého. Prokopa. koncích těchto háčků
jsou vytvořena očka, jimiž volně prochází wolframové vlákno. tělese horní tyčinky jsou vytvořeny dvě
čočky, jedné nichž vějířovitě zapíchnuto molybdenových háčků. Oranžový výboj neonu tak postupně přechází výboje parách
sodíku jeho typickým, prakticky monochromatickým, žlutým světlem. tvar koule průměru cca 35mm, do
jejíž horní poloviny jsou šikmo shora zataveny wolframové elektrody, nichž nanesena emisní
hmota bázi oxidu barya. Náplň hořáku tvoří sodík neon. Vzájemná poloha obou přívodů
vlákna zajištěna pomocí krátkého skleněného můstku dvěma elektricky oddělenými držáky
přivařenými příslušnému přívodu. Hořák umístěn do
vnější válcové čiré baňky, která vyčerpaná vysoké vakuum, což snižuje tepelné ztráty a
zvyšuje tak její účinnost. V
důsledku toho dochází postupnému vypařování sodíku, který pevné fázi nachází na
stěnách výbojové trubice. Pochází sbírky Ing. Spodní tyčinka přitavena stisku nožky, zatímco horní tyčinka svým
koncem vchází výstupku vytvořeného vrchlíku baňky.
Nízkotlaké sodíkové výbojky mají hořák vyrobený speciálního skla odolného proti
působení sodíku. Účinnost tohoto typu výbojky dosahovala cca 45lm/W při životě
3000hod
