TAJEMSTVÍ atomu ENERGIE BEZ KOUŘE TREZOR NA TISÍC LET SUROVINA NEBO ODPAD PODIVUHODNÉ PAPRSKY TAJEMSTVÍ ENERGIE HMOTY BEZPEČNOST JADERNÝCH ELEKTRÁREN JADERNÁ SYNTÉZA
Autor: ČEZ
Strana 7 z 68
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
době
už znal samovolnou přirozenou přeměnu jed
noho prvku druhý rozpad radia radon.
Používání alfa částic jako „střel“ sebou nese
četné problémy.
Fermiho řešení vypadá nadějně, ale své
nedostatky.
Roku 1930 objevili němečtí vědci Bothe
a Becker mimořádně pronikavé záření vzni
kající při ozařování některých prvků malou
atomovou hmotností (například bóru nebo
berylia) paprsky alfa. Rutherford ostřeloval atomy dusíku čás-
ticemi alfa získal atomy kyslíku. Při tom zjistili, výsled
ný produkt není stálý, ale nějakou dobu vy
zařuje další částice pak rozpadá. (Všimněte kolik vědců
různých národností naší stručné histo
rii vystřídalo vědě hranice neexistují.
Po pečlivém prostudování zpráv objevu
umělé radioaktivity zahájil své pokusy italský
fyzik Enrico Fermi. Daří ovšem
Anglický fyzik Ernest Rutherford, lord Nelson
(1871 -1937).
Na startu
Při stovkách svých pokusů manželé Joliot-
Curieovi jednoho dne bombardovali hliníkový
plíšek částicemi alfa.
Objev umělé radioaktivity odstartoval dlouhou
pouť využívání jaderné energie. Procesy fyzikální přeměny prvků jsou
ovšem tak nákladné, výroba zlata tímto
způsobem opravdu nevyplatila.
Anglickýfyzik James Chadwick (1891 1974). Ještě více klesá prvků vyšší ato
movou hmotností, neboť mají větší počet
elektronů obalu větší kladný náboj jádra. Tím hlavním jejich kladný
náboj. Manželé Frédéric Ire -
ne Joliot-Curieovi (dcera průkopníků manželů
Curieových manželem) zjistili, toto záření
dokáže vyrážet atomová jádra. Pokud jimi ostřelujemejádro atomu, jsou
přitahovány tím zpomalovány záporně nabi
tými elektrony okolo jádra. Krátce nato si
Angličan Chadwick povšiml, tomto
záření jsou přítomny dosud neznámé částice.
fyzice.
Měli tedy nakonec alchymisté pravdu? Měli
a neměli. rozdíl částic alfa nejsou
neutrony vyzařovány přírodních radioaktiv-
.přece odvěký sen alchymistů splnil. Chová
se vlastně jako přirozeně radioaktivní prvek.
Roku 1919 anglický fyzik Ernest Rutherford
uskutečnil umělou přeměnu jednoho prvku na
druhý. Pravdě
podobnost srážky alfa částice jádrem tedy
velmi malá. Měnit prvky (tedy například olovo na
zlato) chemickou cestou asi opravdu nejde roz
hodně dodnes neumíme. Zároveň jsou stejně
(kladně) nabitým jádrem odpuzovány.
Proto při prvních experimentech dařilo pře
měňovat radioaktivní látky jen lehké prvky,
těžší zůstávaly beze změny. Mohou proto hmotě urazit mno
hem delší dráhu než částice alfa mnohem
větší energií. Neutrony
nejsou přitahovány ani odpuzovány elektrony
ani jádrem.
Tak byly objeveny neutrony.) Ten
se pokusil problémy alfa částicemi obejít
a vyvolat umělou radioaktivitu pomocí elek
tricky neutrálních částic neutronů
