Jaderná energie

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

TAJEMSTVÍ atomu ENERGIE BEZ KOUŘE TREZOR NA TISÍC LET SUROVINA NEBO ODPAD PODIVUHODNÉ PAPRSKY TAJEMSTVÍ ENERGIE HMOTY BEZPEČNOST JADERNÝCH ELEKTRÁREN JADERNÁ SYNTÉZA

Autor: ČEZ

Strana 64 z 68

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Bude-li uvažována účinnost pak pro elektrický výkon 000 bude nutné do­ sáhnout výkon reaktoru 500 MW. Laserové reaktory mohly konstruovat pro podstatně menší výkony (od 50 200 MW). 1 62 . Pohled nitra tokamaku žhavé plazma. Očekává také, reaktory prvního typu by byly značně rozměrné výběr lokalit pro jejich umístění obtížnější než reaktorů dru­ hého typu. Ideální velmi výhodné bude vynechat tritium fúzní reakci provozovat pouze na základě deuteria. Elektrický vý­ kon reaktorů tohoto typu uvažuje 000 MW. Lasery 2mohou opakovat pulzy 750krát za sekundu. Vstup­ ní okna terčové komory mají průměr 350 mm. Dnes bychom jistě pro prstenec komory kvůli vysokým teplotám volili molyb­ denové slitiny. bude ovšem vyžadovat ještě další mnohaletou pří­ pravu, protože tímto krokem opět zvýšila nutná teplota reakčním poli. Mezi největší nejznámější světová za­ řízení tohoto typu patří ruská dvacetiprvková FLORA americká SHIVA výkonu 200 TW v jednom pulzu. Přes všechny dosavadní úspěchy, kdy se krůček krůčkem stupeň dosažené teploty zvyšuje, cesta plnému využívání termo­ nukleární energie značně vzdálená. Ideový návrh termonukleární elektrárny dvanácti- laserovým systémem.5 nanosekunda = 10~9sec) mají hladinu výkonu TW. Povaha provozu bude potřebovat ještě do­ datečný zdroj tritia vyráběného lithia ostře­ lováním neutrony. Termonukleární elektrárny Snahou veškerým úsilím výzkumu je v konečné fázi zkonstruovat postavit sku­ tečnou funkční termonukleární elektrárnu. Elektrický proud pak bude vyrábět zcela konvenčním způsobem parogenerátorech. Výhled spuštění první funkční termo­ nukleární elektrárny parogenerátorovým mezistupněm odhaduje první polovinu 21. vyba­ veno osmi laserovými paprsky uprostřed je válcová nádoba terčíkem stlačeného paliva. Kolem této vrstvy bude další ochranný plášť ochranu proti neutronům. I reaktor, dvanáctilaserový systém (zdvojený), 3 kondenzátorové baterie, primární okruh reaktoru, —výměník tepla, sekundární okruh, 7 —strojovna třemi turbosoustrojími (po 1000 MW), rozvodna transformátor velmi vysokého napětí. Náplň D-T (deuterium-tritium) je uzavřena pod vysokým tlakem při nízkých teplotách kapslí pokryta kovovými, plastovými anebo kombinovanými skořáp­ kami. 1 vakuová komora reaktoru, vstup pelet D-T, vstup laserových impulzů dvanácti trubicemi, 4 lithiová ochranná stěna, poréznístěna, vnitřnístěna reaktoru, hlavní tlaková nádoba, hlavní čerpadlo, recirkulační čerpadlo, supersonický kondenzátor, 11- sekundární okruh páry, parní generátor, čerpadlo kondenzátu, pelety D-T. V roce 1984 bylo uvedeno provozu zaří­ zení ANTARES. Výroba palivových terčíků velmi složitá a nákladná. zařízeníje připojeno lasero­ vých zdrojů. Uzavřen měl být plášti naplněném roztavenými solemi fluoridů berylia a lithia. Příprava materiálů tím podstatně zjednodušila zlevnila. století. desetinásobně výkonnější než HELIOS. V případě využití laserových reaktorů není vyloučeno, bude použito hvězdicovité uspo­ řádání laserových systémů. Předpokládá se, případě úspěšného zvýšení účinnosti laserů současných % na použití směsi izotopu bóru vodíku by bylo možné očekávat zvýšení výkonu reaktorů tohoto typu 000 MW. Vinutí magnetů bude provedeno supra­ vodivého materiálu.Uvolněná tepelná energie tomto typu reaktoru bude odvádět prostřednictvím teku­ tého lithia tepelných výměníků. HELIOS může vyvinout energii kJ. dodávaná byla převýšena energií procesu odebíranou. Dnes lze jen těžko předpovědět, jak bude zařízení celá elektrárna vyhlížet jaký typ reaktoru bude použit. Mohly stavět men­ ších městech, průmyslových podnicích anebo i jako pojízdné (mobilní) jednotky. Prvním předpokladem tedy dosáhnout takového stavu syntézy, aby energie procesu Schémajiné varianty termonukleárního laserového reaktoru. Pulzy trvají 0. Dá tedy pouze předpokládat, materiál, který bychom volili dnes, bude použit bu­ doucnosti. V USA pracuje zařízení HELIOS. Energetický zisk plně závislý na výšce teploty dosažené „spalovacím prostoru“ zařízení. Volba bude záležet na mnoha dosud ještě ani dobře známých okolnostech