TAJEMSTVÍ atomu ENERGIE BEZ KOUŘE TREZOR NA TISÍC LET SUROVINA NEBO ODPAD PODIVUHODNÉ PAPRSKY TAJEMSTVÍ ENERGIE HMOTY BEZPEČNOST JADERNÝCH ELEKTRÁREN JADERNÁ SYNTÉZA
Autor: ČEZ
Strana 64 z 68
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
dodávaná byla převýšena energií procesu
odebíranou.Uvolněná tepelná energie tomto typu
reaktoru bude odvádět prostřednictvím teku
tého lithia tepelných výměníků. Energetický zisk plně závislý
na výšce teploty dosažené „spalovacím
prostoru“ zařízení.
Výroba palivových terčíků velmi složitá
a nákladná.
I reaktor, dvanáctilaserový systém (zdvojený),
3 kondenzátorové baterie, primární okruh
reaktoru, —výměník tepla, sekundární okruh,
7 —strojovna třemi turbosoustrojími (po 1000
MW), rozvodna transformátor velmi vysokého
napětí. Elektrický vý
kon reaktorů tohoto typu uvažuje 000
MW. Dnes bychom jistě pro prstenec
komory kvůli vysokým teplotám volili molyb
denové slitiny.
1
62
.
Přes všechny dosavadní úspěchy, kdy se
krůček krůčkem stupeň dosažené teploty
zvyšuje, cesta plnému využívání termo
nukleární energie značně vzdálená.
Mezi největší nejznámější světová za
řízení tohoto typu patří ruská dvacetiprvková
FLORA americká SHIVA výkonu 200 TW
v jednom pulzu.
Termonukleární elektrárny
Snahou veškerým úsilím výzkumu je
v konečné fázi zkonstruovat postavit sku
tečnou funkční termonukleární elektrárnu. vyba
veno osmi laserovými paprsky uprostřed je
válcová nádoba terčíkem stlačeného paliva.
Prvním předpokladem tedy dosáhnout
takového stavu syntézy, aby energie procesu
Schémajiné varianty termonukleárního laserového reaktoru. Volba bude záležet na
mnoha dosud ještě ani dobře známých
okolnostech. desetinásobně výkonnější
než HELIOS.
Dnes lze jen těžko předpovědět, jak bude
zařízení celá elektrárna vyhlížet jaký typ
reaktoru bude použit. zařízeníje připojeno lasero
vých zdrojů.
Lasery 2mohou opakovat pulzy 750krát za
sekundu.
Bude-li uvažována účinnost pak pro
elektrický výkon 000 bude nutné do
sáhnout výkon reaktoru 500 MW. bude
ovšem vyžadovat ještě další mnohaletou pří
pravu, protože tímto krokem opět zvýšila
nutná teplota reakčním poli.
Vinutí magnetů bude provedeno supra
vodivého materiálu. Laserové reaktory mohly
konstruovat pro podstatně menší výkony (od
50 200 MW).
Očekává také, reaktory prvního typu
by byly značně rozměrné výběr lokalit pro
jejich umístění obtížnější než reaktorů dru
hého typu. Ideální velmi výhodné bude vynechat
tritium fúzní reakci provozovat pouze na
základě deuteria.
Ideový návrh termonukleární elektrárny dvanácti-
laserovým systémem.
Pulzy trvají 0.
V roce 1984 bylo uvedeno provozu zaří
zení ANTARES. Vstup
ní okna terčové komory mají průměr 350 mm.
Povaha provozu bude potřebovat ještě do
datečný zdroj tritia vyráběného lithia ostře
lováním neutrony. Kolem této vrstvy bude další ochranný
plášť ochranu proti neutronům. Náplň D-T (deuterium-tritium) je
uzavřena pod vysokým tlakem při nízkých
teplotách kapslí pokryta kovovými,
plastovými anebo kombinovanými skořáp
kami. Uzavřen měl být plášti
naplněném roztavenými solemi fluoridů berylia
a lithia. Příprava materiálů tím
podstatně zjednodušila zlevnila.
Dá tedy pouze předpokládat, materiál,
který bychom volili dnes, bude použit bu
doucnosti. Mohly stavět men
ších městech, průmyslových podnicích anebo
i jako pojízdné (mobilní) jednotky.
1 vakuová komora reaktoru, vstup pelet D-T, vstup laserových impulzů dvanácti trubicemi,
4 lithiová ochranná stěna, poréznístěna, vnitřnístěna reaktoru, hlavní tlaková nádoba, hlavní
čerpadlo, recirkulační čerpadlo, supersonický kondenzátor, 11- sekundární okruh páry, parní
generátor, čerpadlo kondenzátu, pelety D-T.5 nanosekunda
= 10~9sec) mají hladinu výkonu TW.
Pohled nitra tokamaku žhavé plazma.
V USA pracuje zařízení HELIOS. Elektrický
proud pak bude vyrábět zcela konvenčním
způsobem parogenerátorech.
V případě využití laserových reaktorů není
vyloučeno, bude použito hvězdicovité uspo
řádání laserových systémů.
HELIOS může vyvinout energii kJ.
Výhled spuštění první funkční termo
nukleární elektrárny parogenerátorovým
mezistupněm odhaduje první polovinu
21. století.
Předpokládá se, případě úspěšného
zvýšení účinnosti laserů současných %
na použití směsi izotopu bóru vodíku
by bylo možné očekávat zvýšení výkonu
reaktorů tohoto typu 000 MW
