Jaderná energie

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

TAJEMSTVÍ atomu ENERGIE BEZ KOUŘE TREZOR NA TISÍC LET SUROVINA NEBO ODPAD PODIVUHODNÉ PAPRSKY TAJEMSTVÍ ENERGIE HMOTY BEZPEČNOST JADERNÝCH ELEKTRÁREN JADERNÁ SYNTÉZA

Autor: ČEZ

Strana 48 z 68

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Využití klidové energie je 100% ! Proces anihilace hmoty antihmoty jeví z hlediska efektivnosti jako ideální zdroj ener­ gie. aktivační energie Počátečním podnětem pro štěpení, „klepnutím“ jádra, může být např. Podobně ijádro atomu může­ me určitým omezením považovat kapku jaderné kapaliny. O typu reakce pak rozhodne energie reakce Q (ma+ mb- —md) c2, která vyjadřuje rozdíl součtu klidových energií částic vstu­ pujících reakce součtu klidových energií produktů reakce. Případy ad) jsou modely reakcí endotermických. Pro některá těžšíjádra stačí pro aktivaci štěpení energie získaná zachyce­ ním neutronu. Hovořili jsme reakcích, při kterých se uvolňuje energie. Pokud <2= nazýváme takovou reakci pružným procesem, při němž hmotnosti částic před reakci zůstávají stejné. Uvolněná energie úměrná úbytku klidové hmotnosti při reakci. interakce jádra neutronem. Např. pro Z2/A (Th E^~ MeV, pro Z2/A (prvek 120) Me Jádra, pro která Z2/A 45, nemohou exis­ tovat, neboť taková jádra vytvoření ihned samovolně rozštěpí. tomu, aby hořelo uhlí, ho musíme zapálit dodat počáteční impulz pro rozběh reakce. Setká-li částice antičásticf, navzájem za­ nikají uvolnění příslušného množství ener­ gie. Během štěpení původně kulové jádro deformuje, zvětšuje svůj povrch a proti silám povrchového napětí musí konat práci. Vpřípadě a) je znázorněn vznik stabilního útvaru snížením potenciální energie jeho částí, vpřípadě rozdělením složeného útvaru vzniknou dvě stabilnější části opět snížením jejich potenciální energie. 46 . Tyto dva modely představují schéma reakcí exotennických. Energetické změny, kteréprobíhajípři těchto reakcích, můžeme znázornit mechanickém modelu. Při procesu e++ e~—> celá klidová hmotnost pozitronu elektronu změní na 2 fotony záření gama. Obrovská energie nutná pro umě­ lé získání antičástic. Pro nastartováníjaderné synté­ zy musí jádra překonat bariéru odpudivých elektromagnetických sil. Tímto způsobem můžeme vysvětlit rozdíl v charakteru štěpení izotopů uranu 215U 238U. Jestliže jde reakci exotermickou, jestliže jedná reak­ ci endotermickou. Nakonec se kapka zaškrtí, elektrostatické odpuzování nabyde převahy nad silami povrchového na­ pětí oddělí obě části jádra, které sebe rozletí velkou rychlostí asi 000 . Současně pomalu klesá odpuzování elek­ trickými silami mezi protony jádra. „Výhřevnost“ anihilačního paliva 100 až OOOkrát větší než jaderného paliva (ště­ pení, syntéza). Zapišme jadernou reakci jednoduše jako a kde jsou částice jádra do reakce vstupující jsou produkty reakce.s1, Proto štěpení bude probíhat pouze tehdy, jestliže já­ dru dodáme energii větší, než bariéra štěpe­ ní (způsobená vlivem povrchové energie) tzv. zkušenosti víme, že kapka rtuti rozdělí, jestliže překonáme síly povrchového napětí, např.reakce exotermická reakce endotermická a c/ energie reakce b/ d/ Schéma exotennických endotermických reakcí. Začneme kapkou rtuti. Podobně tomu pro reakci štěpení uranu. klepnutím skle­ něnou tyčinkou. Neutron je zvláště výhodný, neboť nenese elektrický ná­ boj nemusí překonávat bariéru odpudivých elektrických sil protonů tak jako nabité části­ ce. Takové reakce nazýváme exotermické. Bariéra štěpení klesá zvyšující ne­ stabilitou jader, která vyjádřena parametrem štěpení Z2/A: pro Z2/A (Au Pb) MeV. Dodaná energie je úměrná zvýšení klidové hmotnosti při reakci. Pro energetické využití musíme reakci štěpení urychlit. Opačné reakce, při kterých musíme energii dodávat, se nazývají endotermické. druhé straně však nemá ani­ hilace elementárních částic jako zdroj energie praktický význam, neboť pro vytvoření pod­ mínek, při kterých může probíhat, zapotřebí vynaložit daleko více energie, než uvolní při anihilaci. Samovolně uran štěpí s obrovským poločasem rozpadu asi 1016let. Ne každá exotermická reakce však probíhá samovolně