TAJEMSTVÍ atomu ENERGIE BEZ KOUŘE TREZOR NA TISÍC LET SUROVINA NEBO ODPAD PODIVUHODNÉ PAPRSKY TAJEMSTVÍ ENERGIE HMOTY BEZPEČNOST JADERNÝCH ELEKTRÁREN JADERNÁ SYNTÉZA
Autor: ČEZ
Strana 30 z 68
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
důsledku tepelné roztaž-
nosti hornin chemického působení síry se
průměr vrtného otvoru dole zvětší, celý slou
pec nahromaděného odpadu začne posouvat
dolů. 1978 byl uveden provozu první
průmyslový závod vitrifikaci odpadů Mar-
coule Francii, 1987 Celjabinsku
v Sovětském svazu, 1989 druhý závod ve
Francii Cap Hague 1990 Wind-
scale Velké Británii.
Projekt APT
Pod touto zkratkou skrývá nejmodernější
koncepce zneškodňování vysokoaktivních od
padů překladu tato zkratka znamená pře
měnu odpadu pomocí urychlovače. Pro ještě lepší
tepelnou vodivost zkoušejí kapky skla oba
lovat kovem roztaveným olovem nebo hliní
kem.
Ukládání síry
Vedle dnes „klasických“ projektů uklá
dání vyhořelého paliva vysokoaktivních od
padů, vznikl roce 1990 Rusku zajímavý
projekt ukládání odpadu hlubokých, pě-
tikilometrových vrtů, vyplněných nízkotavitel-
ným vodě nerozpustným materiálem, nej
lépe sírou. Působením
neutronů urychlovače vysoce radioaktivní
prvky dlouhým poločasem rozpadu mohou
přeměňovat krátkodobé nebo dokonce na
neradioaktivní... Bude-li tento reaktor schopen přeměnit
99 svých zplodin, získáme téměř neomeze
ný zdroj energie, takřka bez odpadu. Odpad pomalu klesá hlubin jeho
Zneškodněníjaderných odpadu hlubinném vrtu síře..
Od října 1985 září 1991 byl provozu
vitrifikační provoz Mole Belgii, nyní pod
stupuje modernizaci. USA tři vitrifikační projekty růz
ných stadiích vývoje, toho dva jsou určeny
pro likvidaci zbrojních pracovišť. Ten formě
taveniny fluoridem LiBeF2 nebo roztoku
s těžkou vodou. Čína chce pře
vzít belgickou technologii, Japonsko zkouší
zařízení americkou technologií, které mělo
vyrobit asi 140 sudů vitrifikovaného odpadu
za rok..
Metodu vyvinuli vědci výzkumné labora
toře Los Alamos USA, jako vedlejší využití
silných urychlovačů určených původně pro
hvězdné války. Kdyby se
urychlovač instaloval areálu jaderné elekt
rárny, mohl skončení její životnosti li
kvidovat vyhořelé jaderné palivo dál vyrábět
elektřinu stávajícím elektrárenském zaříze
ní.přepracování, nebo přímo samotného vyhoře
lého paliva, panuje mezi odborníky shoda. Tyto závody dokážou
zpracovat všechny odpady, které při přepraco
vání paliva vznikají. Thorium čtyřicátý nejčastější pr
vek zemské kůře.
Nová elektrárna ani nevyžaduje taková bezpeč
nostní opatření jako klasická jaderná elektrár-
bazén vyhořelým palivem
4 let
na, neboť teplo nevzniká řetězovou štěpnou
reakcí. tomto typu elektrárny lze stejným
způsobem jako vyhořelé palivo „spalovat“ také
thorium. Zkoušejí fosfátosili-
káty. Při
transmutaci radioaktivních prvků vyvíjí vel
ké teplo, takže takovéto zařízení dalo vy
užít pro výrobu elektrické energie. Teplota tavení síryje 113 ajejí tepel
ná vodivostje asi desetkrát nižší než tepelná vo
divost hornin. Zeskelněné odpady mají vysokou odol
nost vůči vyluhování vodou, dobrou tepelnou
vodivost mechanickou pevnost.
28
.1
I
křemičitanové sklo.. Jaderný odpad zvýší teplotu dna
vrtu asi 500 °C. Proces vitri
fikace radioaktivních odpadů byl zvládnut i
v Ústavu jaderného výzkumu Řeži.
Navrženy jsou již speciální metody převedení
odpadu neaktivní materiál pomocí urychlo-
Vitrifikace
Vysokoaktivní kapalné odpady upravují
převedením stabilní materiál sklo.
Potřebné silné urychlovače jsou velmi ná
kladná zařízení potrvá jistě několik let, než
budeme moci tuto převratnou technologii uvést
do provozu.. Další země mají projek
ty vlastní vitrifikační závody.
m ’
1
i
. Velký lineární urychlovač pro
tonů terčíku vhodného materiálu (roztave
né olovo) vyrazí neutrony, kterým se
ostřeluje radioaktivní odpad. od
stranění vody odpadu přidají sklotvorné
přísady běžnou sklářskou technikou při asi
1 200 vytaví křemičitanové nebo boro-
smesovam
sklotvorných
přísad
s pevným
odpadem,
tavení skla
a odlévání
do kontejnerů
Schéma vitrifikace vysokoaktivních odpadů. Vznikne „kapka“ teplotě 800 °C,
síra vytvoří oxidy železa okolních hornin
pyrit. Přitom vzniknou buď látky
s krátkým poločasem rozpadu, které stačí ulo
žit jako odpad jen let, což pod
statně méně problematické, než desetitisíce
let, nebo dokonce látky neradioaktivní. však krásnou ukázkou toho, že
problémy, které nám dnes zdají obtížné,
mohou být zítra díky novým vědeckým obje
vům elegantně vyřešeny.. Bu
dou ukládat kontejnerů odolných proti ko
rozi nimi umělých dutin 300 000 m
pod zem hlubokých geologických formacích. Přitom gramů thoria
lze uvolnit tolik energie jako spálením tun
uhlí. Využilo tak nejen to, dnes na
zýváme odpadem, ale všechna ostatní zaříze
ní elektrárny včetně turbín, chladicích věží atd. Odpad hermetických pouzdrech
se spustí vrtu, kde teplem, které vyvíjí, roz
taví síru
