Jaderná energie

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

TAJEMSTVÍ atomu ENERGIE BEZ KOUŘE TREZOR NA TISÍC LET SUROVINA NEBO ODPAD PODIVUHODNÉ PAPRSKY TAJEMSTVÍ ENERGIE HMOTY BEZPEČNOST JADERNÝCH ELEKTRÁREN JADERNÁ SYNTÉZA

Autor: ČEZ

Strana 30 z 68

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Bu­ dou ukládat kontejnerů odolných proti ko­ rozi nimi umělých dutin 300 000 m pod zem hlubokých geologických formacích. Další země mají projek­ ty vlastní vitrifikační závody. tomto typu elektrárny lze stejným způsobem jako vyhořelé palivo „spalovat“ také thorium. Zeskelněné odpady mají vysokou odol­ nost vůči vyluhování vodou, dobrou tepelnou vodivost mechanickou pevnost... 28 . Přitom vzniknou buď látky s krátkým poločasem rozpadu, které stačí ulo­ žit jako odpad jen let, což pod­ statně méně problematické, než desetitisíce let, nebo dokonce látky neradioaktivní. Jaderný odpad zvýší teplotu dna vrtu asi 500 °C. Pro ještě lepší tepelnou vodivost zkoušejí kapky skla oba­ lovat kovem roztaveným olovem nebo hliní­ kem. Ukládání síry Vedle dnes „klasických“ projektů uklá­ dání vyhořelého paliva vysokoaktivních od­ padů, vznikl roce 1990 Rusku zajímavý projekt ukládání odpadu hlubokých, pě- tikilometrových vrtů, vyplněných nízkotavitel- ným vodě nerozpustným materiálem, nej­ lépe sírou. Odpad pomalu klesá hlubin jeho Zneškodněníjaderných odpadu hlubinném vrtu síře. Teplota tavení síryje 113 ajejí tepel­ ná vodivostje asi desetkrát nižší než tepelná vo­ divost hornin. Zkoušejí fosfátosili- káty. Proces vitri­ fikace radioaktivních odpadů byl zvládnut i v Ústavu jaderného výzkumu Řeži. důsledku tepelné roztaž- nosti hornin chemického působení síry se průměr vrtného otvoru dole zvětší, celý slou­ pec nahromaděného odpadu začne posouvat dolů. USA tři vitrifikační projekty růz­ ných stadiích vývoje, toho dva jsou určeny pro likvidaci zbrojních pracovišť. Přitom gramů thoria lze uvolnit tolik energie jako spálením tun uhlí. m ’ 1 i .. Bude-li tento reaktor schopen přeměnit 99 svých zplodin, získáme téměř neomeze­ ný zdroj energie, takřka bez odpadu.přepracování, nebo přímo samotného vyhoře­ lého paliva, panuje mezi odborníky shoda.. Kdyby se urychlovač instaloval areálu jaderné elekt­ rárny, mohl skončení její životnosti li­ kvidovat vyhořelé jaderné palivo dál vyrábět elektřinu stávajícím elektrárenském zaříze­ ní. Ten formě taveniny fluoridem LiBeF2 nebo roztoku s těžkou vodou.. Působením neutronů urychlovače vysoce radioaktivní prvky dlouhým poločasem rozpadu mohou přeměňovat krátkodobé nebo dokonce na neradioaktivní. Při transmutaci radioaktivních prvků vyvíjí vel­ ké teplo, takže takovéto zařízení dalo vy­ užít pro výrobu elektrické energie. Potřebné silné urychlovače jsou velmi ná­ kladná zařízení potrvá jistě několik let, než budeme moci tuto převratnou technologii uvést do provozu. Využilo tak nejen to, dnes na­ zýváme odpadem, ale všechna ostatní zaříze­ ní elektrárny včetně turbín, chladicích věží atd. Odpad hermetických pouzdrech se spustí vrtu, kde teplem, které vyvíjí, roz­ taví síru. Projekt APT Pod touto zkratkou skrývá nejmodernější koncepce zneškodňování vysokoaktivních od­ padů překladu tato zkratka znamená pře­ měnu odpadu pomocí urychlovače. však krásnou ukázkou toho, že problémy, které nám dnes zdají obtížné, mohou být zítra díky novým vědeckým obje­ vům elegantně vyřešeny.. Čína chce pře­ vzít belgickou technologii, Japonsko zkouší zařízení americkou technologií, které mělo vyrobit asi 140 sudů vitrifikovaného odpadu za rok.. od­ stranění vody odpadu přidají sklotvorné přísady běžnou sklářskou technikou při asi 1 200 vytaví křemičitanové nebo boro- smesovam sklotvorných přísad s pevným odpadem, tavení skla a odlévání do kontejnerů Schéma vitrifikace vysokoaktivních odpadů. Od října 1985 září 1991 byl provozu vitrifikační provoz Mole Belgii, nyní pod­ stupuje modernizaci. Nová elektrárna ani nevyžaduje taková bezpeč­ nostní opatření jako klasická jaderná elektrár- bazén vyhořelým palivem 4 let na, neboť teplo nevzniká řetězovou štěpnou reakcí. Thorium čtyřicátý nejčastější pr­ vek zemské kůře. Velký lineární urychlovač pro­ tonů terčíku vhodného materiálu (roztave­ né olovo) vyrazí neutrony, kterým se ostřeluje radioaktivní odpad. Tyto závody dokážou zpracovat všechny odpady, které při přepraco­ vání paliva vznikají. Vznikne „kapka“ teplotě 800 °C, síra vytvoří oxidy železa okolních hornin pyrit. 1978 byl uveden provozu první průmyslový závod vitrifikaci odpadů Mar- coule Francii, 1987 Celjabinsku v Sovětském svazu, 1989 druhý závod ve Francii Cap Hague 1990 Wind- scale Velké Británii. Metodu vyvinuli vědci výzkumné labora­ toře Los Alamos USA, jako vedlejší využití silných urychlovačů určených původně pro hvězdné války. Navrženy jsou již speciální metody převedení odpadu neaktivní materiál pomocí urychlo- Vitrifikace Vysokoaktivní kapalné odpady upravují převedením stabilní materiál sklo.1 I křemičitanové sklo