TAJEMSTVÍ atomu ENERGIE BEZ KOUŘE TREZOR NA TISÍC LET SUROVINA NEBO ODPAD PODIVUHODNÉ PAPRSKY TAJEMSTVÍ ENERGIE HMOTY BEZPEČNOST JADERNÝCH ELEKTRÁREN JADERNÁ SYNTÉZA
Autor: ČEZ
Strana 27 z 68
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Je např. Část vyhoře
lého paliva přepracovává zpět klasické
jaderné palivo. Ostatní štěpné produkty,
které dnes považujeme odpad, tedy před
stavují jen asi 200 kg. platina, ruthenium, rhodium, pala-
dium, stříbro, prvky vzácných zemin atd. světě hlubinná úlo
žiště již budují existují projekty nové za
jímavé metody. nejbezpečnější způ
sob,jak ním naložit. Vyhořelé palivo,
správněji použité palivo, bývá považováno za
odpad, ale již dnes jasné, tento odpad se
brzy může stát cenným zdrojem surovin nebo
palivem pro jiný typ elektrárny. Vyhořelé články reaktoru vyjmou
a pod hladinou vody kanálem převezou do
25
.Surovina
nebo odpad
Marie Dufková
V palivu jaderných elektráren štěpnou reakcí
vzniká řada prvků, říci, skoro celá
Mendělejevova tabulka. Palivové články reaktoru
musely vydržet teploty kolem 300 tlak přes
12 MPa, snadno tedy odolají mnohem mír
nějším podmínkám při skladování další mani
pulaci. Hlavní podíl radioak
tivity nesou mezi těmito štěpnými produkty
cesium l37Cs stroncium 90Sr, oba poločasem
rozpadu kolem let. důsledku radio
aktivního rozpadu vyhořelé palivo postupně
ztrácí radioaktivitu četné radioizotopy pře
cházejí neaktivní prvky, jejichž oddělení
z odpadu budoucnu mohlo být zajímavé.
Palivo vyňaté reaktoru obsahuje stále ještě
95 nespotřebovaného uranu, toho
I štžpitelného 235U štěpitelného izo
topu plutonia 239Pu. Sama příroda nám však
podává důkaz, zcela postačuje nej
přirozenější nich hornina.
Co obsahuje vyhořelé palivo
Vyhořelé palivo jaderných reaktorů tvoří
méně než objemu všech jaderných odpa
dů světě, avšak obsahuje přes veškeré
radioaktivity.
Jak ním zachází
Palivové články pro tlakovodní reaktory jsou
pokryty obalem vysoce odolné slitiny zir-
konia, kteráje mnohem odolnější než například
nerezavějící ocel. Vysokoaktivní odpady, které
zbydou přepracování vyhořelého jaderné
ho paliva, nebo samotné vyhořelé palivo, kte
ré (zatím) nebude nijak zpracovávat, uloží
hluboko pod zem. Před únikem radioaktivních
látek biosféry chrání několikanásobné
důmyslné bariéry. Jeden reaktor výkonem kolem
1 000 produkuje ročně kolem tun vy
hořelého paliva. Protože palivo vysokou
hustotu, představuje objem jen asi 1,5 m3
