|
Kategorie: Leták / Datasheet |
Tento dokument chci!
Velmi dlouhá životnost - 16.000 hodin Celková úspora okolo 50 % Lepší podání barev než u klasických zářivek Snadná výměna za stávající zářivky Šetrné k životnímu prostředí Žádné blikání Okamžitý start, opětovné zapnutí neškodíNejnovější tube-in-tube (zářivka v zářivce) technologie umožňuje zářivce fungovat efektivně, úsporně a při nízké provozní teplotě. Použitá technologie zajišťuje pracovní frekvenci vyšší než 40 kHz, a předchází tak případným zdravotním problémům způsobeným blikajícím osvětlením. Dlouhá životnost eko-zářivek kromě nižších nákladů na energie sníží náklady na obměnu zářivek. Jejich instalace je navíc velmi jednoduchá, stačí jen vyjmout původní běžnou zářivku a startér a nahradit je zářivkou EkoTube. Díky použitému materiálu se může EkoTube pochlubit excelentním podáním barev.
Pohybují oční koulí tak, aby obraz dopadal sítnici žluté skvrně. Čípky —asi milionů buněk umožňujících barevné vidění (modrá, zelená červená).
P říd Spojivka (tunica conjuctiva) —slizniční blána sytě růžové barvy, která ohybem přechází oční kouli kryje zpředu bělimu okraj rohovky. Sklivec (corpus vitreum) —rosolovitá průhledná hmota, která vyplňuje většinu vnitřního prostoru oční koule. inervována, ale není prostoupena cévami. Odtékají slzného váčku vnitřní stranou oka dále slzovodem dutiny nosní. Nenacházejí žluté skvrně. Prostor mezi spojivkou víček oční koulí nazývá spojivkový vak. povrchu četné výběžky, něž tenkými vlákny zavěšena čočka. Kruhový otvor uprostřed duhovky nazývá zornice (zřítelnice, pupila). Zornice (pupila) kruhový otvor uprostřed duhovky. Vitamín zde váže tři různé opsiny (citlivost červené, zelené modré světlo). krve protékající vlásečnicemi řasnatého tělíska filtrací tvoří komorová voda, která vyživuje bezcévnaté části oka udržuje jeho tvar. Slepá skvrna —místo kde vystupuje oční koule zrakový nerv, bez tyčinek čípků. Vymývají spojivku jsou roztírány rohovce. Čočka (lens) silný orgán zavěšený řasnatém tělísku. Slzná žláza —orgán uložený dutině očnicové nad oční koulí. Čočka průhledná dvojvypuklá (bikonvexní) spojka více zakřivenou zadní plochou. Špatné zakřivení rohovky způsobuje onemocnění zvané astigmatismus. Jsou citlivější světlo, čímž umožňují vidění šera. Stahy svalstva mění zakřivení svalstva, což způsobuje potřebnou akomodaci (zakřivení) čočky. Jsou umístěny jednak gangliové bipolární nervové buňky jednak vlastní smyslové buňky sítnice tyčinky čípky. Otevírá větším počtem vývodů spojivkového vaku. Sítnice (retina) —jem několikavrstevná blána silná asi 0,2 —0,4 mm. Tloušťka pohybuje kolem 0,3 zaujímá 4/5 povrchu oční koule. vyklenutější než bělim (má podobu hodinového sklíčka). Vpředu přechází řasnaté tělísko.Lidské oko
30
• Bělima (sclera) —tuhá, bílá vazivová blána dětí namodralá, stáří zažloutlá kapének tuku). Slouží zvlhčování přední stěny oka ochraně před infekcí. Rohovka (cornea) —orgán přední části oka. Duhovka (iris) —má tvar kruhového terčíku hladkého svalstva. Řasnaté tělísko (corpus ciliare) —paprsčitě uspořádaný val hladké svaloviny. Její funkcí lámat paprsky tak, aby sbíhaly sítnici, čímž napomáhá přesnému vidění. Horní dolní víčko —volné okraje jsou opatřeny řasami, jejichž pochvy ústí mazové žlázy (zánět nazývá ječné zrno může být značně bolestivý) Okohybné svaly —celkem svalů příčně pruhované svaloviny.
. Jejich činnost umožňuje oční purpur —rodopsin (vitamín bílkovina opsin). Pozorovatel může vidět svůj obraz. žlutá skvrna (místo nejostřejšího vidění). duhovce jsou pigmentové buňky, jejichž množství hloubka uložení určují její barvu (modré mají pigmentu nejméně, hnědé černé nejvíce). Její sekret —slzy (lacrimae) —obsahují chlorid sodný lysozym. Paprsčitě nebo kruhovitě uspořádaná svalovina rozšiřuje nebo zužuje zornici. Při dotyku rohovky vybavuje nepodmíněný reflex —sevření víček. Nerovnoměrnost tahu jednotlivých svalů způsobuje šilhání. Tyčinky —asi 130 milionů buněk, které rozlišují pouze odstíny šedi. bělimy upínají okohybné svaly, vzadu prostupuje zrakový nerv vpředu přechází rohovku. Živnatka/Cévnatka (uvea) obsahuje velké množství cév pigmentových buněk, hnědočervenou barvu zadní části tvořena cévnatkou (choroidea). Největší nakupení čípků asi slepé skvrny mírně vkleslém místě sítnice, tzv. Tato pigmentová vrstva zabraňuje, aby paprsky vnikaly oka jinudy než zornicí
