Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Takovýto proud slove proudem střídavým lze jej odbírati drá
těné smyčky zařízením, patrným obr. síla, slove induktor, armatura
nebo kotva. sílu tohoho proudu periodickou
křivkou poli úplně stejnorodém sinusoida), jejíž amplituda jest
úměrná maximální elm. Místo magnetů mohou otáčeti též
cívky.
Podle toho, jaký vnější vodič, může býti intensita posunuta ve
fázi proti elm.). 73. síla indukovaná minimální (nullovou) hodnotu době
t maximální hodnotu (střídavě různého označení)
v době . Část stroje, níž indukuje elm. 73.6). síla periodickou
funkcí času. 1857 užil jako armatury dlouhé cívky, níž dráty
jsou navinuty výřezu směru osy cívky.
Stroje magnetoelektrické (<generátory) sestrojeny byly již 1832. Konce drátů jsou
připojeny sběracím kroužkům isolovaně umístěným hřídeli ;
k nim přitlačují kartáčky nich odvádí vnějšího
vedení proud, jehož intensita stejně jako elm. 74. Tohoto stroje zvaného Sie-
. Tato cívka otáčí mezi póly
několika podkovovitých magnetů vedle sebe postavených tak, tvoří rozměrnou
podkovu, která obklopuje cívku celé délce. Elm.toku. Elm.
Graficky lze znázorniti elm. Zařízení takové slove
hommutátor nebo kollektor.
Prvním strojem toho druhu byl stroj němž cívkám pevné
stojícím střídavě přibližovaly oddalovaly trvalé magnety. síla indukovaného proudu
se zvětší, navine-li drát železné jádro více závitech. síle (obr. síle (na př. stroji i-
o magnetická podkova nad dvěma cívkami železným
jádrem indukovala nich proud. drátěné smyčce indukuje sice proud
střídavý stejně jako dříve, ale vnějšího proudovodu přichází proud
stejnosměrný, jehož intensita periodicky stoupá nully maximu a
opět klesá nulle (obr.
Proud střídavý lze přeměniti stejnosměrný tím, oba konce
drátu vedou jedinému kovovému prstenci (obr. Vznik střídavého proudu.
Obr. je-li vedení zapiata samoindukční cívka). Nullové hodnoty nabývá proud, dotýká-li
se kartáček isolující vrstvy kollektoru. a), jenž
isolující vložkou rozdělen dvě polovice. ?>
