Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Obr.6). a), jenž
isolující vložkou rozdělen dvě polovice. Tato cívka otáčí mezi póly
několika podkovovitých magnetů vedle sebe postavených tak, tvoří rozměrnou
podkovu, která obklopuje cívku celé délce. Nullové hodnoty nabývá proud, dotýká-li
se kartáček isolující vrstvy kollektoru. Místo magnetů mohou otáčeti též
cívky. 73. Vznik střídavého proudu. síla periodickou
funkcí času. 74. 1857 užil jako armatury dlouhé cívky, níž dráty
jsou navinuty výřezu směru osy cívky. sílu tohoho proudu periodickou
křivkou poli úplně stejnorodém sinusoida), jejíž amplituda jest
úměrná maximální elm. síle (na př. síla, slove induktor, armatura
nebo kotva. Část stroje, níž indukuje elm.
Takovýto proud slove proudem střídavým lze jej odbírati drá
těné smyčky zařízením, patrným obr.
Podle toho, jaký vnější vodič, může býti intensita posunuta ve
fázi proti elm.toku. Zařízení takové slove
hommutátor nebo kollektor.
Prvním strojem toho druhu byl stroj němž cívkám pevné
stojícím střídavě přibližovaly oddalovaly trvalé magnety.
Proud střídavý lze přeměniti stejnosměrný tím, oba konce
drátu vedou jedinému kovovému prstenci (obr. síle (obr.
Stroje magnetoelektrické (<generátory) sestrojeny byly již 1832. drátěné smyčce indukuje sice proud
střídavý stejně jako dříve, ale vnějšího proudovodu přichází proud
stejnosměrný, jehož intensita periodicky stoupá nully maximu a
opět klesá nulle (obr. Elm. 73. síla indukovaná minimální (nullovou) hodnotu době
t maximální hodnotu (střídavě různého označení)
v době .
Graficky lze znázorniti elm. je-li vedení zapiata samoindukční cívka). Elm.). Tohoto stroje zvaného Sie-
. ?>. stroji i-
o magnetická podkova nad dvěma cívkami železným
jádrem indukovala nich proud. Konce drátů jsou
připojeny sběracím kroužkům isolovaně umístěným hřídeli ;
k nim přitlačují kartáčky nich odvádí vnějšího
vedení proud, jehož intensita stejně jako elm. síla indukovaného proudu
se zvětší, navine-li drát železné jádro více závitech
