Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Budiž (obr. 44. Zvětší-li odpor vedení
o 3-2 ohrnu, klesne úchvlka 22° 20'. proudovodu zdroje elm. Připojíme-li však svorkám
ampermetru vedlejší spojení (neboli shunt) takového odporu rt, aby
jím procházelo prochází ampermetrem odporu pouze Podle
vět odvozených musí r%. 45.
Vodiči spojují vedle sebe často tehdy, chceme-li silného proudu
míti jedné větvi proud intensity menší. Výměnou vedlejšího spojení možno'
meniti citlivost ampermetru galvanometru.
Proudovod batterie připojen koncům kovových tyčí, mezi
nimiž vedle sebe vložena řada stejných žárovek.) ampermetr,. Rozvětvení proudu.. Zapne-li klíčem jedna,
žárovka, prochází nerozvětveným proudovodem žárovkou proud inten
sity Zapneme-li žárovky, proud rozvětven každé větvi má
intensitu nerozvětvenou částí prochází tedy intensitě 2J. síle voltů zapiata tangen
tová bussola, jež ukazuje úchylku 28° 30'.
je-li napětí mezi tyčemi stejné.(Zákon Kirch-
hoffův 1847.
.
jest 1/R1 1/R2.)
Mezi body budiž napětí podle Ohmová zákona =
J čili Celkový odpor obou vodičů vedle
X 2
sebe spojených budiž tedy rovnic plyne ejR r
= e/R1, «/2 e/JSjj; dosadíme-li tyto hodnoty zákona Kirchhoffova.
jehož stupnice sahá třeba pouze am,peru-, nelze jím tudíž měřiti přímc*
intensitu proudu větší než ampér. Obr.). 44. Čím více-
žárovek vepne proudu, tím větší intensita proudu nerozvětveného,.
Je tedy při spojení vodičů vedle sebe vodivost a
s kdežto při spojení
za sebou odpor
l .
C i|i 111 \
B
Js Rz
(^) <é) <^> <§>
V Y
A R
Obr. Pro větví jest obecně: 1/R 1/Rn. 43. Rheostat žárovkový. Jaký redukční faktor bussolv?
— (1-111).
Úlohy.
Bozvětvení proudu jest užito žárovkového rheoslatu (obr
