Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Je tedy při spojení vodičů vedle sebe vodivost a
s kdežto při spojení
za sebou odpor
l . Rheostat žárovkový.
Úlohy. Obr. Připojíme-li však svorkám
ampermetru vedlejší spojení (neboli shunt) takového odporu rt, aby
jím procházelo prochází ampermetrem odporu pouze Podle
vět odvozených musí r%. Zvětší-li odpor vedení
o 3-2 ohrnu, klesne úchvlka 22° 20'.
je-li napětí mezi tyčemi stejné.
Bozvětvení proudu jest užito žárovkového rheoslatu (obr..) ampermetr,. Budiž (obr.)
Mezi body budiž napětí podle Ohmová zákona =
J čili Celkový odpor obou vodičů vedle
X 2
sebe spojených budiž tedy rovnic plyne ejR r
= e/R1, «/2 e/JSjj; dosadíme-li tyto hodnoty zákona Kirchhoffova.). 45.
. Výměnou vedlejšího spojení možno'
meniti citlivost ampermetru galvanometru.
C i|i 111 \
B
Js Rz
(^) <é) <^> <§>
V Y
A R
Obr. Pro větví jest obecně: 1/R 1/Rn. 44.
Vodiči spojují vedle sebe často tehdy, chceme-li silného proudu
míti jedné větvi proud intensity menší. Čím více-
žárovek vepne proudu, tím větší intensita proudu nerozvětveného,. Rozvětvení proudu. Zapne-li klíčem jedna,
žárovka, prochází nerozvětveným proudovodem žárovkou proud inten
sity Zapneme-li žárovky, proud rozvětven každé větvi má
intensitu nerozvětvenou částí prochází tedy intensitě 2J. 43.(Zákon Kirch-
hoffův 1847. síle voltů zapiata tangen
tová bussola, jež ukazuje úchylku 28° 30'. proudovodu zdroje elm.
jest 1/R1 1/R2. 44.
jehož stupnice sahá třeba pouze am,peru-, nelze jím tudíž měřiti přímc*
intensitu proudu větší než ampér. Jaký redukční faktor bussolv?
— (1-111).
Proudovod batterie připojen koncům kovových tyčí, mezi
nimiž vedle sebe vložena řada stejných žárovek
