Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
zase leydskou
lahví), nějž přenésti určité množ
ství elektřiny.
Nejznámější tvar kondensátoru leydská láhev, skleněná válcovitá
nádoba, vnitřním vnějším plášti pokrytá stejné výše staniolovými
polepy.
Tvary kondensátorů. deštička slídová nebo mnohdy též jen isolační
nátěr) druhá deska kovová vodivě Zemí spojená. Nabíjíme-li měrnou láhev na
př. deska slídová nebo skleněná, jež obou
stranách jest opatřena staniolovými polepy, nedosahujícími kraji
desky, aby nesouhlasné elektřiny desce kollektorové kondensáto
rové nemohly vyrovnati jiskrou. kondensátorech lístkových jako
dielektrika užívá často paraifinovaného papíru. elektřinou kladnou, iduknje sena vnějším
polepu jednak elektřina vázaná (záporná),
jednak elektřina volná (kladná), jež odpudí daný vodič. asi let později
nezávisle něm y.
Kondensátory lze vybiti, spojíme-li vodivě oba jejich polepy (bud
rukôu~BSbô "fyBíj'Mém) tom přeskočí' jiskra.
. 29. Nabijeme totiž daným zdrojem malého
potenciálného rozdílu elektroskop, když velikou kapacitu, když
jeho kondensátorová deska spojena Zemí; přerušíme-li pak spojení
se zdrojem oddálíme-li zároveň desku kondensátorovou, klesne velmi
značně kapacita elektroskopu tím při nezměněném množství elektřiny
stoupne velmi značně jeho potenciál, takže lístky rozestoupí. Měrná láhev.
K válcovým kondensátorům patří kabely, jimiž přenáší energie
elektrická dálky (na př. tím účelem oby
čejná leydská láhev (obr. po
dobá FranMinova deska., jež tím ,
čím větší množ dví elektřiny kondensátoru nahromaděno, tím í,
čím větší rozdíl potenciálný ahou polepech, jak lze ukázati vhodným
elektrometrem. Kolik
Obr.Úkaz, kapacita kondensátoru zvětší, je-li dielektrikem jiný
isolator než vzduch, objevil 18. stol. při telegrafování). "
Leydskou lahví lze též přibližně určiti
množství elektrické, převedené nějaký
vodič (měrná láhev). Vnitřní polep spojen kovovou tyčinkou, jež vyčnívá nad okraj
láhve končena kuličkou, kterou přivádí elektrický náboj; vnější
polep spojuje vodivě Zemí. Takovýmto
elektroskopem lze dokázati tak malé rozdíly potenciálně, pro které oby
čejný elektroskop není citlivý.
Na témž základě zařízen kondensační elektroskop, němž kollek-
torem kovová deska přišroubovaná tyčince elektroskopu; klade
se vrstva isolátoru (na př. 28. Kondensátoru vyznačenému obr. 29. Je-li vzdále
nost kuliček při nabíjení stále stejná, přeskočí jiskra vždy, jakmile je
dosaženo téhož potenciálu je-li tedy kapacita měrné láhve značí pře
skočení každé jiskry mezi kuličkami, vybilo množství CV. Jádro zpravidla měděné
obklopeno isolační vrstvou tato pokryta kovovým obalem.) isoluje
a vnější její polep spojí kovovou iso
lovanou tyčinkou Tato tyčinka spojena
dále jiným vodičem (na př
