Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Teleobjekti
vy, určené pro fotogra
fování vzdálených předmětů mají sice ohniskovou dálku značnou (100 cm
i více), ale vzdálenost čoček ohniskové roviny jest mnohem menší,
takže stačí poměrně krátký výtah kamery.
O obrazu pro obvyklý případ, předmět velmi
vzdálen, závisí ohniskové dálce
f objektivu; jest úměrné (str.
Při menší ckmce menší ohniskqvé dálce jest hloubka větší. Clonkou polovičním
průměru vzniká témž přístroji obraz sice stejně veliký, ale čtyřikrát
méně osvětlený, takže doba exposiční musí býti čtyřikrát delší, aby
účinek světla citlivou vrstvu byl stejný. Body ostatních rovinách zobrazují jako rozptylové
kruhy tím zřetelnější, čím větší ohnisková dálka clonka objektivu
a čím dále bod zastavovací roviny. 186. Vzdálenost obou zastavovacích rovin,
které ještě dostatečnou ostrostí zobrazují, slove, hloubka objektivu.).) výrazu )2. Teprve před exposicí odstraní se
zásuvka kasety, aby obraz padl citlivou vrstvu, vpustí-li obj ektivem
světelné paprsky dovnitř kam.proti účinku světla dokonale chráněna. Největší jeho hodnota rozhoduje
l objektivu. 186.
Objektiv, nejdů-
ležitějši součást foto
grafického přístroje, je
soustava několika čoček
tak vybraných, aby
obraz byl nejdo
konaleji perspektivní
vzhledem předmětu.
Ekvivalentní ohnisková
dálka soustavy jest
podle účelu objektivu
různá.ery.
I nejdokonalejší objektiv „kreslí“ ostře jen jedinou zastavovac
rovinu (obr. Zpravidla 10
do cm. Aby bylo možno zaříditi přístroj na
kteroukoli vzdálenost předmětu, bud objektiv aneb zadní deska posuvná. nových objektivů, kterých užívá pro portrétní
a mžikové snímky, dosaženo jest světlosti l/2'5. Pokud však průměr rozptyl
ného kruhu jeví pozorujícímu oku menším ťihlu zorném, než V,
nedostatek tento není závadou. Poměr slove
t objektivu.
. okolností jinak stejných velikost obrazu tedy úměrná
ohniskové dálce objektivu.
V obrazu určena jest vzorcem anebo je-li
předmět velmi vzdálen, vzorcem značí-li zorný úhel před
mětu
