Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
) pro paprsky lze číselně
vyjádřiti rovnicemi
-A- 0-5154 7,-, 0-5240 h
Tg Tf
Podobně optická mohutnost rozptylky obyčejného skla flintového
(str. Teprve (1729) theoreticky d
(1757) prakticky ukázali, při vhodné kombinaci spojky skla koru
nového, jež dotýká rozptylky skla flintového, jest achromasie možná.vyplývá, optická mohutnost tedy ohnisková dálka čočky závisí na
indexu lomu dopadajících paprsků. domníval, vady chroma
tické nelze odstraniti. Bodový zdroj velmi vzdálených
bílých paprsků zobrazuje se
tedy h
o které jsou rozloženy
podél úsečky G‘A Je-li promí
tací rovina poloze/3 (obr. 2oo. Optickou mohutnost spojné čočky
z obyčejného korunového skla (str.
Posunuje-li stěna blíže neb dále čočky aneb jednodušeji, posunuje-li
se Čočka, stávají černé bílé kruhy barevnými, tím více, čím větší
jest posunutí. Jednobarevnými skly lze ukázati, ostrý obraz červený
vzniká dále čočky než obraz modrý. 196. Velikost těchto kruhů roste aperturou čočky.),
,,, jest modrý bodový obraz ob-Obr.
Aehromatická čočka. 200. promítací rovině poloze vzniká bílý kruh
s modravým okrajem. Právě tak jako čočka jednoduchá
velmi tenká jeví soustavy čočkové chromatickou vadu.
J F
0 oc
.
XJrčíme podmínku, kdy ohniska pro světla stanovená
čarami splynou bod. Chromaticka vada čočky. 196.
Pokusem přesvědčíme takto: skleněné desce diapositivní
jest vyrýsováno aneb ofotografováno několik soustředných černých kruhů,
které obyčejnou čočkou, jejíž střed jest zacloněn, promítneme stěnu. J
klopen soustřednými rozptylo
vými kruhy zeleným, žlutým, oranžovým, červeným řadě větších
poloměrů, které částečně kryjíce vytvořují uprostřed bílý kruh čer-
venavým okrajem. Paprskům modrým přísluší menší
ohnisková dálka než paprskům červeným poněvadž nc-
Má-li spojná čočka obyčejného korunového skla ohniskovou dálku
/ 1000 pro čáru lze výpočtem přesvědčiti, ohniska pří
slušná různým spektrálním paprskům jsou rozložena na
optické ose tak, jak ukazuje diagr.) pro tytéž paprsky jest vyjádřena rovnicemi
— 0-6153 0-6324 k1. 201a.
Podobnou úvahu lze učiniti pro Tato nedokonalost při
zobrazování bodového předmětu, jenž vysílá jednobarevných pa
prsků, slove chromatická vada čočky
