Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Teprve (1729) theoreticky d
(1757) prakticky ukázali, při vhodné kombinaci spojky skla koru
nového, jež dotýká rozptylky skla flintového, jest achromasie možná. 196.
Aehromatická čočka.) pro tytéž paprsky jest vyjádřena rovnicemi
— 0-6153 0-6324 k1.
Posunuje-li stěna blíže neb dále čočky aneb jednodušeji, posunuje-li
se Čočka, stávají černé bílé kruhy barevnými, tím více, čím větší
jest posunutí.) pro paprsky lze číselně
vyjádřiti rovnicemi
-A- 0-5154 7,-, 0-5240 h
Tg Tf
Podobně optická mohutnost rozptylky obyčejného skla flintového
(str. Chromaticka vada čočky. 200. promítací rovině poloze vzniká bílý kruh
s modravým okrajem.
Pokusem přesvědčíme takto: skleněné desce diapositivní
jest vyrýsováno aneb ofotografováno několik soustředných černých kruhů,
které obyčejnou čočkou, jejíž střed jest zacloněn, promítneme stěnu.
Podobnou úvahu lze učiniti pro Tato nedokonalost při
zobrazování bodového předmětu, jenž vysílá jednobarevných pa
prsků, slove chromatická vada čočky. Paprskům modrým přísluší menší
ohnisková dálka než paprskům červeným poněvadž nc-
Má-li spojná čočka obyčejného korunového skla ohniskovou dálku
/ 1000 pro čáru lze výpočtem přesvědčiti, ohniska pří
slušná různým spektrálním paprskům jsou rozložena na
optické ose tak, jak ukazuje diagr. 201a.
J F
0 oc
. Bodový zdroj velmi vzdálených
bílých paprsků zobrazuje se
tedy h
o které jsou rozloženy
podél úsečky G‘A Je-li promí
tací rovina poloze/3 (obr.
XJrčíme podmínku, kdy ohniska pro světla stanovená
čarami splynou bod.),
,,, jest modrý bodový obraz ob-Obr.vyplývá, optická mohutnost tedy ohnisková dálka čočky závisí na
indexu lomu dopadajících paprsků. J
klopen soustřednými rozptylo
vými kruhy zeleným, žlutým, oranžovým, červeným řadě větších
poloměrů, které částečně kryjíce vytvořují uprostřed bílý kruh čer-
venavým okrajem. Právě tak jako čočka jednoduchá
velmi tenká jeví soustavy čočkové chromatickou vadu. 196. Jednobarevnými skly lze ukázati, ostrý obraz červený
vzniká dále čočky než obraz modrý. Velikost těchto kruhů roste aperturou čočky. Optickou mohutnost spojné čočky
z obyčejného korunového skla (str. domníval, vady chroma
tické nelze odstraniti. 2oo
