Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
200. 196.
Podobnou úvahu lze učiniti pro Tato nedokonalost při
zobrazování bodového předmětu, jenž vysílá jednobarevných pa
prsků, slove chromatická vada čočky. Jednobarevnými skly lze ukázati, ostrý obraz červený
vzniká dále čočky než obraz modrý.
Posunuje-li stěna blíže neb dále čočky aneb jednodušeji, posunuje-li
se Čočka, stávají černé bílé kruhy barevnými, tím více, čím větší
jest posunutí.),
,,, jest modrý bodový obraz ob-Obr.
J F
0 oc
. 2oo. Teprve (1729) theoreticky d
(1757) prakticky ukázali, při vhodné kombinaci spojky skla koru
nového, jež dotýká rozptylky skla flintového, jest achromasie možná.) pro paprsky lze číselně
vyjádřiti rovnicemi
-A- 0-5154 7,-, 0-5240 h
Tg Tf
Podobně optická mohutnost rozptylky obyčejného skla flintového
(str. promítací rovině poloze vzniká bílý kruh
s modravým okrajem.
XJrčíme podmínku, kdy ohniska pro světla stanovená
čarami splynou bod.) pro tytéž paprsky jest vyjádřena rovnicemi
— 0-6153 0-6324 k1. Bodový zdroj velmi vzdálených
bílých paprsků zobrazuje se
tedy h
o které jsou rozloženy
podél úsečky G‘A Je-li promí
tací rovina poloze/3 (obr. J
klopen soustřednými rozptylo
vými kruhy zeleným, žlutým, oranžovým, červeným řadě větších
poloměrů, které částečně kryjíce vytvořují uprostřed bílý kruh čer-
venavým okrajem.
Aehromatická čočka. Právě tak jako čočka jednoduchá
velmi tenká jeví soustavy čočkové chromatickou vadu. 201a. Chromaticka vada čočky.vyplývá, optická mohutnost tedy ohnisková dálka čočky závisí na
indexu lomu dopadajících paprsků. Paprskům modrým přísluší menší
ohnisková dálka než paprskům červeným poněvadž nc-
Má-li spojná čočka obyčejného korunového skla ohniskovou dálku
/ 1000 pro čáru lze výpočtem přesvědčiti, ohniska pří
slušná různým spektrálním paprskům jsou rozložena na
optické ose tak, jak ukazuje diagr. Optickou mohutnost spojné čočky
z obyčejného korunového skla (str. Velikost těchto kruhů roste aperturou čočky.
Pokusem přesvědčíme takto: skleněné desce diapositivní
jest vyrýsováno aneb ofotografováno několik soustředných černých kruhů,
které obyčejnou čočkou, jejíž střed jest zacloněn, promítneme stěnu. domníval, vady chroma
tické nelze odstraniti. 196