Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Poloha obrazu při spojce. Rozptylka ohniskové dálky 200 dioptrie. Pro jest .
Označme (obr. 180.
P stanoví podle čočkové rovnice nejdříve poloha prů
mětu sdruženého průmětem délkách platí úměra y‘ty
— bia. Sdružené body mimo
osu. ukazuje, é
paprsky bodu ty, které
nespadají roviny nákresné, lomu procházejí bodem ‘. Podrobný rozbor
Obr.
Pro jest <x.Optická mohutnost měří dioptriemi. 181.
Nullové paprsky rovnoběžné optickou osou procházejí obrazovém
prostoru ohniskem Délka jest ohnisková dálka (obr. Výhodnější jsou vztahy
x ‘!y f/x ‘/f.)..
2. Polohu obrazu B', je-li
dán bodový předmět určíme
f používajíce dvou
z význačných paprsků 3,
4 obr. Čočka ohniskové dálky m
má mohutnost dioptrie, čočka dálce ohniskové má
5 dioptrií. 182. Nullové paprsky bodu vystupují čočky
rovnoběžně optickou osou.).
Pro jest 2f. Vzdálenosti mají
v totéž označení.. Nullové paprsky bodu dvojná
sobné dálce ohniskové procházejí obrazovém prostoru bodem ve
dvojnásobné vzdálenosti ohniskové (obr. 180. Sdružené hody ose.
.) vzdálenost vzdálenost F1B ',
takže Dosazením čočkové rovnice plyne
vztah v
x =
P tom jsou kladné směrem čočky.
Otočíme-li čočkou tak, poloha vrchlíků vymění, zůstává hod
nota označení ohniskové dálky stejné, čočka vzduchem obklopená má
dvě souměrně kolem středu položená. 182.
Čočky spojné
