Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
181.
Nullové paprsky rovnoběžné optickou osou procházejí obrazovém
prostoru ohniskem Délka jest ohnisková dálka (obr. 180.
Pro jest <x.
Čočky spojné. Vzdálenosti mají
v totéž označení.Optická mohutnost měří dioptriemi. Výhodnější jsou vztahy
x ‘!y f/x ‘/f. ukazuje, é
paprsky bodu ty, které
nespadají roviny nákresné, lomu procházejí bodem ‘.. 180. Čočka ohniskové dálky m
má mohutnost dioptrie, čočka dálce ohniskové má
5 dioptrií. 182. 182.
P stanoví podle čočkové rovnice nejdříve poloha prů
mětu sdruženého průmětem délkách platí úměra y‘ty
— bia. Nullové paprsky bodu dvojná
sobné dálce ohniskové procházejí obrazovém prostoru bodem ve
dvojnásobné vzdálenosti ohniskové (obr.) vzdálenost vzdálenost F1B ',
takže Dosazením čočkové rovnice plyne
vztah v
x =
P tom jsou kladné směrem čočky.. Sdružené hody ose.
. Polohu obrazu B', je-li
dán bodový předmět určíme
f používajíce dvou
z význačných paprsků 3,
4 obr. Nullové paprsky bodu vystupují čočky
rovnoběžně optickou osou. Rozptylka ohniskové dálky 200 dioptrie.).
Pro jest 2f.
2. Sdružené body mimo
osu.
Označme (obr. Podrobný rozbor
Obr.).
Otočíme-li čočkou tak, poloha vrchlíků vymění, zůstává hod
nota označení ohniskové dálky stejné, čočka vzduchem obklopená má
dvě souměrně kolem středu položená. Pro jest . Poloha obrazu při spojce
