Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
. Sdružené body mimo
osu. Podrobný rozbor
Obr. 181. ukazuje, é
paprsky bodu ty, které
nespadají roviny nákresné, lomu procházejí bodem ‘.
Nullové paprsky rovnoběžné optickou osou procházejí obrazovém
prostoru ohniskem Délka jest ohnisková dálka (obr.Optická mohutnost měří dioptriemi.) vzdálenost vzdálenost F1B ',
takže Dosazením čočkové rovnice plyne
vztah v
x =
P tom jsou kladné směrem čočky.. 180.
2.. Pro jest . Nullové paprsky bodu vystupují čočky
rovnoběžně optickou osou. 182. Sdružené hody ose.
Otočíme-li čočkou tak, poloha vrchlíků vymění, zůstává hod
nota označení ohniskové dálky stejné, čočka vzduchem obklopená má
dvě souměrně kolem středu položená. Rozptylka ohniskové dálky 200 dioptrie.
Pro jest 2f.
Čočky spojné.). Polohu obrazu B', je-li
dán bodový předmět určíme
f používajíce dvou
z význačných paprsků 3,
4 obr. 182. Čočka ohniskové dálky m
má mohutnost dioptrie, čočka dálce ohniskové má
5 dioptrií. Vzdálenosti mají
v totéž označení. Poloha obrazu při spojce.
P stanoví podle čočkové rovnice nejdříve poloha prů
mětu sdruženého průmětem délkách platí úměra y‘ty
— bia. Výhodnější jsou vztahy
x ‘!y f/x ‘/f. Nullové paprsky bodu dvojná
sobné dálce ohniskové procházejí obrazovém prostoru bodem ve
dvojnásobné vzdálenosti ohniskové (obr.
Pro jest <x. 180.).
Označme (obr
