Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Čočky spojné. Sdružené body mimo
osu. 182. Rozptylka ohniskové dálky 200 dioptrie. Výhodnější jsou vztahy
x ‘!y f/x ‘/f. Sdružené hody ose.) vzdálenost vzdálenost F1B ',
takže Dosazením čočkové rovnice plyne
vztah v
x =
P tom jsou kladné směrem čočky.
Otočíme-li čočkou tak, poloha vrchlíků vymění, zůstává hod
nota označení ohniskové dálky stejné, čočka vzduchem obklopená má
dvě souměrně kolem středu položená. 180.
2.
.
Pro jest 2f. Nullové paprsky bodu dvojná
sobné dálce ohniskové procházejí obrazovém prostoru bodem ve
dvojnásobné vzdálenosti ohniskové (obr. ukazuje, é
paprsky bodu ty, které
nespadají roviny nákresné, lomu procházejí bodem ‘..). Nullové paprsky bodu vystupují čočky
rovnoběžně optickou osou. 180. Poloha obrazu při spojce.
Označme (obr. Podrobný rozbor
Obr.).. Čočka ohniskové dálky m
má mohutnost dioptrie, čočka dálce ohniskové má
5 dioptrií. 182. Vzdálenosti mají
v totéž označení. 181.Optická mohutnost měří dioptriemi.
P stanoví podle čočkové rovnice nejdříve poloha prů
mětu sdruženého průmětem délkách platí úměra y‘ty
— bia.
Pro jest <x. Polohu obrazu B', je-li
dán bodový předmět určíme
f používajíce dvou
z význačných paprsků 3,
4 obr.
Nullové paprsky rovnoběžné optickou osou procházejí obrazovém
prostoru ohniskem Délka jest ohnisková dálka (obr. Pro jest
