Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
. Výhodnější jsou vztahy
x ‘!y f/x ‘/f. 180.
Označme (obr.) vzdálenost vzdálenost F1B ',
takže Dosazením čočkové rovnice plyne
vztah v
x =
P tom jsou kladné směrem čočky. ukazuje, é
paprsky bodu ty, které
nespadají roviny nákresné, lomu procházejí bodem ‘. Rozptylka ohniskové dálky 200 dioptrie.
Čočky spojné.
Pro jest <x.
2. Vzdálenosti mají
v totéž označení.. Nullové paprsky bodu dvojná
sobné dálce ohniskové procházejí obrazovém prostoru bodem ve
dvojnásobné vzdálenosti ohniskové (obr. 180.
P stanoví podle čočkové rovnice nejdříve poloha prů
mětu sdruženého průmětem délkách platí úměra y‘ty
— bia.
Otočíme-li čočkou tak, poloha vrchlíků vymění, zůstává hod
nota označení ohniskové dálky stejné, čočka vzduchem obklopená má
dvě souměrně kolem středu položená. 181.. Nullové paprsky bodu vystupují čočky
rovnoběžně optickou osou. Pro jest .
Nullové paprsky rovnoběžné optickou osou procházejí obrazovém
prostoru ohniskem Délka jest ohnisková dálka (obr. 182. Polohu obrazu B', je-li
dán bodový předmět určíme
f používajíce dvou
z význačných paprsků 3,
4 obr.). Podrobný rozbor
Obr. 182.Optická mohutnost měří dioptriemi.). Poloha obrazu při spojce.
Pro jest 2f. Sdružené body mimo
osu. Čočka ohniskové dálky m
má mohutnost dioptrie, čočka dálce ohniskové má
5 dioptrií. Sdružené hody ose
