Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 176 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Postup rovinné vlny rovinným rozhraním ■dvou prostředí byl vysvětlen podle vlnivé theorie str. 160. Lom kolmici nastává, je-li rychlost vlny ve druhém prostředí než prostředí prvním. Zdokonalenou touto zákalovou methodou lze fotografovati akustické vlny. 166. Je-li index lomu skla -52, vody 1-33, při kterém úhlu dopadu nastává úplný odraz, přechází-li světlo skla vzduchu, b) vody vzduchu, skla vody? (41° 8'; 48° 45'; 61° 3').) vodě nechť dopadá nullový paprsek rovinným roz­ hraním vzduchu. kruhovým otvorem. chtěje emissní theorií úkaz lomu vysvétliti předpokládal, že na rozhraní dvou prostředí (vzduchu), (vody) působí síly, které rychlost světelné částice zvět šuj děje-li přechod směrem aneb zmen­ šují, děje-li přechod opačně. Tímto způsobem lze pozorovati míhání horkých plynů nad hořící svící, výtok svíti­ plynu, klesám těžkých etherových par stékajících vaty namočené etheru, vtékání teplého paprsku vodního chladné vody nádobce rovnoběžnými stěnami atd. bodu A (obr.Závislost indexu lomů obou prostředích jeví názorně při úkazech úplného odrazu. Nullové paprsky. Má-li prostředí v místě jinou hustotu, mění procházející paprsky poněkud svůj směr, čímž osvětlení místě stěně stane přiměřeně nestejnoměrným. 123. Podle emissní theorie jest rychlost světla ve vodě vět než vzduchu. Světlo otvoru vychá­ zející vytvořuje promítací stěně rovnoměrně osvětlený kruh.) rozhodlo ve prospěch theorie vlnivé. 3.): Paprsky sluneční neb oblou­ kové lampy sebereme dobrou čočkou malé ohniskové dálky ohniska němž jest postaveno kovové stínítko opatřené malým Obr. 2. Zákalová methoda. Stanovte mezné úhly světla červeného 1*51) fialového (1'53), přechází-li paprsek skla vzduchu! (41° 28'; 40° 49'). Naopak úplný obraz objeví skleněném hranolu, jenž jest šikmo ponořen sírouhlíku. Index lomu závisí měrou nepatrnou také u prostředí; rostoucí teplotou zmenšuje, rostoucím tlakem zvětšuje. Lom světla rovinným rozhraním. Nepatrná změna indexu lomu prů­ hledných prostředí, zejména kapalin neb plynů, projevuje při osvětleni bodovým zdrojem dostatečné intensity této úpravě (obr. Příslušný paprsek, lomený úhlu protíná kolmici A bodě při čemž vztahu tgr . 114. 166. Proto úplný odraz při přechodu skla vody nastává teprve při větším úhlu dopadu. 167. Poměr obou rychlostí : indexu lomu. Kovový lesk stěnách zkoumavky ponořené síro­ uhlíku zmizí, naplníme-li vodou neb jinou kapalinou menším absolutním indexu lomu. Přímé měření rychlosti vodě (str. Úhel mezný pro dvojici voda—sklo jest větší než pro dvojici vzduch —sklo. Jak obr. 4. Úlohy. vyplývá, tvar vlny při průchodu nemění, jenom směr jejího postupu změní tak, vyhověno zákonu lomu