Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Zdokonalenou touto zákalovou methodou lze fotografovati
akustické vlny. Světlo otvoru vychá
zející vytvořuje promítací stěně rovnoměrně osvětlený kruh.
Nepatrná změna indexu lomu prů
hledných prostředí, zejména kapalin neb
plynů, projevuje při osvětleni bodovým
zdrojem dostatečné intensity této úpravě
(obr. bodu
A (obr. Naopak úplný obraz objeví skleněném hranolu, jenž jest
šikmo ponořen sírouhlíku. Postup rovinné vlny rovinným rozhraním
■dvou prostředí byl vysvětlen podle vlnivé theorie str. Přímé měření rychlosti vodě (str.
3. Proto úplný odraz při přechodu skla vody nastává teprve
při větším úhlu dopadu. Nullové paprsky.) vodě nechť dopadá nullový paprsek rovinným roz
hraním vzduchu. Tímto
způsobem lze pozorovati míhání horkých plynů nad hořící svící, výtok svíti
plynu, klesám těžkých etherových par stékajících vaty namočené etheru,
vtékání teplého paprsku vodního chladné vody nádobce rovnoběžnými
stěnami atd. Jak obr. Příslušný paprsek, lomený úhlu protíná kolmici
A bodě při čemž vztahu tgr
.
kruhovým otvorem. Stanovte mezné úhly světla červeného 1*51) fialového
(1'53), přechází-li paprsek skla vzduchu! (41° 28'; 40° 49').Závislost indexu lomů obou prostředích jeví názorně při úkazech
úplného odrazu. Zákalová methoda.
vyplývá, tvar vlny při průchodu nemění, jenom směr jejího postupu změní
tak, vyhověno zákonu lomu. Kovový lesk stěnách zkoumavky ponořené síro
uhlíku zmizí, naplníme-li vodou neb jinou kapalinou menším absolutním
indexu lomu. Má-li prostředí
v místě jinou hustotu, mění procházející paprsky poněkud svůj směr, čímž
osvětlení místě stěně stane přiměřeně nestejnoměrným. Index lomu závisí měrou nepatrnou také u
prostředí; rostoucí teplotou zmenšuje, rostoucím tlakem zvětšuje.) rozhodlo
ve prospěch theorie vlnivé.
2.
4.): Paprsky sluneční neb oblou
kové lampy sebereme dobrou čočkou malé
ohniskové dálky ohniska němž jest
postaveno kovové stínítko opatřené malým Obr. 114. 123. Poměr obou rychlostí
: indexu lomu.
Lom světla rovinným rozhraním. Podle emissní theorie jest rychlost světla ve
vodě vět než vzduchu. 167. 166.
Úlohy. 166. Je-li index lomu skla -52, vody 1-33, při kterém úhlu
dopadu nastává úplný odraz, přechází-li světlo skla vzduchu,
b) vody vzduchu, skla vody? (41° 8'; 48° 45'; 61° 3'). Lom kolmici nastává, je-li rychlost vlny
ve druhém prostředí než prostředí prvním. Úhel mezný pro dvojici voda—sklo jest větší než pro dvojici
vzduch —sklo. 160. chtěje emissní theorií úkaz lomu vysvétliti předpokládal, že
na rozhraní dvou prostředí (vzduchu), (vody) působí síly, které rychlost
světelné částice zvět šuj děje-li přechod směrem aneb zmen
šují, děje-li přechod opačně
