Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Zákalová methoda. Je-li index lomu skla -52, vody 1-33, při kterém úhlu
dopadu nastává úplný odraz, přechází-li světlo skla vzduchu,
b) vody vzduchu, skla vody? (41° 8'; 48° 45'; 61° 3'). Přímé měření rychlosti vodě (str.
2. Stanovte mezné úhly světla červeného 1*51) fialového
(1'53), přechází-li paprsek skla vzduchu! (41° 28'; 40° 49'). Kovový lesk stěnách zkoumavky ponořené síro
uhlíku zmizí, naplníme-li vodou neb jinou kapalinou menším absolutním
indexu lomu. Jak obr. 160. 166. Tímto
způsobem lze pozorovati míhání horkých plynů nad hořící svící, výtok svíti
plynu, klesám těžkých etherových par stékajících vaty namočené etheru,
vtékání teplého paprsku vodního chladné vody nádobce rovnoběžnými
stěnami atd. Úhel mezný pro dvojici voda—sklo jest větší než pro dvojici
vzduch —sklo. Proto úplný odraz při přechodu skla vody nastává teprve
při větším úhlu dopadu.Závislost indexu lomů obou prostředích jeví názorně při úkazech
úplného odrazu.) rozhodlo
ve prospěch theorie vlnivé. chtěje emissní theorií úkaz lomu vysvétliti předpokládal, že
na rozhraní dvou prostředí (vzduchu), (vody) působí síly, které rychlost
světelné částice zvět šuj děje-li přechod směrem aneb zmen
šují, děje-li přechod opačně.
4.
Lom světla rovinným rozhraním. Index lomu závisí měrou nepatrnou také u
prostředí; rostoucí teplotou zmenšuje, rostoucím tlakem zvětšuje. 167.
kruhovým otvorem. 114.): Paprsky sluneční neb oblou
kové lampy sebereme dobrou čočkou malé
ohniskové dálky ohniska němž jest
postaveno kovové stínítko opatřené malým Obr. Naopak úplný obraz objeví skleněném hranolu, jenž jest
šikmo ponořen sírouhlíku. Lom kolmici nastává, je-li rychlost vlny
ve druhém prostředí než prostředí prvním.
3.
Úlohy. Příslušný paprsek, lomený úhlu protíná kolmici
A bodě při čemž vztahu tgr
. Postup rovinné vlny rovinným rozhraním
■dvou prostředí byl vysvětlen podle vlnivé theorie str.) vodě nechť dopadá nullový paprsek rovinným roz
hraním vzduchu. 166. Nullové paprsky. Má-li prostředí
v místě jinou hustotu, mění procházející paprsky poněkud svůj směr, čímž
osvětlení místě stěně stane přiměřeně nestejnoměrným. Světlo otvoru vychá
zející vytvořuje promítací stěně rovnoměrně osvětlený kruh. Podle emissní theorie jest rychlost světla ve
vodě vět než vzduchu. Poměr obou rychlostí
: indexu lomu.
vyplývá, tvar vlny při průchodu nemění, jenom směr jejího postupu změní
tak, vyhověno zákonu lomu.
Nepatrná změna indexu lomu prů
hledných prostředí, zejména kapalin neb
plynů, projevuje při osvětleni bodovým
zdrojem dostatečné intensity této úpravě
(obr. 123. Zdokonalenou touto zákalovou methodou lze fotografovati
akustické vlny. bodu
A (obr
