"
A tak velký německý myslitel, který
v roce 1900 uvedl života kvantovou
teorii spolu Einsteinovou teorií re-
lativity vytvořil základní pilíře moderní
fyziky, určitou trpkostí zjišťuje, no-
vou vědeckou teorii "nelze normálně
prosadit tím způsobem, pro-
tivníci přesvědčili její správnosti pak
se vyjádřili.. Daleko častěji pro-
sadí tak, protivníci vymřou dorůs-
tající generace počátku novou
teorií důvěrně seznamuje. Ani zde
nenašel profesora, který uvedl do
fyzikálního výzkumu, tak téma své
doktorské práce vybral sám: Clausiův
druhý zákon termodynamiky, urču-
jící přirozený směr, kterým probíhají
přírodní procesy. Helmholtz snad spis vůbec nečetl,
Kirchhoff jeho obsah výrazně odmítl."
. ukončení univerzitních studií vy-
pracoval jeden rok disertační práci
s názvem druhém principu teorie
tepla", která obsahovala některé nové
poznatky týkající druhé věty termo-
dynamické, obsahující nové formulace
v tom smyslu, směr přenosu tepla
se nedá žádným fyzikálním procesem
úplně obrátit, pokusil dát zákonu
absolutní platnost. Ale těch,
kteří měli tématu blíže, jsem neshle-
dal žádný zájem, chvále ani nemlu-
vě.
Zcela zklamaný Planck později píše:
"Práce neudělala tehdejší fyzikální
veřejnost žádný dojem.
Nechali projít jako disertaci jen proto,
že znali jiných prací fyzikálních
praktikách semináři. Jeho vědecká obhajoba ato-
mové teorie (jak později ukázalo
plným právem) nebyla obecně přijímá-
na, naopak vyvolávala vypjaté situace
a neustálé osobní útoky domácí
i mezinárodní akademické půdě, které
trvaly vlastně celá desetiletí, vědce
velmi vyčerpávaly posléze uvedly
do vážné psychické krize tragickým
koncem. Jeho formulace zní,
že teplo nemůže při styku dvou těles
různých teplot samovolně přecházet
z tělesa chladnějšího těleso teplej-
ší.TV
a středem jeho zájmu poté stala ter-
modynamika obor fyziky, který za-
bývá procesy vlastnostmi látek polí
spojených teplem tepelnými jevy.EvP
91
VYLAĎTE SI
OBRAZ!
www." Jak uvádí
Luc Bürgin své knize "Omyly vědy"
(Brána, Praha 1998), tomuto drasticky
formulovanému závěru přiměly Plan-
cka první řadě tragické okolnosti
smrti rakouského fyzika matematika,
dovršitele klasické statistické fyziky
a termodynamiky, Ludwiga Boltzman-
na, který nemocen trápen těžkými
depresemi spáchal září 1906 sebe-
vraždu. největší pochvalou, nej-
lepší hodnocení doktorských zkoušek)
a získal titul doktora filozofie, nesetka-
la příznivým ohlasem, spíše kri-
tickými komentáři. Dodnes citován Planckův
skeptický výrok: "Pravda nikdy nezví-
tězí.elektrika. Ačkoliv únoru
1879 obhájil hodnocením suma cum
laude lat. Jen vymřou její kritikové.
Po předčasném návratu Mni-
chova vykonal říjnu roku roku 1878
zkoušku učitelské způsobilosti. rozhovorů se
svými učiteli universitě vím přesně,
že ani jeden nechápe obsah práce..
Patřilo nejbolestnějším zkušenos-
tem mého vědeckého života, mi
nikdy nepodařilo nové tvrzení, pro je-
hož správnost jsem měl dokonalý, ale
pouze teoretický důkaz, dovést vše-
obecnému uznání
