,
ale moment! Nádoba sice rozbila,
ale oddělené kusy nerozpadla. Stačil jeden
odražený kámen nebo jen malá kolize
a střepy ostré jako břitva prolétaly pro-
storem pro řidiče přepravované cestu-
jící.
Dnes již nevíme, vlastně zamýš-
lel Benedictus kolodiem dělat.
Prvním zájemcem bezpečnostní
sklo stala armáda, protože tehdejší
výrobci automobilů jeho využití
z ekonomických důvodů příliš nehrnuli. Nitrocelulózová vrstva na
slunci zežloutla snížila viditelnost; ře-
šením bylo používání acetátu celulózy. když podrobnosti
různých verzí trochu liší, nejčastěji se
říká, Benedictus stal náhodným
svědkem zvláště tragické automobilo-
vé nehody, při které rozbité sklo
smrtelně pořezala mladá žena.). Havárie,
kterou viděl vlastní oči, inspirova-
la přemýšlení nádobě, která při
nárazu neroztříštila.
O deset let později měly již všechny
Fordovy modely další výrobci aut ho
brzy následovali. této kategorie patří také
vynález bezpečnostního skla, které se
již samotného počátku jeho využí-
vání významně podílí ochraně zdra-
ví lidských životů. Kolodium již dříve používalo
jako jakési pojivo výrobě prvního ter-
moplastu celuloidu, připraveného roce
1856 anglickým chemikem Parkesem
reakcí nitrocelulózy kafrem. Nezbytným vybavením
vojáků frontě staly plynové masky,
opatřené netvrzeným křehkým sklem.
Jedním prvních výrobců automo-
bilů, kteří uvědomili přednosti bez-
pečnostního skla, nebyl nikdo jiný než
slavný Henry Ford.
Dnes jako centrální pojivo obvykle
používá jiná organická sloučenina, po-
lyvinyl butyral (PVB). To
se vyrábí tak, jedna strana skleně-
né tabule rozžhaví následně prudce
ochladí. Sundal police
a zjistil, rozpouštědlo odpařilo
a zanechalo vnitřní stěně přilnavý nit-
rocelulózový povlak, který střepy držel
pohromadě.
Druhé dějství příběhu záhadnou
nárazu vzdornou nádobou začíná po
nějaké době.
Nicméně císař prý nechal objevitele
popravit, protože právem obával (při
římských hostinách bylo sklo ceněno
jako stříbro zlato), materiál, něhož
bylo ono "sklo" vyrobeno, mohlo být
jednou cennější než drahé kovy, což by
vedlo zhroucení římské ekonomiky. Jednou vypadá, jako na
vynález čehosi čekalo tak netrpělivě, že
se zrodil hned několika hlavách růz-
ných koutech světa, jindy náhodou či
omylem nalezeno něco, čím nikdo
neví rady.
Téměř dvě tisíciletí později každé
české kredenci našla duritka čili "neroz-
bitná" sklenička vyráběná roku 1914
sklárnou Rudolfova huť Dubí.
a první polovině 20. rostoucím provo-
zem také docházelo stále častějším
a vážnějším dopravním nehodám. Objevy vy-
nálezy přicházejí svět klikatými ces-
tami. Triplex skládal
ze dvou skleněných desek slisovaných
k sobě vrstvou nitrocelulózy mezi nimi.
V roce 1914 začala první světová válka,
ve které znesvářené státy chrlily ved-
le granátů bomb také smrtící plyny
(chlór, yperit).
Pětadvacetiletý francouzský chemik
a umělec Edouard Benedictus pracoval
v roce 1903 své laboratoři kolodi-
em, chemickou sloučeninou sirupovité
konzistence, která připravuje roz-
pouštěním nitrocelulózy přesněji nitrá-
tu celulózy, vysoce hořlavé látky vznika-
jící esterifikací celulózy bavlně (střelná
bavlna) působením silné nitrační směsi
(koncentrované kyseliny dusičné síro-
vé) organických bezbarvých hořla-
vých rozpouštědlech (etyléteru etylal-
koholu). Prozatím nikdo tímto závažným
úkolem nezabýval, dvě chyby roztr-
žitého trochu nemotorného učence
měly svědomí objev bezpečného au-
tomobilového skla, který tento problém
vyřešil.. Rostoucí množství
stále rychlejších automobilů přetěžovalo
již prvních desetiletích minulého stole-
tí dopravní sítě, které nebyly takový
nápor připraveny.EvP
25
ze mírným promáčknutím (neplést si
s již klasickou scénou kultovní filmo-
vé komedie Jana Hřebejka Pelíšky). Bezprostředním
impulsem pro první instalaci bezpeč-
nostního skla triplex roku 1919 sta-
lo poranění jednoho jeho oblíbených
inženýrů při automobilovém střetu. století jako náhra-
da drahé slonoviny želvoviny výro-
bě nezbytných předmětů denní potřeby
(hřebenů, rukojetí nožů, obrouček brýlí,
vložek límečků, pingpongových míč-
ků, plnicích per, hraček, pravítek), ale
především produkci nosičů fotografic-
kých filmů. Učence to
sice zaujalo, nádobku označil štítkem
s krátkým popisem "pokusu", ale tím
jeho zájem pohasnul. Víme
však, objev bezpečnostního skla mají
na svědomí jeho dvě chyby: šťastnou
náhodou nejprve nádobku nitrocelu-
lózou zapomněl zazátkovat potom do
ní omylem šťouchl loktem, takže spad-
la zem roztříštila množsví. Pokud takto upravené sklo
rozbije, rozpadne malé neostré
kousky, které nejsou tak nebezpečné.
V současnosti vedle laminovaného
bezpečnostního skla vyráběného podle
třívrstvého modelu triplexu používá také
bezpečnostní sklo skla tvrzeného. Podle některých pramenů
přišel Benedictus objev skla nazva-
ného "triplex" během několika hodin
po spatření nehody. Vzniklá
tvrdá, vodě odolná tepla tvárná
látka našla široké praktické využití 19.
Všechny naše čtenáře zájemce
o další nejvýznamnější náhodné objevy,
které pomohly změnit svět zcela určitě
zaujme nová publikace Richarda Gau-
ghana "Omylem géniem", jejíž překlad
z anglického originálu vydalo naklada-
telství CooBoo Praze roku 2013 ve
společnosti Albatros Media.. Časem však objevil
další problém. Vzhle-
dem fyzikálně-chemické definici skla
však vlastně nerozbitné sklo neexistuje,
neboť sklo tuhý amorfní roztok růz-
ných křemičitanů dalších sloučenin
(kovů apod. Naštěstí pro miliony budoucích
řidičů motorových vozidel byl někdo,
kdo řešení sice nehledal, ale přesto jej
před 110 lety našel: jmenoval Edou-
ard Benedictus bohužel jeho jméno,
jak často bývá, dnes již skrývá ve
stínu zapomnění. Alespoň prozatím.
.
Přes tento "oslí můstek" dostá-
váme tématu dnešního vyprávění ze
světové "technohistorie". Jed-
nou příčin vážných zranění dokonce
smrti bylo používání plochého neboli
tabulového skla při konstruování ná-
sledné výrobě automobilů.
Ve výrobní praxi často používají oba
typy bezpečnostních skel; laminátový
typ obecně vhodnější pro skla čelní.
Jeho roztříštění mělo často následek
vážná zranění oka tváře.
Střepy zůstaly pohromadě
