EVP elektrotechnika v praxi 2013/7-8

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Jindřich Babarík BAEL Autor: BAEL

Strana 27 z 100

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
V roce 1914 začala první světová válka, ve které znesvářené státy chrlily ved- le granátů bomb také smrtící plyny (chlór, yperit). Všechny naše čtenáře zájemce o další nejvýznamnější náhodné objevy, které pomohly změnit svět zcela určitě zaujme nová publikace Richarda Gau- ghana "Omylem géniem", jejíž překlad z anglického originálu vydalo naklada- telství CooBoo Praze roku 2013 ve společnosti Albatros Media. Alespoň prozatím.EvP 25 ze mírným promáčknutím (neplést si s již klasickou scénou kultovní filmo- vé komedie Jana Hřebejka Pelíšky). této kategorie patří také vynález bezpečnostního skla, které se již samotného počátku jeho využí- vání významně podílí ochraně zdra- ví lidských životů. Podle některých pramenů přišel Benedictus objev skla nazva- ného "triplex" během několika hodin po spatření nehody. Přes tento "oslí můstek" dostá- váme tématu dnešního vyprávění ze světové "technohistorie".. Dnes jako centrální pojivo obvykle používá jiná organická sloučenina, po- lyvinyl butyral (PVB). To se vyrábí tak, jedna strana skleně- né tabule rozžhaví následně prudce ochladí.). Naštěstí pro miliony budoucích řidičů motorových vozidel byl někdo, kdo řešení sice nehledal, ale přesto jej před 110 lety našel: jmenoval Edou- ard Benedictus bohužel jeho jméno, jak často bývá, dnes již skrývá ve stínu zapomnění. Druhé dějství příběhu záhadnou nárazu vzdornou nádobou začíná po nějaké době. Jedním prvních výrobců automo- bilů, kteří uvědomili přednosti bez- pečnostního skla, nebyl nikdo jiný než slavný Henry Ford. Prvním zájemcem bezpečnostní sklo stala armáda, protože tehdejší výrobci automobilů jeho využití z ekonomických důvodů příliš nehrnuli. Triplex skládal ze dvou skleněných desek slisovaných k sobě vrstvou nitrocelulózy mezi nimi. Objevy vy- nálezy přicházejí svět klikatými ces- tami. století jako náhra- da drahé slonoviny želvoviny výro- bě nezbytných předmětů denní potřeby (hřebenů, rukojetí nožů, obrouček brýlí, vložek límečků, pingpongových míč- ků, plnicích per, hraček, pravítek), ale především produkci nosičů fotografic- kých filmů. Nicméně císař prý nechal objevitele popravit, protože právem obával (při římských hostinách bylo sklo ceněno jako stříbro zlato), materiál, něhož bylo ono "sklo" vyrobeno, mohlo být jednou cennější než drahé kovy, což by vedlo zhroucení římské ekonomiky. Pětadvacetiletý francouzský chemik a umělec Edouard Benedictus pracoval v roce 1903 své laboratoři kolodi- em, chemickou sloučeninou sirupovité konzistence, která připravuje roz- pouštěním nitrocelulózy přesněji nitrá- tu celulózy, vysoce hořlavé látky vznika- jící esterifikací celulózy bavlně (střelná bavlna) působením silné nitrační směsi (koncentrované kyseliny dusičné síro- vé) organických bezbarvých hořla- vých rozpouštědlech (etyléteru etylal- koholu). V současnosti vedle laminovaného bezpečnostního skla vyráběného podle třívrstvého modelu triplexu používá také bezpečnostní sklo skla tvrzeného. Nitrocelulózová vrstva na slunci zežloutla snížila viditelnost; ře- šením bylo používání acetátu celulózy.. a první polovině 20. Havárie, kterou viděl vlastní oči, inspirova- la přemýšlení nádobě, která při nárazu neroztříštila. Kolodium již dříve používalo jako jakési pojivo výrobě prvního ter- moplastu celuloidu, připraveného roce 1856 anglickým chemikem Parkesem reakcí nitrocelulózy kafrem. Střepy zůstaly pohromadě. Vzhle- dem fyzikálně-chemické definici skla však vlastně nerozbitné sklo neexistuje, neboť sklo tuhý amorfní roztok růz- ných křemičitanů dalších sloučenin (kovů apod. Časem však objevil další problém. . Jeho roztříštění mělo často následek vážná zranění oka tváře. když podrobnosti různých verzí trochu liší, nejčastěji se říká, Benedictus stal náhodným svědkem zvláště tragické automobilo- vé nehody, při které rozbité sklo smrtelně pořezala mladá žena. Víme však, objev bezpečnostního skla mají na svědomí jeho dvě chyby: šťastnou náhodou nejprve nádobku nitrocelu- lózou zapomněl zazátkovat potom do ní omylem šťouchl loktem, takže spad- la zem roztříštila množsví., ale moment! Nádoba sice rozbila, ale oddělené kusy nerozpadla. Rostoucí množství stále rychlejších automobilů přetěžovalo již prvních desetiletích minulého stole- tí dopravní sítě, které nebyly takový nápor připraveny. O deset let později měly již všechny Fordovy modely další výrobci aut ho brzy následovali. Téměř dvě tisíciletí později každé české kredenci našla duritka čili "neroz- bitná" sklenička vyráběná roku 1914 sklárnou Rudolfova huť Dubí. Nezbytným vybavením vojáků frontě staly plynové masky, opatřené netvrzeným křehkým sklem. Jed- nou příčin vážných zranění dokonce smrti bylo používání plochého neboli tabulového skla při konstruování ná- sledné výrobě automobilů. Bezprostředním impulsem pro první instalaci bezpeč- nostního skla triplex roku 1919 sta- lo poranění jednoho jeho oblíbených inženýrů při automobilovém střetu. Ve výrobní praxi často používají oba typy bezpečnostních skel; laminátový typ obecně vhodnější pro skla čelní. rostoucím provo- zem také docházelo stále častějším a vážnějším dopravním nehodám. Stačil jeden odražený kámen nebo jen malá kolize a střepy ostré jako břitva prolétaly pro- storem pro řidiče přepravované cestu- jící. Vzniklá tvrdá, vodě odolná tepla tvárná látka našla široké praktické využití 19. Prozatím nikdo tímto závažným úkolem nezabýval, dvě chyby roztr- žitého trochu nemotorného učence měly svědomí objev bezpečného au- tomobilového skla, který tento problém vyřešil. Učence to sice zaujalo, nádobku označil štítkem s krátkým popisem "pokusu", ale tím jeho zájem pohasnul. Dnes již nevíme, vlastně zamýš- lel Benedictus kolodiem dělat. Pokud takto upravené sklo rozbije, rozpadne malé neostré kousky, které nejsou tak nebezpečné. Sundal police a zjistil, rozpouštědlo odpařilo a zanechalo vnitřní stěně přilnavý nit- rocelulózový povlak, který střepy držel pohromadě. Jednou vypadá, jako na vynález čehosi čekalo tak netrpělivě, že se zrodil hned několika hlavách růz- ných koutech světa, jindy náhodou či omylem nalezeno něco, čím nikdo neví rady