Profesor Einstein dovedl svůj pozoru-
hodný mozek, jak patří využít.cz/76-pred-55-lety-
-zemrel-einstein. Koneckonců, tře-
ba Witelsonová použila kontrolní skupi-
ně mozků, experimentální skupině
však měla mozek jediný Einsteinův. Anatomka Kalifornské univerzity
v Berkeley Marian Diamondová vyda-
la kolegy roce 1985 práci Einstei-
nově mozku časopise "Experimental
Neurology". Když jej později ptali, proč
vůbec mozek odebral (Einsteinovo tělo
bylo zpopelněno), vysvětloval, cítil
povinnost zachránit vzácnou šedou kůru
mozkovou pro příští generace. Spodina temen-
ního laloku, která považována cent-
rum matematického myšlení, byla Ein-
steina procent širší než běžných
mozků. Společně Harveyem uká-
zali, zatímco Einsteinův mozek vážil
méně než průměrný mozek 230 gra-
mů srovnání průměrnou hodnotou
1 400 gramů), obsahoval dané oblasti
více neuronů. Zaznělo několik řádek
z Goethovy chvalořeči Schillera po-
tom bylo tělo okamžitě zpopelněno. Autoři sice usoudili,
že větší počet gliových buněk neu-
ron mohl svědčit tom, vědcovy
neurony pracovaly intenzívněji, po-
třebovaly tak více energie než neurony
normálního mozku; jiní výzkumníci však
tuto interpretaci zpochybnili. Druhou
studii toto téma vydal Britt Anderson
z Alabamské univerzity Birminghamu
v roce 1996 časopise "Neuroscience
Letters".pise.
Jak své knize "Neřešitelná rovni-
ce" (český překlad vydalo roce 2008
nakladatelství Dokořán) uvádí americký
autor populárně-vědeckých publikací
Mario Livio, doby umožnil Harvey
prozkoumat části mozku třem vědeckým
týmům. krabice opatřené značkou nápoje
"Costa Cider" vytáhl pak dvě obyčejné
zavařovací sklenice kusy šedé hmo-
ty, která uskutečnila revoluci světo-
vé vědě. Bada-
telé přišli názorem, absence rýhy by
mohla znamenat efektivnější komunikaci
mezi neurony.
Portrét, snímky mozku opuštěné pra-
covny:
http://fyzmatik. roce 1999 neuropsy-
choložka Sandra Witelsonová spo-
lupracovníky McMasterovy univerzity
objevila časopise "The Lancet" po-
psala cosi, považuje možný klíč
k Einsteinově genialitě. Zjistila, poměr neuronů
ke gliovým buňkám (buňky podporující
a chránící neurony) jedné části Einstei-
nova mozku byl menší než jedenácti
normálních mozků.
Zbývající části Einsteinova mozku
nakonec doktor Harvey předal místo
jejich posledního odpočinku patolo-
gického oddělení nemocnice Princeto-
nu.EvP
v hlavním městěTrentonu, kde tucet nej-
bližších pozůstalých zúčastnilo velmi
krátkého obřadu. Během pitvy, kterou pro-
vedl patolog Dr. Výsledky výzkumu jsou
sice zajímavé, nedají však považovat
za zcela jednoznačné. Thomas Harvey, byl
Einsteinovi údajně bez vědomí rodiny,
nicméně jeho předchozím souhlasem,
vyňat mozek, kterém při vnějším ohle-
dání neshledal nic abnormálního. Při dlouhých rozhovorech
s novinářem bývalý patolog přiznal, že
Einsteinův mozek doma opravdu ucho-
vává, což nevěděla ani vědcova rodi-
na.
Vše asi vstoupilo stínu zapo-
mnění, kdyby uplynutí dvou desetile-
tí reportér "New Jersey Monthly" Steve
Levy nevystopoval roce 1978 místo
pobytu doktora Harveye Wichity ve
státě Kansas. Věří se, nedaleká
řeka Delaware. Navíc ukázalo, této ob-
lasti chybí obvyklá rýha (sulcus).html
. Po-
pel byl rozptýlen utajeném místě, aby
se budoucna předešlo očekávanému
náporu turistů. Než jej
doktor Harvey vyjmul, napustil jej přes
cévní systém formalinem kvůli konzerva-
ci, nařezal jej 240 velmi tenkých řezů,
zapuštěných neprostupného, ale
průhledného materiálu, který nazývá
celoidin (nitrát celulózy, tvrdé zalévací
médium nerozpustné vodě) dovo-
luje mikroskopické zkoumání uloženého
materiálu
