Pracoval tak, otáčel vrtáčkem
prsty sem tam. Tehdejší rádoby
zubaři používali smyčcové vrtáky pa-
zourkovým ostřím, které přiložilo na
pacientův zub poté roztáčelo tětivou
malého luku. Nové metody léčení zubů přinesl
až pozdní středověk novověk. Svým charakteristickým
zvukem řadí těm nejnepříjemnějším
a sama pak nejobávanějším lékařským
nástrojům. Ano, dnešní vyprávění his-
torie medicíny patří zubní vrtačce.
John Greenwood, osobní zubař ame-
rického presidenta George Washingto-
na, pro něhož vyrobil zubní protézu ze
slonoviny, použil pro stejný účel kolem
roku 1790 matčin šlapací kolovrátek,
vybavený otáčejícím vrtáčkem. Ing. Také pozdější mohut-
né přístroje poháněné parou praxi
neprosadily, avšak skotský vynálezce
Před 140 lety přišla
na trh obávaná zubní vrtačka
Dr.
Zubní kazy samozřejmě trápí lidstvo
již pradávna. Byl prvním, kdo radil vyplňovat
zkažený zub zlatem podávat ledové
obklady.
"A je-li nutné, můžete zub provrtat
malým vrtákem, aby tepelná síla půso-
bila nemocné místo," hlásal roce
1427 italský lékař spisovatel Giovanni
d´Arcoli. Je-
diný, kdo tento nápad převzal, byl jeho
syn, rovněž zubař.EvP
Co
si budeme povídat, ná-
vštěvu zubaře těší má-
lokdo, přesto, je
v současné době dispozici celá škola
tišících prostředků moderní stomatolo-
gická technika. První dochované sto-
py práce pravěkých lékařů různých
částech spadají již období sedm až
devět tisíc let př.
Po téměř tisícileté strnulosti, kte-
ré propadla celá evropská medicína
(snad nejdéle tradovanou byla předsta-
va existenci zubního červa, způso-
bujícího jím vyvrtaných chodbičkách
bolesti, které lze vyhnat jen jeho za-
říkáváním nebo různými prostředky -
vykuřováním, vypalováním žhavým drá-
tem). Bohumil Tesařík
. Bohužel léčení chrupu pří-
liš neovlivnil zejména venkově se
o zuby stále starali především potulní
mastičkáři, holiči, trhači zubů případně
kováři. roce 1728 vynalezl francouz-
ský zubní lékař Pierre Fauchard ruční
vrtačku, kterou používal odstranění
zkažených míst zubů svých pacien-
tů. roce 1699 francouzský král
Ludvík IV. poprvé medicínsky pojmeno-
val samostatné povolání zubního chi-
rurga "chirurgien dentiste" (předtím tím
patřila stomatologie chirurgie jako
takové)
